Brusel vyjmenoval preferované dopravní projekty v dokumentu nazvaném Nástroje pro propojení Evropy. V seznamu nechybí modernizace drážního uzlu Brno, železniční trati z Brna do Přerova a nově se do něj dostalo i dálniční spojení Brna s Vídní. To se už řadu let táhne kvůli sporům občanských sdružení se státem ohledně vedení dálnice pod CHKO Pálava.
Na území moravské metropole se díky schválenému dokumentu mají v budoucnu křížit železniční koridory Baltsko-jaderský, Východní a východostředomořský. Tyto dvě železniční stavby tak mají největší šanci na financování z fondů Evropské unie.
Pomáhají lobbisté
„Jsem velmi rád, že Brno se svými návrhy uspělo. Naše pozice v systému transevropských sítí se zlepšila,“ uvedl náměstek brněnského primátora Robert Kotzian.
Brno již dříve navázalo spolupráci kvůli prosazení těchto návrhů nejen s některými českými europoslanci, ale také s lobbistickou společností.
Spor o nové nádraží
Přestavba brněnského železničního uzlu je však komplikovanou záležitostí. Zatímco město již několik let prosazuje stavbu nového nádraží u řeky, různá občanská sdružení a aktivisté prosazují variantu pod Petrovem. Evropský dokument sice polohu neřeší, v Brně je však nutná shoda, aby se stihlo stavět ještě před rokem 2020, kdy končí programovací období EU.
Trať z Brna do Přerova se podle loňských plánů Správy železniční dopravní cesty měla modernizovat už od roku 2016, nicméně se dělají nové studie proveditelnosti různých variant. Aktuálně se počítá s tím, že by nová dvoukolejná trať zařazená do takzvaných rychlých spojení mohla být hotová do roku 2025.
