Městský okruh v Praze možná dostaví stát. Za investici dostane pozemky v Letňanech

Vjezd do tunelu Blanka

Vjezd do tunelu Blanka Zdroj: Blesk:MALIK DAVID

Vjezd do tunelu Blanka
Tunelový komplex Blanka
Tunelový komplex Blanka
4
Fotogalerie

Jednání o výměně pozemků v Letňanech za dostavbu dopravních projektů nabrala po středečním setkání primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) a premiéra Andreje Babiše (ANO) spád. Byť se dříve uvažovalo o tom, že stát přispěje Praze šedesáti miliardami na dostavbu městského okruhu a metra D, nyní se politici přiklánějí k variantě, že by dostavbu vnitřního okruhu kompletně převzal stát.

„Pro Prahu by to bylo výhodnější v tom, že by tam nebyla nutná žádná finanční participace,“ uvedl Hřib. Pokud by tato varianta nastala, stát by se musel smluvně zaručit, že okruh skutečně dostaví. „Chceme právní garanci, že se tak doopravdy stane,“ dodal primátor.

V hlavním městě jsou dva silniční okruhy. Vnější dálniční okruh, zvaný také Pražský, staví přes své příspěvkové organizace stát. Vnitřní neboli městský okruh dosud projektovalo a stavělo město.

Nyní zbývá dokončit více než desetikilometrový úsek mezi vyústěním tunelu Blanka v Pelci-Tyrolce a Štěrboholy. Většina trasy povede v tunelech, město nyní dokončuje geologický průzkum a pracuje na podkladech pro územní rozhodnutí, což by mělo být hotové za rok.

Podle původních plánů magistrátu má být vnitřní okruh dostavěn v roce 2035, cena se odhaduje mezi 85 a 100 miliardami korun. Nový úsek má tudíž vyjít na dvojnásobek tunelového komplexu Blanka. Babiš dříve uvedl, že by se zbývající úsek mohl dostavět formou PPP projektu, tedy za spolupráce se soukromým sektorem. Podle Hřiba by to technicky byla věc státu, pokud by si okruh vzal pod sebe.

Město původně po státu chtělo na dopravní stavby šedesát miliard korun, za to měla vláda získat od Prahy rozsáhlé pozemky v Letňanech, kde chce současný premiér postavit nové úřady. Taková finanční transakce však podle Hřiba naráží na řadu právních překážek. Navíc se odhadovaná cena staveb od té doby zvýšila. „Museli bychom do toho vkládat více vlastních peněz, které v ekonomické realitě po covidu úplně nazbyt nemáme,“ řekl primátor.

Praha je nicméně stále připravena letňanské pozemky státu poskytnout, podle Hřiba se blíží k dohodě. „Podařilo se nám přesvědčit premiéra, že jako samospráva nemůžeme garantovat vydání stavebních povolení pro jeho záměry v Letňanech,“ řekl primátor s tím, že to byl jeden z rozporů.

Babiš s vedením Prahy probíral i několik dalších majetkových směn. Vrátili se například k dlouhodobé otázce nemocnice na Bulovce. Byť nemocnici provozuje stát, Praha v areálu vlastní část budov a pozemky. Nejednotné vlastnictví majetku dlouhodobě brání rozvoji nemocnice a řada budov chátrá. Stát chce pozemky a objekty od Prahy odkoupit či směnit, podobně jako se to podařilo v případě vinohradské nemocnice.

Praha má zájem o karlínská kasárna, rozsáhlý státní areál je nyní prázdný, přes léto se využívá jen dvůr pro veřejné akce. Město chce také od státu Veleslavínský zámek. „Byli bychom rádi, kdyby v tomto areálu vzniklo centrum paliativní péče,“ řekla pražská radní pro zdravotnictví Milena Johnová (Praha sobě).