Tlak na zelenou mobilitu se projevuje zvyšujícím se podílem nízkoemisních vozidel. Hybridy, plug-in hybridy a auta poháněné LPG či CNG tvoří v Evropské unii čtvrtinu nově registrovaných vozidel. Na elektromobily z toho připadá deset procent. Naproti tomu nově registrované vozy v Česku vypouštějí téměř nejvíce oxidu uhličitého z evropských zemí, vyplývá z analýzy společnosti JATO Dynamics.
Premiantem mezi členskými státy za rok 2020 je Nizozemsko, kde průměrná emise oxidu uhličitého u nově registrovaných vozidel činí pouhých 83 gramů na kilometr. Česko se nachází na opačné straně tabulky s hodnotou 118,8 g/km. Ze sledovaných zemí je na tom hůře pouze Slovensko s 119,2 g/km. Průměr mezi sledovanými státy činí 106,7 g/km. Celkově v EU meziročně klesla míra vypuštěných emisí u nových vozidel o dvanáct procent, uvádí analýza.
„Prudké zvýšení prodejů bateriových elektromobilů a plug-in hybridů v Evropě je způsobeno zaváděním přísných emisních limitů a výpočtů flotilových emisí,“ vysvětluje Michal Razim, odborník na automobilový trh ze společnosti PwC. Od loňska v EU platí pro výrobce automobilů limity, podle kterých prodané vozy nesmějí průměrně vypouštět více než 95 gramů oxidu uhličitého na kilometr. Za každý překročený gram čeká automobilku pokuta 95 eur na každý vůz.
I z toho důvodu počet prodaných „čistých“ vozidel roste. V absolutních číslech se v Evropě za loňský rok prodalo 1,4 milionu elektromobilů a plug-in hybridů, v Číně se číslo zastavilo na 1,33 milionu vozidel, ale například ve Spojených státech to bylo jen 328 tisíc. Z rozvinutých regionů nejvíce roste počet nově registrovaných nízkoemisních vozidel v Evropě, meziročně více než dvojnásobně.
Za nárůst může tlak Evropské unie na zelenou mobilitu a s ní spojené dotace či příspěvky na nákup k přírodě šetrných vozidel. „V západní části EU jsou elektromobily podporovány nejrůznějšími druhy dotací, což je důvodem jejich výrazně vyššího prodeje,“ potvrzuje Razim. Právě v tom Česká republika zaostává, v současné době vláda dotovala z malé části jen firmy, které chtěly do své flotily přidat vozy na elektrický pohon.
Kdo jsou největší světoví znečišťovatelé? Podívejte se na video.
Koncoví spotřebitelé v Česku zatím takovou výhodu nemají, v některých zemích je to ovšem běžná praxe. Například Portugalsko přispívá na nákup elektromobilu až 80 tisíci korun, ve Francii to bylo donedávna až 180 tisíc.
Mezi lety 2021 až 2027 by na podporu elektromobility mělo z Národního plánu obnovy přijít až 34 miliard korun. Konkrétní parametry ještě nejsou známé, nicméně podpora by měla směřovat jak na koupi nových osobních vozidel pro firmy a podnikatele, tak na nové prostředky hromadné dopravy a nabíječky.
Státní tlak na rozvoj elektromobility očekává i expert PwC. „Pokud bude EU tlačit na silnější rozvoj elektrifikace osobní dopravy v Česku, může to znamenat nutnost urychleného zavedení vysokých dotací, a tedy fiskálního zatížení nebo tlaku na zdanění paliv či vozidel se spalovacími motory,“ říká Razim.
V Česku se loni prodalo 2866 čistě elektrických automobilů. Celkový podíl loni prodaných vozidel bez klasických spalovacích motorů byl pouze 5,7 procenta. Jejich počet se tak stále pohybuje v řádu nižších tisíců aut ročně.
