Dopravní společnost Leo Express podnikatele Leoše Novotného by ráda narušila výsadní postavení Českých drah v segmentu expresních vlaků. Ty objednává a dotuje stát na zmodernizovaných koridorech mezi největšími městy. Ministerstvo dopravy kvůli tomu změnilo plány a dá drahám kratší smlouvu.
Nejnovější plány ministerstva dopravy - dnes schválené vládou - počítají od prosince se zavedením zřejmě poslední chybějící expresní linky z Prahy přes Plzeň do Mnichova. Právě sem by se Leo Express chtěl vklínit.
Státu nabídl, že expresy bude provozovat za 94,4 koruny za kilometr, což je údajně téměř o třetinu méně, než kolik stojí na dotacích dnešní plzeňské rychlíky. „Neumím si představit, že by MD jednalo proti zájmu cestujících a daňových poplatníků,“ uvedl šéf Leo Expressu Peter Köhler.
Ačkoliv vládou schválený materiál počítá stále s přímým zadáním espresů Českým drahám, ministerstvo dopravy plány upravilo a popřálo soukromému dopravci sluchu. "Právě kvůli zájmu alternativního dopravce jsme tuto linku ponechali Českým drahám pouze na nejbližší dva roky, do konce platnosti stávající desetileté smlouvy s ČD. Nepřistoupili jsme k původně plánovanému přímému zadání až do roku 2024. Budoucnost linky po roce 2019 je tedy otevřená a bude transparentně řešena," řekl mluvčí ministerstva Tomáš Neřold.
Podobně zavedly dráhy loni v prosinci i - dnes hojně využívané - expresy z Prahy přes České Budějovice do Lince. Zatím není jasné, jak velký objem dotací západní expresy spolknou, půjde ale minimálně o desítky milionů. Za zavedení osmi párů expresů z Prahy na jih Čech stát přihodí drahám 85 milionů korun ročně. Věc má přitom ještě jednu rovinu. Dotované expresy konkurují i autobusovým linkám, které provozuje Leo Express a Student Agency.
Materiál o otevírání železnice (psali jsme o něm zde), který dnes schválila vláda, budí obecně mezi soukromníky nemalé emoce. Počítá totiž s odsunem některých soutěží na dotované rychlíky a výrazným podílem přímého zadání Českým drahám i po roce 2019, kdy vyprší současná desetiletá smlouva.
Podle nedávno přijatých pravidel Evropské unie bude přímé zadání možné za určitých podmínek jen do konce roku 2023, a to nejdéle na deset let. „Z toho, co bylo zveřejněno, vláda de facto schválila, že bude i po roce 2019 zadávat zakázky v dotované dopravě přímo ČD. Budeme požadovat, aby vláda notifikovala veškerá přímá zadání již nyní, aby i další dopravci měli dostatek času na přípravu zejména z hlediska zajištění vozového parku a mohli podat alternativní nabídky,“ uvedl mluvčí RegioJetu Aleš Ondrůj.
Ministerstvo mimo jiné argumentuje tím, že před tendry na dotované vlaky je třeba vyřešit otázku režijního jízdného, které ze zákona musejí poskytovat jen České dráhy, a také integraci tarifů. Dráhy navíc potřebují jistotu byznysu do budoucna, neboť skládají účty zahraničním věřitelům.
Ministr Dan Ťok upozorňuje na skutečnost, že to byl on, kdo pustil prvního soukromníka do dotovaných rychlíků. Od prosince jezdí mezi Plzní a Mostem společnost GW Train. Zakázku získala přímo od Ťoka poté, co antimonopolní úřad zrušil soutěž, kde firma nabídla nejnižší cenu. Důvodem zrušení bylo právě režijní jízdné, které podle úřadu znevýhodňuje ČD.
„Otevírání trhu v železniční dopravě se roky slibuje, soukromého dopravce jsme ale na státem dotovanou linku poprvé pustili na konci loňského roku. Na vybraných linkách chceme dále soutěžit a postupně trh uvolňovat,“ uvedl dnes Ťok.
