Německý soud v úterý uložil někdejšímu šéfovi německé automobilky Audi Rupertu Stadlerovi za podíl v kauze emisních podvodů podmíněný trest vězení v délce 21 měsíců. Stadler se tak v emisním skandálu stal prvním odsouzeným členem vedení koncernu Volkswagen, který je mateřskou společností Audi. Vinu dlouho odmítal, letos v květnu se v rámci dohody o vině a trestu přiznal, že proti podvodům mohl zakročit dříve, ale neučinil tak.
V procesu, který začal v září 2020, spolu se Stadlerem čelili obviněním ještě bývalý šéf vývoje motorů Audi Wolfgang Hatz a dva jeho vedoucí inženýři. Soud dnes Hatzovi a jednomu z inženýrů uložil rovněž podmíněné tresty. Řízení proti druhému inženýrovi bylo již dříve zastaveno výměnou za pokutu. Rozsudky prozatím nejsou pravomocné.
Počátkem letošního května tým Stadlerových obhájců oznámil, že manažer je v kauze falšování dieselových emisí připraven přiznat se k podvodu výměnou za podmíněný trest a finanční postih ve výši 1,1 milionu eur, tedy asi 26 milionů korun. Stadler se v červnu 2018 stal nejvyšším vedoucím představitelem Volkswagenu, který byl ve funkci kvůli skandálu zatčen. Ve vyšetřovací vazbě strávil zhruba čtyři měsíce, během kterých s ním koncern po vzájemné dohodě rozvázal pracovní poměr.
Stadler se nezodpovídal z toho, že by manipulace s emisemi podněcoval, ale z toho, že podle obžaloby prodeje vozů s takto upravenými motory umožňoval až do začátku roku 2018, ačkoli již dříve uznal, že udávané hodnoty mohly být zmanipulovány.
Americká Agentura pro ochranu životního prostředí v září roku 2015 obvinila Volkswagen, že do svých vozidel s naftovým motorem pod označením EA 189 ve verzi Euro 5 instaloval software, který umožňuje skrýt skutečnou hladinu emisí, a tím se snažil obejít zákony na ochranu ovzduší. Software uměl rozpoznat, že motor pracuje v režimu odpovídajícím požadavkům laboratorních testů výfukových plynů a změnou nastavení motoru dočasně snižoval množství vznikajících oxidů dusíku, aby auta splnila zákonný limit.
Německý koncern následně přiznal, že tento software po celém světě nainstaloval zhruba do 11 milionů naftových aut. Z toho připadá asi pět milionů vozů na vlajkovou značku VW, přes dva miliony na Audi, 1,2 milionu na značku Škoda Auto a 700 tisíc na Seat. Skandál zasáhl v menší míře i další automobilky. V Česku se prodalo zhruba 165 tisíc dotčených vozidel, další tisíce se do České republiky dostaly jako ojetiny.
Volkswagen i manažeři kvůli skandálu čelí řadě žalob a vyšetřování. Prvním odsouzeným se stal inženýr Volkswagenu James Robert Lian, který byl v srpnu 2017 v USA odsouzen ke 40 měsícům vězení a k pokutě. Dosud nejvyšší trest, sedm let vězení, dostal v prosinci téhož roku manažer VW Oliver Schmidt.
Německá prokuratura v září 2019 obvinila rovněž tehdejšího výkonného ředitele Volkswagenu Herberta Diesse, který loni na funkci rezignoval, a předsedu dozorčí rady a šéfa holdingové společnosti Porsche Hanse Dietera Pötsche, že záměrně neposkytli investorům včasné informace o finančních důsledcích emisního skandálu, a tím protiprávně ovlivnili cenu akcií podniku.
Plány Škody Auto do roku 2030:
