Automobily s elektrickým pohonem v Německu už nejsou jen experimentální auta nové doby, ale stává se z nich reálná dopravní alternativa. Proměna automobilové krajiny však probíhá pomaleji, než současná vláda slibovala ve svém programovém prohlášení.
Vládní koalice, označovaná podle barev jednotlivých stran semaforová (SPD – červená/FDP – žlutá/Zelení – zelená), počítá s tím, že do roku 2030 bude na německých silnicích jezdit patnáct milionů elektromobilů. Proto také v posledních dvou letech pokračovala v podpoře nákupu elektrických aut.
Od letošního roku ale takzvaná nákupní prémie klesla, takže zájem o elektroauta bude zřejmě nižší než dosud. Přesto podle statistik ministerstva dopravy jezdí na německých silnicích přes jeden milion vozů na elektrický pohon, dalších 850 tisíc aut má hybridní pohon, tudíž mohou jezdit na benzin i elektřinu. Státní podpora pořizování těchto vozů už ale prakticky skončila. Vláda chce, aby si lidé kupovali elektromobily, ne kombinovaná auta.
„Velmi nedostatečná“ rychlost
Téměř dva miliony aut tedy potenciálně potřebují elektrické nabíjení, a to buď doma, nebo ve veřejných dobíjecích stanicích, což je zatím slabé místo či „úzké hrdlo“ přechodu na elektromobilitu. Další úzká hrdla tvoří stále krátký dojezd elektrických aut a vysoká pořizovací cena, kterou vláda dosud regulovala vysokou nákupní dotací.
Vláda kancléře Olafa Scholze (SPD) slibovala investovat do dobíjecích stanic deset miliard eur, což se postupně děje, ale rychlost výstavby stanic je podle Svazu německého automobilového průmyslu (VDA) velmi nedostatečná. Podle oficiálních statistik je teď v Německu instalováno 80 541 veřejných dobíjecích stanic. Jednu dobíječku tak sdílí zhruba 23 elektroaut. Síť je však velmi nerovnoměrná nejen podle spolkových zemí – situace se liší i v jednotlivých a třeba i sousedních městech. Někde připadá na nabíječku pět šest aut, jinde více než stovka.
Na nedostatek nabíjecích stanic upozorňuje šéfka VDA Hildegard Müllerová, která kabinetu připomněla, že i podle jeho politických slibů má být elektromobilita do roku 2030 hlavním prostředkem dopravy v Německu. „Pokud se bude při budování dobíjecích stanic dál pokračovat tímto tempem, nebude to rozhodně stačit a cíl, který si dala vláda, nemáme šanci splnit,“ řekla.
Vláda usiluje také o jiné řešení, které sice nenahrazuje veřejné dobíjecí stanice, ale umožňuje dobíjet jinak. Řeč je o domácích dobíjecích stanicích, které v podobě nástěnných boxů instalovaných na soukromých domech vláda od roku 2020 dotuje.
O dotaci tohoto způsobu dobíjení, díky němuž má mnoho německých řidičů doma svou vlastní dobíječku, rozhodla ještě předchozí poslední vláda Angely Merkelové. Scholzův kabinet v této formě podpory dobíjecí infrastruktury pokračuje dál. I díky tomu je dnes v Německu bezmála 690 tisíc takových domácích elektrických boxů, dalších 285 tisíc těchto zařízení se zatím připravuje k udělení dotace a následné montáži.
Příslib rychlonabíjecích stanic
Celou dotační agendu řídí Německá státní a investiční rozvojová banka KfW, momentálně největší státní investiční nástroj na světě a třetí největší německá banka vůbec. KfW začala kromě domácích dobíjecích skříní rozvíjet i další projekty, na něž se dotace vztahuje, především montáže dobíjecích zařízení na komunálních budovách a ve firemních prostorách. V tomto segmentu se počítá s nárůstem dalšího sta tisíc dobíjecích boxů. Znamená to tedy, že v Německu by ještě letos mohl fungovat zhruba milion a čtvrt soukromých, firemních či komunálních dobíječek.
Plány EU v oblasti elektormobility:
Ani tím se neřeší nedostatek veřejně přístupných stanic, kterých má být podle plánů vlády jeden milion. V současnosti je to pouhá dvanáctina budoucí potřeby. „Je-li elektroauto standardem budoucnosti, pak domácí nabíječky rozhodně stačit nebudou, protože největší problém bude s nabíjením v hustě osídlených městských aglomeracích,“ varuje vládu Müllerová.
Situace by ale nemusela být tak kritická, jak ji popisuje šéfka VDA, která přirozeně lobbuje za zájmy automobilek, jež tlačí vládu k investicím do dobíjecích stanic bez účasti výrobců elektroaut. V poslední době totiž rychle přibývají dobíjecí stanice s vysokým výkonem dosahujícím až 350 kilowattů, což by nejen výrazně zkrátilo dobu dobíjení, ale také umožnilo více dobíjení na jeden stojan.
