Čtyři auta na dvouproudovce a tachometry nad půl milionem kilometrů. Tak se jezdí v Arménii

Podobné náklaďáky jezdí po celé zemi, tradičně se nachází na začátku kolon, které svou pomalou jízdou způsobují.

Podobné náklaďáky jezdí po celé zemi, tradičně se nachází na začátku kolon, které svou pomalou jízdou způsobují. Zdroj: Michal Tomeš, E15

Typický pohled na arménskou silnici
Vozový park na nádraží v Jerevanu
Podobné náklaďáky jsou běžným účastníkem provozu
V Arménii je možné najít skutečné automobilové svosty
Jev typický jak pro Gruzii, tak Arménii. Mnoho oprav na vozech je jen polovičatých, se vzhledem aut si místní hlavu nelámou.
26
Fotogalerie

Zakavkazsko patří mezi jedny z méně známých koutů světa. Po rozpadu Sovětského svazu byla Gruzie, Ázerbájdžán a Arménie ponechány svému osudu. Bojovaly jak s ekonomickými problémy, politickými potížemi i mezi sebou. Každá ze zemí se vydala rozdílnou cestou, ekonomicky se nejméně daří Arménii. Reflexí celé situace je pohled na místní silnice, které jsou živoucím skanzenem socialismu. 

Hned po přejezdu hranice mezi Gruzií a Arménií mnohé účastníky provozu šokuje místní jev – po pár stovkách metrů vzroste na silnicích počet vozů Lada a VAZ o několik set procent.

Mezi Armény si drží popularitu především takzvané žigulíky, tedy sedany vyrobené na základě italského Fiatu 124. Také díky tomu, že se jejich výroba zachovala až do roku 2012, je možné na silnici potkat velmi zachovalé kousky.

Ty slouží komukoliv a jakkoliv. Zemědělci v nich převáží úrodu, taxikáři pasažéry. Nejoblíbenějším je sedan 2107, automobily v úpravě kombi nejsou v těchto končinách příliš oblíbené.

Pokud taxikář nejezdí Ladou, musí mít Mercedes nebo Opel. Právě množství vozů druhé ze jmenovaných značek může být pro našince překvapivý, častými taxíky jsou například Zafiry první generace, starší Vectry nebo Astry.

Společné mají jedno – nájezd na tachometru dosahuje běžně více než půl milionu kilometrů. To platí i pro taxikářské mercedesy z 90. let, které dotváří arménský silniční folklor. Obecně má místní vozový park mnohdy původ na německých silnicích, což dokazují samolepky, podložky pod registrační značky nebo jména prodejců v němčině.

Mnoho aut si také Arméni neváhají přivézt z východu. Především japonské rodinné vozy se těší v zemi velké oblibě, a to přesto, že jich má většina původní interiér s volantem vpravo. To znamená pro řidiče značný problém při předjíždění, kdy mnohdy nevidí přes předjíždějící vozidlo, na druhou stranu jsou však místní při jízdě velmi tolerantní. Na dvouproudovou silnici se tak běžně vejdou čtyři vozidla vedle sebe.

Ceny paliva jsou na české poměry velmi nízké a pohybují se mezi patnácti a dvaceti korunami za litr. Přesto však Arméni nejvíce preferují provoz na plyn, a to i u nákladních vozů a autobusů. Snaha řidičů ušetřit však komplikuje pasažérům situaci ve chvíli, kdy mají hodně zavazadel. Nádrž na plyn zabírá u mnohých vozů zpravidla více než polovinu prostoru, kufry tak mnohdy končí na klíně cestujících.