Omezit vliv leteckého provozu na změnu klimatu si klade za cíl nově schválené nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie. Kromě toho, že mají vzniknout dobíjecí stanice pro elektromobily „na každém rohu“, musejí evropské státy zajistit, aby měla letadla na letištích přístup k dobíjení elektrickou energií, a to u všech kontaktních stání do konce roku 2024. Elektřina proudící do letadel bude muset být výhradně „zelená“ nejpozději od roku 2030. Letiště se tak nevyhnou investicím do energetické infrastruktury a odběru dražší energie z obnovitelných zdrojů.
Evropské státy tak chtějí omezovat emise produkované v okamžiku, kdy letadlo stojí na letištní ploše a spotřebovává energii. Tu získává buď prostřednictvím externího zdroje spalujícího fosilní paliva, takzvaného ground power unit, nebo přímo prostřednictvím letištních mostů. Letadla takovou energie potřebují k provozu palubních přístrojů nebo třeba k osvětlení. Parkovací místa vzdálená od letištních budov budou muset být vybavena dobíjením do konce roku 2029.
Cílem je omezit používání pomocné motorové jednotky, takzvané auxiliary power unit, kterou má téměř každé větší letadlo. Tato jednotka používá fosilní letecké palivo například k pohonu klimatizace v době, kdy jsou cestující v letadle, jež čeká na povolení k odletu, ale ještě nemá motory v chodu. Kromě vznikajících emisí je nežádoucí také hluk jednotky, kterou některá letiště netolerují, jiná nařizují personálu nošení sluchátek.
Vznik nové legislativy připomínkovali i zástupci Letiště Praha. „Povinnost jde nejen za letišti, ale také za handlingovými společnostmi. Zajištění přívodu elektřiny na všechny mosty máme již nyní. Roku 2025 se tedy v tomto smyslu nemusíme obávat. Na vzdálených stáních tuto povinnost budeme řešit mobilními pozemními zdroji energie. Dosud jsou nebo byly všechny naftové, do konce roku 2023 nařídíme povinnost elektrických bateriových zdrojů,“ uvádí mluvčí Letiště Václava Praha Klára Divíšková. Zdrojů letiště pořídí zhruba třicet za řádově nižší stovky milionů korun.
Do roku 2025 má být na Ruzyni dodávaná elektřina minimálně z osmdesáti procent zelená, do roku 2030 pak ze sta procent. Letiště bude tyto hodnoty garantovat prostřednictvím „záruk původu elektřiny“ vyráběné z obnovitelných zdrojů. Ty se podílejí na napájení letiště od roku 2019.
„Fosilní paliva se používají na většině letišť, z ekologického hlediska by tedy mělo dávat nařízení smysl. Vyžádá si nemalé investice, jistě ale ne tak vysoké, aby to letiště zruinovalo,“ míní ekonomický analytik letectví a bývalý viceprezident Českých aerolinií Michal Požár.
Od povinnosti investovat mohou být případně osvobozena malá letiště s méně než deseti tisíci komerčními pohyby, tedy vzlety či přistáními, za rok, podmínek je ale více. Teoreticky by tak o výjimku mohla žádat letiště v Karlových Varech, Českých Budějovicích nebo Ostravě.
„S největší pravděpodobností se na nás nebude povinnost vztahovat. Nicméně již nyní v rámci plánovaného projektu kompletní rekonstrukce ranveje a pohybových ploch počítáme s vybavením letadlových stání zdroji elektrické energie, abychom požadavku vyhověli,“ uvádí mluvčí Letiště Leoše Janáčka Ostrava Kateřina Pustějovská.
Evropská letiště jsou stejně jako letecké společnosti v posledních letech pod silným tlakem na snižování emisí. Letiště to řeší také tak, že postupně nahrazují spalovací automobily letištního personálu nebo autobusy převážející cestující po ploše bateriovými elektromobily.
Cílem nových předpisů je dekarbonizace dopravy. Jsou součástí balíčku Fit for 55, tedy plánu EU na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 procent oproti roku 1990. 
