Patnáct let od zahájení stavby se slavnostně otevírá Pelješacký most, který spojuje jih Chorvatska se zbytkem země. Jde o jednu z největších staveb infrastruktury v Chorvatsku, díky níž bude možné se vyhnout kontrolám na hranicích s Bosnou a Hercegovinou, přes kterou dosud vedlo jediné silniční spojení exklávy okolo Dubrovníku se zbytkem země. Stavbu s komplikovanou historií nakonec dotáhla do konce čínská státní společnost China Road and Bridge Corporation (CRBC). Osmdesát pět procent ceny mostu zaplatila Evropská unie.
Prvním autem, které po mostu projede, bude elektrický supersport Rimac Nevera stejnojmenné domácí automobilky. Z druhé strany mostu mu v ústrety vyjede trojnásobný mistr Evropy v rallye Niko Pulić.
Návrh na propojení Chorvatska s jeho jižní enklávou vznikl šest let po rozpadu Jugoslávie, již v roce 1997, během něhož Bosna a Hercegovina získala klíčových dvanáct kilometrů pobřeží. To rozdělilo Chorvatsko na dvě části. Cestující na jižní výspu Chorvatska tak musejí na chvíli opustit území Evropské unie, aby se do něj o chvíli později pět vrátili. S plánovaným vstupem Chorvatska do Schengenského prostoru v lednu 2023 by se tyto kontroly pravděpodobně ještě prodloužily. To už díky otevření mostu nehrozí.
Most je dlouhý 2400 metrů a široký přes dvacet metrů, jsou na něm čtyři jízdní pruhy. Výška mostu je 55 metrů.
Slavnostní otevření mostu můžete sledovat od 19:30
První tendr na stavbu mostu proběhl už v roce 2007, vyhrály jej chorvatské společnosti Konstruktor, Viadukt a Hidroelektra. Stavba měla stát 1,9 miliardy chorvatských kun. V roce 2012 se ale práce zastavily, zakázka byla zrušena kvůli nedostatku financí.
Další impulz dostal projekt až o pět let později, kdy Evropská unie na stavbu poskytla v přepočtu až 8,8 miliardy korun a pokryla tak 85 procent předpokládaných nákladů na stavbu. Návazný tendr vyhrála čínská CRBC, která nabídla cenu v přepočtu 6,8 miliardy korun. Navíc se zavázala most dostavět o šest měsíců dříve, než bylo požadováno. Výsledná cena se nicméně nakonec vyšplhala na 13 miliard korun.
Stavbu provázela řada sporů mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou. Ta se obává především toho, že most jí bude bránit v přístupu na volné moře. Stavbě ale nemohla nijak bránit, protože probíhala zcela v chorvatských teritoriálních vodách.
Záhřeb výhrady odmítal s tím, že většina lodí může do bosenských přístavů pod padesát pět metrů vysokým mostem bez potíží proplout. Ty zbylé mají možnost zakotvit v chorvatském přístavu Ploče, vzdáleném od Bosny necelých 20 kilometrů, dodává chorvatská strana.
Ačkoliv bude cesta do Dubrovníku po mostě delší než nyní, měla by být díky vynechání hraničních kontrol rychlejší. Cesta do města Korčula na turisty oblíbeném stejnojmenném ostrově bude kratší a navíc asi o hodinu rychlejší. Díky udělení unijní dotace na mostě nesmí být vybíráno mýtné.
