Nařízení schválené Evropským parlamentem a Evropskou radou o tom, jak často musejí mít řidiči plně elektrických vozů příležitost dobíjet na hlavních dopravních tazích, tvrdě naráží na realitu českých silnic. Šestimiliardový dotační program na budování infrastruktury je sice podle ministerstva dopravy dostatečný, ale energetické firmy, které typicky stanice stavějí, nemusejí mít o dotace zájem. Investice do dobíječek se jim totiž nevyplácejí už teď, natož v případě, kdy by jich měly stavět výrazně více.
Nařízení říká, že do roku 2026 budou muset být dobíjecí stanice pro elektromobily s výkonem nejméně čtyř set kilowattů na trasách hlavní transevropské dopravní sítě (TEN-T) k dispozici nejméně každých šedesát kilometrů. TEN-T v Česku pokrývá hlavní tahy, například dálnice mezi Prahou, Brnem a Ostravou.
Do roku 2028 bude muset výstupní výkon sítě vzrůst na šest set kilowattů. V případě nákladních vozidel a autobusů budou muset vzniknout stanice každých 120 kilometrů, instalovány mají být na polovině hlavních silnic EU, a to s výkonem 1400 až 2800 kilowattů v závislosti na silnici. V případě vodíkových čerpacích stanic není europarlament tak ambiciózní, do roku 2031 nařizuje stanice v síti TEN-T nejméně po dvou stech kilometrech.
Nařízení také říká, že řidiči vozidel na alternativní pohon budou moci na dobíjecích stanicích platit platební kartou či bezkontaktně a bez nutnosti předplatného. Cena jim bude vypočtena za kilowatthodinu, kilogram nebo minutu dobíjení. Evropská komise má zároveň do roku 2027 zřídit databázi, ve které by měli řidiči najít informace o dostupnosti, čekací době a ceně paliv na jednotlivých stanicích.
Ministerstvo dopravy varuje, že podle jeho výpočtů šest miliard v dotačním programu na stavbu infrastruktury sice stačí, ale rychlost, s jakou budou dobíjecí stanice vznikat, primárně závisí na zájmu příslušných soukromých subjektů – zejména energetických firem – o tyto dotace. A ten je nevalný.
„Nové nařízení AFIR (European Union Alternative Fuel Infrastructure Regulation) stanoví plošný rozsah požadavků na rozsah dobíjecích stanic bez ohledu na počty elektromobilů v daných státech. To může být do budoucna určitá otázka, protože příslušným provozovatelům dobíjecích stanic se vždy nemusí vyplatit rozšiřovat danou síť dobíjecích stanic, pokud tam nebude adekvátní poptávka po dobíjení,“ uvádí mluvčí rezortu František Jemelka.
Dodává, že vzhledem k počtu elektromobilů, které se po tuzemských silnicích pohybují, je česká síť dobíječek „více než dostačující a Česko v tom za zbytkem unie nikterak nezaostává“.
Možného nezájmu o dotace, který by se fakticky rovnal nebudování dobíjecích stanic tempem nařízeným EU, se úřad obává nejvíce u nákladních vozů. Ty na trhu téměř nejsou, dodává ministerstvo. „Do jisté míry se na to snažíme reagovat stanovením velmi atraktivních podmínek v našem dotačním programu, zejména pokud jde o procentní výši podpory, ovšem i tak je otázka, zda o daný dotační program bude zájem,“ dodává Jemelka.
Největší české energetické firmy potvrzují obavy ministerstva. „Nízké vytížení dobíjecí infrastruktury může být z pohledu provozovatelů skutečně problematické. Množství vozidel stále ještě zaostává za rozvojem dobíjecí infrastruktury. Pokud se penetrace elektromobilů výrazně nezrychlí, dojde paradoxně k situaci, kdy plnění nových ambicí v oblasti infrastruktury bude tuto mezeru dále prohlubovat,“ uvádí mluvčí ČEZ Martin Schreier.
„Pozornost by se tedy kromě podpory infrastruktury měla soustředit i na vozidla, protože jenom jejich dostatečný počet zajistí, že pro investora budou výstavba a provoz dobíjecí infrastruktury zajímavé, a to i za situace, kdy nejsou k dispozici dotace,“ dodává Schreier. Evropské nařízení je podle ČEZ problematické hlavně kvůli požadovaným výkonům a termínům.
„Cíle zejména pro nákladní dopravu jsou podle našeho názoru velmi ambiciózní, zejména uvážíme-li, že tento segment dopravy v Česku prakticky neexistuje. Poplatky, které provozovatel dobíjecích stanic přesto musí vynaložit, jsou v případě takto vysokých výkonů enormní a v kombinaci s nízkou vytížeností stanic, kterou lze v prvních letech předpokládat, představují hlavní riziko,“ uvádí jednatel společnosti E.ON Drive Infrastructure Martin Klíma.
Zatímco poptávka po veřejném dobíjení ve městech jednoznačně poroste, protože většina uživatelů elektromobilů nebude mít možnost dobíjet doma, u dálnic tyto jistoty chybějí, varuje Pražská energetika.
„Z pohledu dálniční dobíjecí infrastruktury hovoříme o investicích v řádu desítek milionů korun, kdy není garantována vytíženost z pohledu uživatelů. Přitom evropská regulace jasně hovoří o povinnosti budovat několikanásobné výkony dobíjení podél dálnic v intervalu po šedesáti kilometrech, což je skutečně těžký a finančně náročný úkol,“ míní mluvčí PRE Karel Hanzelka.
Poradenská společnost KPMG upozorňuje, že dostupnost dobíjecích stanic je v českých městech i na hlavních dálnicích nedostatečná a nedosahuje požadovaných standardů.
„Rozšíření nabíjecí kapacity si vyžádá nemalé finanční prostředky, které budou tvořeny kombinací investic soukromých firem a dotací z veřejných zdrojů. Na pokrytí páteřních tahů je možné čerpat peníze i z evropských fondů, například Connecting Europe Facility. Vývoj bude velmi dynamický a na trhu s elektřinou povede k nutnosti zavádění nových technologických řešení s využitím umělé inteligence nebo přinejmenším dálkového řízení dobíjecích míst,“ uzavírá automobilový expert KPMG Jan Linhart.
Cílem nových předpisů je dekarbonizace dopravy. Jsou součástí balíčku Fit for 55, tedy plánu EU na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 procent oproti roku 1990.
