Někdejší generální ředitel Českých drah Petr Žaluda na sebe před deseti lety nesmazatelně upozornil nákupem nových vlaků Railjet a také dvanáctimilionovým odstupným, které si po svém působení ze státní firmy odnesl. Dnes rozvíjí společnost Olife Energy, která jako jediná v Česku vyvíjí, vyrábí i prodává celou škálu nabíjecích stanic pro elektromobily. Žaluda do tohoto byznysu investoval desítky milionů korun a chce dále expandovat po celém světě. „Za poslední rok jsme vyrobili skoro pět tisíc nabíjecích stanic,“ říká Žaluda.
Jak jste se dostal k byznysu s nabíječkami elektromobilů?
Když jsem skončil v Českých drahách, tak jsem měl příležitost investovat do startovacích baterek, což jsme rozvinuli do nějaké podoby a při tom vývoji jsem se potkal s kluky, kteří se věnovali elektromobilitě. V dávných dobách, ještě deset let zpátky, tito kluci předělávali dieselová a benzinová auta na elektrická. Byli to opravdu takoví nadšenci do elektromobility bez ohledu na dotace. No a oni mě vlastně navedli na to věnovat se víc elektromobilitě. Postupně jsme přešli k nabíjecím stanicím.
Byl tento směr pro vás přirozený i díky tomu, že jste z Českých drah měl s dopravou zkušenosti?
Byl to takový přirozený krok. Když jsem začal se startovacími baterkami, nikdo to tady nedělal, byl to úplně nový trh. Chtěli jsme se ale soustředit na jednu věc. Když chcete něco vyvíjet a dělat to pořádně, tak se musíte zaměřit na jednu věc. Tak jsme se rozhodli pro nabíječky a vlastně to vyvíjíme od začátku do konce, jak hardware, tak software. Dneska jsme jedinou českou firmou, která vyrábí celou tu řadu nabíjecího hardwaru, od malých wallboxů až po nabíječky typu DC o výkonu 400 kW, a to včetně softwaru.
Jak je těžké sehnat v Česku lidi na vývoj elektronabíječek?
Je to samozřejmě těžké. Naši kluci se tomu věnovali, měli to jako hobby, koníček, což mi přijde nejlepší. Postupně na sebe nabalovali partu, která to dělá, protože ji to jednoduše baví.
Jaké jsou vaše výsledky? Letos jste plánovali dosáhnout obratu až 100 milionů. Povede se to?
My jsme loni rostli násobně, pochopitelně z malé základny. V roce 2021, kdy jsme začínali, jsme udělali obrat 12 milionů. Loni už jsme udělali 50 milionů a letos už máme za první pololetí 60 milionů.
Jste v zisku?
Loni jsme byli na plus minus černé nule. Letos určitě budeme v plusu.
Jaký je vlastně v Česku potenciál na trhu vývoje a výroby elektronabíječek?
Potenciál poroste s tím, jak poroste elektromobilita v Česku, ale my se kromě Česka koukáme samozřejmě i na zahraničí. Pokud budu brát rovnici jedno auto – jedna nabíječka, znamená to, že tady bude milion aut, který potřebuje milion nabíječek. Dneska máme v Česku tisíce elektroaut, takže trh poroste s tím, jak poroste množství elektrických aut a ten poroste exponenciálně.
Dneska jsme vlastně pořád v začátcích. Loni začal velký boom spojený se Zelenou úsporám, kdy se začala podporovat fotovoltaika s domácí nabíječkou. To nějak nastartovalo trh, ale myslím, že bude víc a víc firem přecházet na elektromobilitu, budou potřebovat kromě wallboxů třeba i řízení výkonu.
V čem jsou hlavní výhody řízení výkonu?
Když pořídíte 20 či 30 nabíječek do garáže, tak už si to musíte řídit, protože kdybyste všechny zapnul naplno, tak by vám to vysálo vaši denní kapacitu. Takže my k tomu poskytujeme i software na řízení nabíjení. Není to jenom železo. Zaznívají hlasy, že potřebujeme vystavět deset nových jaderných elektráren. Nepotřebujeme, pokud budeme mít rozumné řízení výkonu. Když svítí sluníčko, tak elektřina je za minusové ceny, je ideální čas nabíjet. Když to děláte chytře, tak ty negativní scénáře, které tady jsou různě prezentovány některými zástupci různých zájmových skupin, samozřejmě nenastanou.
Do elektromobility jsou nainvestovány obrovské peníze samotnými automobilkami. Není to jen Evropa, ale i Amerika, a vidíte, co se děje v Asii. My už jsme třeba v Indii či v Malajsii, kde se prodá milion elektrických aut ročně, to je stokrát víc než v České republice. Asie do toho šlape, aniž by jim někdo říkal, že to musí dělat. Ty země mají obrovské znečištění ovzduší, proto do toho jdou.
Petr Žaluda (57)
|
Jaká je na českém trhu nabíječek pro elektromobily konkurence?
Jsou tady různá zastoupení prodávající superchargery (ultrarychlé nabíječky – pozn. red.), obrovská konkurence je u wallboxů. U superchargerů jsou to velké firmy jako ABB či Siemens, ale my jsme flexibilnější, umíme nabídnout ten produkt rychleji. Když to srovnám se železnicí, tak máte Siemens a pak máte Stadler a Škodovku. Siemens nepůjde do zakázky na deset lokomotiv, jde na sto lokomotiv, takže u těch menších zakázek má prostor Škodovka, Stadler či Pesa. Úplně stejně na tom budeme my. Některé zakázky jsou pro velké firmy nezajímavé, trvají jim déle, jsou na nich dražší.
Zmínil jste, že už jste pronikli do Indie. Už tam prodáváte?
Teď se chystají tendry, je to tak půl roku stará věc. Uźavřeli jsme dohodu s jedním lokálním partnerem a byli jsme prezentovat i ministrovi. Kromě toho už máme zastoupení v Brazílii i v Indonésii.
A kam už jste něco dodali?
Dodali jsme do Itálie, do Švýcarska jsme zatím dodávali AC (nabíjecí stanice využívající k nabíjení střídavý proud – pozn. red.), ale teď jednáme o velké dodávce DC nabíječek (nabíjecí stanice využívající stejnosměrný proud – pozn. red.) o výkonu 300 kW.
Hledáte nějakého investora?
Investor jsem já. Hledal jsem investora na začátku, kdy opravdu ten vývoj stál hromadu peněz. V té době dáváte peníze a nic z toho nemáte.
Kolik vás to celkem stálo?
Desítky milionů, které jsou v těch lidech a jsou v tom hardwaru i softwaru. Teď, když už ta firma funguje, tak si to řídím sám a nepotřebuju, aby do toho někdo chytře mluvil. Máme nově a vůbec poprvé bankovní financování v desítkách milionů korun – potřebujeme peníze na to, abychom dokázali řešit cash flow z hlediska výroby a zásoby.
Kde nabíječky vyrábíte?
Máme dobrého partnera na výrobu v Ostravě, Strojírny Vaněk. To je velmi moderní fabrika a máme přátelské vztahy. Kdyby si někdo objednal 10 tisíc nabíječek, tak je v Ostravě vyrobí, mají tam deset hal a vyrábějí desítky let pro velké evropské výrobce. Máme velmi dobré zázemí výroby. Pomalu dotahujeme i vývoj. Od podzimu nabídneme integrované wallboxy, které budou fungovat se všemi střídači, co jsou na trhu. To zase nikdo jiný nenabízí.
Kolik vyrobíte měsíčně nabíječek?
My jsme za posledních 12 měsíců vyrobili skoro pět tisíc nabíjecích stanic. Jsme schopni vyrábět až 800 stanic měsíčně.
Také jste patentovali technologické řešení dobíjecí baterky. Co s ní plánujete dál?
Nabízíme přenosnou baterku, která umí dobít auto a vydrží 12 měsíců bez nabíjení. Hledáme někoho, kdo si vezme to technologické řešení. K tomu, abychom ty startovací baterky mohli vyrábět ve velkém, bychom museli investovat miliardy do fabriky. Na to se necítíme.
Dodávali jste nabíjecí stanice Letišti Praha, Monetě či České poště. Využíváte při hledání klientů své vazby z minulosti?
Někde ano, ale minimálně. Já to opravdu nechávám na našich lidech. Máme sales team, který chodí do těch firem.
A co České dráhy? Těm se nechystáte dodávat nabíječky?
Zatím ne. Chtěli bychom být všude, ale zatím jsme hlavně v těch západních firmách, především těch komerčních. Pomalu to roste. Pro mě je to prostě nevratný proces a lidé k tomu postupně přijdou.
I tady v České republice?
Ano, i tady. Když víte, že to přijde, tak je lepší být ten první než to oddalovat. Můžete být lídr nového trhu. Přijde mi ale, že tady u nás se to občas spíš oddaluje.
Z čeho byste řekl, že ta nechuť k novinkám v Česku pramení?
Někdy je to vnímané tak, že to přišlo z Bruselu. A opravdu někdy se do toho, co chodí z Bruselu, snadno kope. Ale znovu uvádím ten příklad z takzvaně jiného světa za mořem. Tam Brusel nemají a stejně to dělají a dělají to v mnohem větším měřítku. Docházejí k tomu sami, ať už v Americe, nebo v Indii. A je škoda, aby nám tyto země utekly jen kvůli tomu, že my na to přijdeme až později. Někdo prostě musí zavelet a říct: Pojďme do toho.
I česká Škoda počítá s tím, že přejde z velké většiny na elektromobilitu do roku 2027. Enyaq je jejich nejlepší auto, kde mají největší nárůsty prodejů. Kdyby to nefungovalo, tak by ten Enyaq nikdo nekupoval. Lidé obecně nemají problém s elektromobilitou, chtějí mít nějaké dobré auto, které vydrží, jezdí a má rozumnou cenu. A provozní náklady elektrického auta jsou prostě nízké, nedolévá se do něj olej, na servis chodíte jednou za rok, tam vám nevyměňují žádné díly, protože ani není co měnit.
Co vy a elektromobilita? Jakým vozem jezdíte?
Mám BMW i3 a jsem nadšený. Jezdím s tím po městě a opravdu to považuju za ideální městské auto. Jednou za týden doma nabiju a vydrží mi to 200 kilometrů po městě. Mám ještě jedno benzinové auto, ale mé příští auto už určitě bude jen elektrické. Představa, že v 21. století plném umělé inteligence elektrická auta neujedou víc než 300 kilometrů na jedno nabití a vždycky budou stát miliony, je iluzorní. Jen si vzpomeňte, kolik stál první mobilní telefon a jak vypadal. Přesně tak to bude i s elektromobily. Brzy ujedou tisíc kilometrů bez zastávky. A až se jich bude vyrábět stokrát tolik, tak cena půjde samozřejmě níž.
Jak hodnotíte současné hospodaření Českých drah?
Já se znám se současným ředitelem Michalem Krapincem a myslím, že letos budou mít České dráhy velký zisk. Udělají mimořádná čísla. Hezky tam na mě vzpomínají. Takže z toho mám pozitivní pocit, opravdu jsem neslyšel žádné špatné věci. Mám takový pomník ve formě railjetů, to je krásná věc, která se drahám povedla koupit.
