Myšlenku prodeje místa v letadle místo pohádky o exkluzivitě měl v hlavě zakladatel společnosti, Brit s řecko-kyperskými kořeny Stelios Haji-Ioannou, když jednoho pošmourného listopadového rána roku 1995 pobíhal v montérkách po ploše letiště Luton, aby vypravil své první cestující. Odletěli do Glasgowa pronajatým strojem Boeing 737 s obrovským telefonním číslem na trupu. Internet byl ještě v plenkách a nesloužil jako prodejní kanál. Právě první let si firma připomněla mimo jiné i onou čokoládou.
Od počátku se nová společnost snažila uspět proti tradičním velkým aeroliniím úsporným provozem. Nejenže zpoplatnila kávu, ale také vynechala z prodejního řetězce agentury, netiskla letenky, tlačila letiště ke snížení poplatků a rozsazení bylo ve stylu „kdo dřív přijde, ten dřív mele“. Společnost se soustředila na krátké trasy bez přestupu (tedy bez překládání zavazadel), což činí dodnes. „Stelios naboural tradiční představu, že létání je určeno jen pro elitu, že je to něco mystického,“ říká současná generální ředitelka easyJet Airline Company Carolyn McCallová.
S podporou otce
Nutno dodat, že aténskému rodákovi k tomu notně pomohla deregulace leteckého byznysu, která se v Evropě v devadesátých letech prosadila po vzoru Spojených států. Vstup do odvětví i na jednotlivé linky se zjednodušil. Vzorem pro easyJet byly americké Southwest Airlines. Haji-Ioannou se zároveň mohl při vstupu do velkého byznysu odpíchnout od rodinného zázemí. Jeho otec Loucas se vypracoval na rejdařského magnáta a jednoho z největších světových provozovatelů tankerů. Finančně podpořil vznik synovy společnosti Stelmar Shipping Company v roce 1992 a také easyJetu o tři roky později.
Do jeho budování se Stelios pustil v osmadvaceti letech. „Chtěl jsem uspět v odvětví, které nemělo nic společného s mým otcem,“ citovala ho tehdy CNN. A uspěl. Dnešní easyJet má 250 letounů a patří mezi pět největších evropských aerolinií. Ročně přepraví téměř 70 milionů cestujících. Po irském Ryanairu je to druhý největší low-cost.
Téměř od počátku je firma v zisku, letos přitom již popáté zlomila rekord. Ve finančním roce, který skončil v září, vydělala 686 milionů liber (zhruba 26,5 miliardy korun), což je o 18 procent více než v předchozím roce. EasyJet se zvětšoval postupně organickým růstem i akvizicemi. V roce 2002 například pohltil aerolinie Go, což byl nízkonákladový projekt British Airways. Pět let předtím se Haji-Ioannou účastnil s kolegy prvního letu Go, kde v oranžových montérkách provokativně rozdával letenky easyJetu.
Úspěchem byl i vstup na londýnskou burzu v roce 2000, kde firma začínala s hodnotou 777 milionů liber, dnes je tržní kapitalizace přes sedm miliard. Rodina Haji-Ioannou stále drží téměř 35procentní podíl. Sám Stelios, pasovaný v roce 2006 britskou královnou na rytíře, už nezastává výkonné funkce, nýbrž plní roli otce zakladatele a kibice. Skrze skupinu easyGroup je také vlastníkem značky, kterou za licenční poplatek leteckému dopravci pronajímá. Skupina spravuje i ostatní easy- nálepky, jako je třeba easyHotel nebo easyBus.
Rivalita s O’Learym
Ne vše v historii easyJetu ale šlo tak hladce, jak by napovídala rostoucí čísla. Proslulé jsou slovní přestřelky s šéfem Ryanairu Michaelem O’Learym. Ten nechal například zveřejnit reklamu, která zobrazuje Steliose jako lhavého Pinocchia a vyzývá ho ke zveřejnění statistik o přesnosti letů. Tehdy, před pěti lety, Haji-Ioannou na O’Learym vysoudil omluvu, neboť na rozhodnutí firmy o nezveřejnění statistik neměl žádný vliv. Jako zakladatel ale pohrozil easyJetu odebráním značky, pokud se množství zpoždění nepodaří zkrotit.
Přes vzájemné kontroverze jsou to právě tito dva muži, kteří – i díky vzájemným střetům – naučili masy Evropanů využívat leteckou dopravu. Stelios si vůči vedení easyJetu nebral servítky ani potom. Kritizoval především nevyplácení dividend (první peníze dostali akcionáři až v roce 2012) a utrácení peněz akcionářů za stovky letadel, aniž by to mělo pro vlastníky finanční efekt.
Obviňoval též manažery ze střetu zájmů. Firma strávila dost času tím, že Steliosovy výroky vyvracela či uváděla na pravou míru.
EasyJet rovněž vyvolal skandál, když odmítl vzít na palubu – údajně kvůli bezpečnosti – francouzské vozíčkáře. Dnes se zdají být všechny spory zažehnány a sir Stelios byl na oslavách dvacátých narozenin firmy oslavovanou ikonou, které děkoval i premiér David Cameron. „Přeji všechno nejlepší, pokračujte takto dalších dvacet let,“ řekl Haji-Ioannou zaměstnancům.
Neztratil přitom humor, když si vystřelil z proměny vlastního těla za dvacet let.
Významný hráč v Praze
Byznys model zůstává stále stejný, ke snižování nákladů firma používá nejmodernější technologie. Například údržbu letadel mají od příštího roku usnadnit drony. U cestujících je zase cílem co největší samostatnost. „Pravděpodobně největší změnou směrem k cestujícím za uplynulých dvacet let bylo zavedení konkrétního rozsazení v roce 2012,“ řekla deníku E15 ředitelka zákaznického servisu Lisa Burgerová, která kdysi odbavovala vůbec první let easyJetu.
Hlavním rejdištěm oranžovo-bílých letadel je západní Evropa, největšími trhy mimo Británii jsou Francie, Itálie a Německo.
Střední a východní Evropa zatím zůstává trochu stranou, čehož využívají konkurenti Ryanair a Wizz Air. „Investujeme opatrně a jsme velmi striktní, pokud jde o otevírání nových trhů. Bohužel nemůžeme růst všude, musíme být velmi vybíraví,“ říká generální manažer easyJetu pro střední a východní Evropu Thomas Haagensen. Podle něj má easyJet stále dost práce na Západě, hlavně v Německu a Itálii.
| Proměny easyJetu | ||
|---|---|---|
| 1995 | 2015 | |
| základny | 1 | 26 |
| letiště | 3 | 137 |
| linky | 2 | 768 |
| destinace | 1 | 31 |
| letadla | 2 | 243 |
| přepravení pasažéři | 40 tisíc | 68 milionů |
| zaměstnanci | 70 | 10 tisíc |
| cena letenky Londýn–Glasgow | 29,00 liber | 27,49 liber |
Praha je nicméně nejsilnějším trhem v regionu a na rozdíl od jiných velkých měst bývalého socialistického tábora si na nedostatek pozornosti oranžových stěžovat nemůže. První linka sem byla zavedena z Bristolu už v roce 2002. Dnes jich má easyJet z Prahy jedenáct a je nejsilnějším zahraničním dopravcem na Ruzyni. „Jsou důležitým partnerem, z pohledu přepravených cestujících je to třetí největší dopravce operující na Letišti Václava Havla Praha. Jeho podíl na celkovém počtu přepravených cestujících je okolo osmi procent,“ sdělil E15 šéf Českého aeroholdingu Václav Řehoř.
Možnost otevření základny v Praze ale firma nekomentuje. V plechové centrále na Lutonu je alespoň po Praze pojmenována zasedací místnost. Nyní se ale dveře netrhnou hlavně v místnosti zvané War Room, kde se řeší krize. Nedávno uvízlo několik tisíc klientů easyJetu v Egyptě. Nejnovější téma je Paříž.
