Na Islandu slavnostně otevřeli tamní nejdelší silniční tunel Norðfjörður, který prorazila společnost Metrostav. Ražená část stavby čítá 7,5 kilometru, ta pozemní kolem šesti. Celková cena zakázky se blížila 7,5 miliardám islandských korun (1,5 miliardy českých korun). Metrostavu šlo 65,8 procenta, zbytek dostala místní spolupracující firma.
Tunel o víkendu otevřeli islandský ministr dopravy Jón Gunnarsson, šéf zahraničního podnikání Metrostavu Václav Soukup a český velvyslanec v Norsku a na Islandu Jaroslav Knot. Nechyběli ani zástupci Sudurverku, což je islandská partnerská společnost Metrostavu zodpovědná za pozemní část projektu.
„Ražbu jsme zahájili v listopadu 2013 a ukončili v září 2015. Dokončovací práce na tunelu si pak vyžádaly další dva roky. Téměř na den přesně se tak tunel otevírá po čtyřech letech výstavby,“ uvedl oblastní ředitel Metrostavu pro Skandinávii Aleš Gothard, který na Islandu prožil jako vedoucí uvedeného projektu čtyři roky.
Blíží se prezidentské volby 2018. Kdo z devíti kandidátů na prezidenta zvítězí? Sledujte volební speciály s komentáři i okamžitými online výsledky. První kolo prezidentské volby 2018 se bude konat už 12. a 13. ledna. Pokud žádný kandidát nezíská dostatečnou převahu, druhé kolo prezidentských voleb 2018 se uskuteční o dva týdny později, 26. a 27. ledna.
Tunel, jenž propojuje dva fjordy, se razil ze dvou stran, celkově se vytěžilo 460 tisíc metrů kubických horniny. Pracovali na něm výhradně čeští a slovenští zaměstnanci Metrostavu.
„Hlavním důvodem vypsání islandské dopravní zakázky, kterou jsme vyhráli, bylo, že původní tunel Oddskar dosloužil. Navíc ležel ve vysoké nadmořské výšce a v zimě bývalo jeho ústí zaváté sněhem a ohrožené lavinami,“ připomněl začátky místního projektu zástupce ředitele pro zahraniční podnikání Metrostavu Aleš Richter.
Starý tunel totiž představoval jedinou přístupovou pozemní cestu do města Neskaupstaður, kde je škola a nemocnice pro přilehlé okolí, stejně jako hliníkárna, kam někteří zaměstnanci rovněž dojíždějí.
„Island je charakteristický svými specifickými vyvřelinami zastoupenými čediči, skladba skály je vrstevnatá a vyvřelé vrstvy jsou proložené vrstvami sedimentů o síle několika centimetrů až desítek metrů, to výrazně zpomaluje ražbu. Sedimenty jsou totiž nestabilní. Deset procent z délky stavby tak představovalo z pohledu ražby velmi komplikovanou práci,“ říká k úskalím ražby Ivan Piršč, hlavní stavbyvedoucí projektu, který řídil práci až padesát lidí.
Hora ovšem vydala své krásy ve formě nádherných krystalů islandského kalcitu. Ty dostala místní vesnice a kostel.
