Primátor Hřib: Praha přijde o deset miliard. Zelené projekty ale nezastavím | E15.cz

Praha přijde o deset miliard. Zelené projekty ale nezastavím, říká primátor Zdeněk Hřib

Nguyen Thuong Ly

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Praha, která má rozpočet jako střední ministerstvo, se letos potýká s velkými výpadky příjmů. A to nejen kvůli koronavirové pandemii, ale i kvůli snížení daně z příjmu. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) chce situaci řešit zejména úsporami, investice omezovat nechce. „Musíme teď zainvestovat do zelené obnovy a pak se nám to vrátí,“ říká o velkých projektech, které jeho koalice započala a které by chtěl dotáhnout.

Za pár měsíců se konají sněmovní volby a průzkumy naznačují, že by se na vládě mohli podílet Piráti. Co by to znamenalo pro spolupráci s Prahou?

Já bych byl rád, kdyby nová vláda, ať bude jakákoliv, více naslouchala samosprávám a aby si na nich nedělala kampaň, jako to dělá tato vláda. Rád bych, aby obce získaly více pravomocí k tomu, aby mohly řešit záležitostí na svém území. Přece jenom jsou kraje a obce k občanům mnohem blíž než státní úředníci. Mají přímou odpovědnost vyplývající z komunálních voleb. Také bych chtěl, aby se stát finančně podílel na velkých infrastrukturních stavbách, tak jak je to běžné v zahraničí. Městský okruh nebo metro D budou určitě využívané i mimopražskými obyvateli.

O finanční účasti státu jste jednali i se současnou vládu. Spadlo to ze stolu?

Vůbec ne. Nadále probíhají jednání o oblasti Letňan. Podařilo se nám premiérovi vysvětlit, že není možné tam stavět úřednické ghetto, jak si to původně představoval.

Asi by to pro něj bylo v současné době těžko obhajitelné.

My tam chceme hezký kus města, novou čtvrť, kde budou zohledněny požadavky městských částí. Požadujeme, aby stát za ty pozemky dal Praze 60 miliard na okruh a metro. Teď jsou tam nějaké poslední rozpory, měla by se uskutečnit osobní schůzka s premiérem a zástupci Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, kde bychom si to měli vyjasnit. Pevně doufám, že jednání Prahy se státem dospějí ke zdárnému konci.

Je možné, že se dohodnete už letos?

I když se to podepíše teď, tak je tam nějaký jízdní řád, co se musí stát, aby Praha těch 60 miliard získala.

Co se musí stát?

Musí proběhnout změny v územním plánu Letňan, což je nutné koordinovat s městskými částmi. To je proces, který není úplně jednoduchý. Jsou tam další věci, ale rád bych počkal na jednání s panem premiérem, kde bychom si vysvětlili požadavky, které stát má. Některé z nich nejsou v tuto chvíli pro Prahu splnitelné. Majetkových směn každopádně probíhá v současnosti víc. Už jsme směnili majetky v areálu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, aby státní nemocnice byla na státních pozemcích a nikoli na pozemcích města. Teď řešíme Bulovku, tam je situace komplikovanější.

Praha stejně jako stát zchudne. Už víte o kolik?

O sedm miliard přijdeme kvůli pandemii a o další 2,5 miliardy ročně přijdeme kvůli daňovému balíčku, který protlačila na přelomu roku ODS a ANO.

Při sestavování letošního rozpočtu se počítalo s tím, že si bude město možná muset půjčit pět miliard korun. Učiníte tak?

My jsme teď splatili pětimiliardový dluhopis, další velké splátky nás čekají. Kdyby bylo potřeba, tak jsme připraveni si letos půjčit. Snad se nám ale podaří hospodaření udržet i díky úsporným opatřením, a třeba nebude nezbytné si nyní brát další úvěr.

Ptám se mimo jiné proto, že pražské zastupitelstvo minulý týden schválilo klimatický plán, který v příštích deseti letech počítá s výdaji 230 miliard korun. Ufinancuje to Praha?

Díky investicím do zelené obnovy bude možné nejen zlepšit ovzduší ve městě, ale sníží se i provozní náklady. V dlouhodobém horizontu by to skutečně mělo vést k úsporám. Teď musíme zainvestovat a pak se nám to vrátí.

A teď budete investovat z čeho? 230 miliard se přece jenom rovná třem ročním pražským rozpočtům.

Ta situace samozřejmě není jednoduchá. I když bude část financovaná z evropských peněz, tak tam bude nutné nějaké spolufinancování. Skutečnost, že ANO a ODS odhlasovaly daňový balíček a tím nás připravily o peníze, tu situaci nezlepšuje. Ta záležitost je nicméně pro Prahu nezbytná. Tady nejde jen o životní prostředí, ale pomocí investic chceme rozběhnout ekonomiku po covidu. Zelená obnova je opravdu next big thing, co se tady bude dít. Proto máme tento ambiciózní klimatický plán. Ten plán jde daleko za vaše volební období.

Věříte, že v něm budou vaši nástupci pokračovat?

Praha ty investice potřebuje, mají multiplikační efekt, často půjde o investice do staveb. To není něco, u čeho by v budoucnu dávalo logiku to brzdit. Určitě bychom byli rádi, kdyby se na tom podílel i stát. Klimatickým plánem vlastně plníme priority vlády, tak by nám přišlo logické, kdybychom to nedělali sami. V Česku je problém, že finanční autonomie měst je velice nízká. Zatímco v zahraničí část daní vybírá přímo město, tak u nás se vám investice do rozvoje podnikání nikdy moc nevrátí. Vždy to budete dělat jen pro veřejné blaho, ten ekonomický smysl vám to v rozpočtu dělat nebude.

Budete tlačit u příští vlády na změnu rozpočtového určení daní, aby bylo výhodné podporovat podnikání?

Bylo by fajn, kdyby přímo v tom systému existovala nějaká motivační složka, která by obce přiměla se snažit, aby se v té lokalitě vybralo více na daních. Města fungují jako motory národní ekonomiky, v Praze vznikne 25 procent HDP, ale z daní dostáváme jenom sedm procent. Samozřejmě peníze, co se vyberou tady, pomáhají rozvoji regionů, na tom není nic špatně. Do základního nastavení rozpočtového určení daní není v současné chvíli nutné sahat, ale nějaká motivační složka by tam mohla být.

Jediné daně, které obcím stoprocentně zůstávají, jsou daně z nemovitosti.

Ty ale nezůstávají nám, ty jdou přímo do městských částí. Pokud městská část řekne, že chce výši daně z nemovitosti upravit, tak magistrát jí vyjde vstříc, protože nemá důvod, proč ne.

Městské části jsou pořád součástí Prahy. Podporujete jako primátor návrh Pirátů a zejména STAN, aby se zvýšila daň z komerčních nemovitostí?

Řekl bych, že by to chtělo ohledně daně z nemovitosti nějakou reformu. Představoval bych si nějaké odečitatelné položky. Ale je to věc, která se magistrátu netýká, my ty peníze nedostaneme, jdou rovnou městským částem.

Tak jinak, týká se vás to jako Piráta?

Já doufám, že do toho budou mluvit hlavně lidé, co tomu rozumí. Věřím, že pokud se budou dělat nějaké změny, budou dělané na základě nějakých reálných analýz. Máme tady daně z nemovitosti podstatně nižší než v okolních zemích, což je něco, co se dočtete i v analýzách OECD. Pokud říkáme, že patříme na Západ, pak bychom měli přemýšlet nad tím, jak na tom Západě vlastně fungují daně.

Řekl jste, že faktické snížení daně z příjmu v daňovém balíčku bude stát Prahu ročně 2,5 miliardy korun. Byl byste pro to, aby se daň zase zvedla?

Já jsem spíše podporoval návrhy Pirátů, aby se snižování zdanění práce odehrávalo na těch odečitatelných položkách. Pokud to mělo za cíl nastartování spotřeby, tak má smysl pomáhat těm, kteří mají příjmy nižší. A to se dělá tak, že hýbete s odečitatelnými položkami, jako je sleva na poplatníka. Snížením sazby pomůžete nejvíc těm, kteří žádnou pomoc nepotřebují. Ale podívejte se, bavíme se o věcech, do kterých Praha nikdy zasahovat nebude.

Praha ale z této daně má příjem, jak jste sám uvedl.

Praha stejně jako ostatní municipality bude nyní více závislá na dani z přidané hodnoty. Jinak je třeba si uvědomit, že v České republice je relativně vysoké zdanění práce, na což Piráti dlouhodobě upozorňovali. Takže snížení je správně, akorát záleží na tom, jakým způsobem se to udělá. A také kdy se to udělá. 

Jsou investice, které jste museli omezit?

Je dost složité omezovat investice a my to ani dělat nechceme. Je obtížné konzervovat nějaké probíhající rekonstrukce. Pokračujeme například v rekonstrukci Václavského náměstí, bude se stavět Holešovice-Karlín lávka, Dvorecký most, tři tramvajové tratě a další věci se chystají. To jsou investice, které plánujeme a od kterých nechceme ustupovat. Je potřeba také rozšiřovat kapacity MHD.

Na druhou stranu je ale financování MHD poměrně velkou zátěží města. Pokračují debaty o dalším zdražení jízdného?

Zvýšili jsme teď cenu jednotlivých jízdenek. Paralelně jsme snížili ceny pro lidi v hmotné nouzi. Tarify jsme zjednodušili a vyhodili věci, které nebyly tolik využívané. Naopak jsme přidali jednu moderní novinku, tzv. denní capping. Když si budete kupovat jednotlivé jízdenky v mobilní aplikaci PID Lítačka, tak nepřeplatíte cenu denní jízdenky. Doufám, že do budoucna by se ten capping mohl vztahovat i na měsíční či roční permanentky.

Magistrát dotuje hromadnou dopravu zhruba dvaceti miliardami ročně, což není moc udržitelné. Hledáte další zdroje?

Co se týče úspor, tak tady ještě potenciál je. Snažíme se na to jít větší transparentností dopravního podniku. Bude nutné hledat úspory v provozních oblastech. Byla tady třeba kauza předraženého tepla pro dopravní podnik, což je záležitost, která se nyní přesoutěžuje. Tady jde uspořit. Bohužel je tam celá řada vendor locků (závislostí na konkrétních dodavatelech - pozn. red.), které prodražují běžné výdaje. Na to se také chceme soustředit.

V klimatickém plánu se zavazujete, že nakoupíte v příštích deseti letech 900 elektrobusů za 15 miliard korun. To je poměrně vysoký výdaj.

Díky tomu, že se sníží využívání fosilních paliv, by mělo dojít k určitému zlepšení energetické soběstačnosti města a také k omezení financování nedemokratických režimů. Má to více výhod než jenom to, že jdete s dobou. Na elektriku se jezdí levněji a výsledkem je i čistější vzduch.

Když hovoříme o úsporách, město chce propustit stovky úředníků. Jakých agend se to týká?

Zadání je takové, že se má snížit počet úředníků o deset procent. Bude to mix plošného škrtu s nějakými konkrétnějšími škrty v závislosti na digitalizaci nějakých konkrétních agend.

Jakých třeba?

To se teď dává dohromady. Agendy, které město může digitalizovat ve vlastní režii, jsou primárně samosprávné, jako třeba správa majetku nebo oznamování demonstrací. To, co vidí občan, jsou často agendy v přenesené působnosti, ať už jde o vydávání řidičáku nebo občanky. Tyto informační systémy patří státu a tam nemáme možnost sami digitalizovat a ušetřit na lidech.

Bude se stavět nová budova magistrátu, až skončí nájem ve Škodově paláci?

My nechceme sestěhovávat úředníky. Pandemie ukázala, že spoustu věcí lze udělat digitálně, například online jednání Rady hlavního města. Dokud třeba náš náměstek nepřišel na jednání s covidem a neskončili jsme všichni v karanténě, tak to nebylo možné prosadit. Nová budova nebude potřeba, jsme schopni se vejít do stávajících budov.

S propouštěním úředníků a rušením úřadů počítá rovněž návrh nového stavebního zákona, který teď půjde do Senátu. Jak se to dotkne Prahy, pokud projde vládní návrh?

Já pevně doufám, že Senát zákon odmítne, protože ta institucionální změna vůbec není to, co vyřeší problém pomalých stavebních řízení. Doufám, že se po volbách vrátíme znovu k jednacímu stolu mezi vládou a samosprávami a udělá se to celé znova tak, jak by to správně mělo být. Inspirujeme se příklady v zahraničí. To co tam teď je, je paskvil. Pokud se ptáte, kolik úřadů v Praze bude, tak podle toho návrhu bude jen jeden úřad pro celou Českou republiku s nějakými pobočkami. To má stát desítky miliard korun. Tady mají úředníci od nás účetní, uklízečku nebo ajťáka. To si bude muset ten nový úřad pořídit vlastní. Ne všichni úředníci budou chtít přejít k novému úřadu, takže tady budeme mít personální podstav, což stavební řízení prodlouží a ohrozí čerpání evropských peněz.

Zrychlení má podle ministryně pro místní rozvoj spočívat zejména v digitalizaci, zavedení pevných lhůt, propojením agend.

Digitalizace už je dávno schválená, kvůli tomu není potřeba vůbec novela. Problém je jenom v tom, že ministerstvo na to reálně nesáhlo. Nic jim nebrání digitalizovat už teď. Největší problém je v tom, že sliby ministryně ve smyslu jeden úřad, jedno razítko, jedno povolení, zůstávají nesplněné. Hasiči, památkáři a spousta dalších razítek zůstanou bokem. To je podraz na občany. Na samosprávy je zase podraz v oblasti územního plánování, a není dopracovaná část územního povolování. Všude na světě, kde mají rychlejší povolovací řízení, je to proto, že to nedělá stát, ale samosprávy.

Ministryně Dostálová argumentuje systémovou podjatostí, která na úřadech v obcích často je. 

A to je strašně zajímavé, že v zahraničí to problém není. Představte si, že města v zahraničí a tamní legislativa se dokázaly s tímto problémem vypořádat. Zcela zjevně to řešení existuje. Přinesli jsme zcela jasný návrh, jak přesunout aspoň územní plánování do kompetence samospráv, po ministerstvu jsme chtěli jen vyřešit financování územních plánů pro malé obce, víceméně přendat peníze z jedné kapsy do druhé. To se jim nechtělo.

Celý ten zákon je o navýšení jakéhosi státního paternalismu. Představa, že ten státní úředník kdesi z centrály bude lépe plánovat město než lidé, kteří v něm žijí, je scestná. Spíš než výstavbou nového megaúřadu by se mělo začít rušením některých úřadů. Vhodným kandidátem by bylo právě ministerstvo pro místní rozvoj, což je spíš ministerstvo proti místnímu rozvoji.

Zase na druhou stranu hrozí, že příští vláda stráví několik let hledáním kompromisů pro další návrh nového stavebního zákona. A současný neutěšený stav bude trvat dál.

Samosprávy mají hotovo. Máme jasně formulovaný názor, jak to má vypadat. Návrh ministryně Dostálové situaci zhorší, a to včetně dostupnosti bydlení. Když stát nefunguje, tak řešením není více státu. Stačí se podívat do zahraničí, tam takové experimenty se státními úřady nedělají a lhůty mají kratší. To by mělo být i pro lidi, kteří třeba nejsou úplně nejrychlejší, poměrně jednoduché k pochopení.

Za rok se konají komunální volby, budete znovu kandidovat?

Ještě jsem o tom nepřemýšlel, budu se muset poradit i se ženou. Pochopitelně to závisí hlavně na výsledku pirátských primárek. Byl bych velice rád, kdyby si Praha udržela to nejpodstatnější pro přípravu těch velkých investičních projektů, a to je stabilita. Když se podíváte na předchozí dvě volební období, kdy se koalice rozpadaly, tak to vytvářelo prostředí, které úplně nesvědčí přípravám velkých infrastrukturních staveb. My jsme kvůli tomu začínali od nuly, jsme taková koalice nultých fází u celé řady projektů. Já bych třeba rád zrealizoval slib vysazení jednoho milionu nových stromů za osm let.

Na sociálních sítích jste ke svým čtyřicátinám zažertoval, že byste už mohl být prezidentem. Přemýšlíte o vyšší politické funkci, než je primátor Prahy? 

Tak vy vycházíte z toho, že jsou tady vyšší politické funkce než primátor Prahy (smích). Praha je tady stovky let, zatímco naše republika existuje reálně od roku 1993. Já se nikam nechystám. Byl bych rád, kdybychom tady mohli ideálně v co nejstejnější sestavě dotáhnout věci, které jsme zahájili. Jinak to město bude začínat zas od začátku.

Zdeněk Hřib (40)

Rodák ze Zlínského kraje vystudoval v Praze 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Před nástupem do politiky se věnoval rozvoji informačních systémů ve zdravotnictví a byl členem správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny. V roce 2018 se stal lídrem Pirátské strany do komunálních voleb v Praze, a byť strana skončila ve volbách druhá, získala pro Hřiba křeslo primátora. Roku 2020 ho server Politico zařadil mezi 28 nejvlivnějších osobností Evropy.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video