Nezajištěný náklad je na silnici podceňované riziko, varuje policie

Silniční doprava zažívá růst,

Silniční doprava zažívá růst, Zdroj: Archiv E15

Nákladní vozy bourají podle policie nejčastěji kvůli špatně jištěnému nákladu. V zimě se riziko ještě zvyšuje: k pádu nákladu dochází nejčastěji při brzdění či náhlé změně směru jízdy, a tyto úkony se na námraze či sněhu zvládají mnohem obtížněji než za sucha.

Statistika Policie České republiky varuje: V roce 2014 bylo nesprávné uložení nákladu nejčastější příčinou dopravních nehod nákladních automobilů po stránce technické závady. V zimních měsících navíc dochází k nárůstu počtu dopravních nehod. „Teplotní změny, zbytky sněhu, ledu nebo posypu na vozovce, to vše prodlužuje brzdnou dráhu a zhoršuje tak podmínky ať už k řízení či zastaveni vozidla,” vysvětluje Jozef Bocán z oddělení tisku a prevence Policejního prezidia České republiky. „Vozidlo s nákladem může zejména v zimních měsících znamenat jisté riziko ve vztahu k brzdné dráze, která se prodlužuje se zvyšující se hmotností vozidla. Více než kdy jindy je důležité upevnění nákladu a jeho rozložení, což může mít vliv na chování vozidla a i případné zvládnutí krizové situace v provozu.“

Povolené kotvení by mělo ostatní řidiče varovat

Běžný řidič nemá prakticky šanci rozeznat na silnici špatně ukotvený náklad, zvláště když je skrytý pod plachtou. Přitom stačí nečekaná změna směru jízdy nebo rychlé brzdění rizikového vozu, aby se náklad ocitl na vozovce nebo zasypal předjíždějící vůz. Dominik Kubik ze společnosti Carl Stahl, která se specializuje na výrobu kotvících systémů, uvádí alespoň základní symptomy špatně jištěného nákladu, které by měly ostatní řidiče včas varovat. „Pokud jsou přivazovací prostředky už od pohledu povolené, jedná se s jistotou o chybně kotvený, nebezpečný náklad. Správně mají být kurty, lana či řetězy řádně předepnuté.“

Selhává stát, autoškoly i přepravci

Velkým problémem kotvení nákladu u mnoha profesionálních přepravců je kvalita a životnost kurtů. Podle Dopravních novin není téměř polovina nákladů správně upevněna a vinu na tom nese i nedostatečná atestace kurtů ze strany ministerstva dopravy, které může udělovat atestace bez přezkoušení. To nahrává dovozcům kurtů a souvisejících komponentů pochybné kvality. Řidiči navíc mnohdy nevědí, jak správně kotvit, neboť kotvení nákladu se v autoškolách často vůbec neprobírá. Karel Kydlíček z organizace ČESMAD Bohemia poukázal na fakt, že školení v délce 35 hodin je sice pro řidiče povinné, ale v praxi může probíhat tak, že některé jeho části absolvuje řidič vícekrát a jiné vůbec.

K ošizení výcviku řidičů nákladních vozů však mnohé autoškoly nutí také situace na trhu, kdy se jednotliví školitelé někdy doslova přetlačují nízkými cenami. Cenovou válku mohou nepřímo podporovat i státní instituce, například Úřad práce, který nabízí autoškolám, aby se u nich vybraní uchazeči o zaměstnání rekvalifikovali a získali řidičský průkaz na nákladní vůz. „Úřad práce nám nabízel čtrnáct tisíc korun za jeden kurz na získání řidičského průkazu skupiny C pro své klienty. Za tuto cenu však absolutně nelze zajistit plnohodnotný kurz na céčko, který kromě pětatřiceti hodin čítá 18 jízd. Otevřít kurz za takových podmínek by znamenalo slevit z našich nároků a riskovat, že přibude neproškolených řidičů kamionů, proto jsme museli nabídku odmítnout,“ vysvětluje Bedřich Kučera z akreditovaného školicího střediska Autoškola Vršovice s.r.o. v Praze.

Rizika kotvících systémů bez certifikace

V České republice je i u mnohých profesionálních dopravců, nemluvě o běžných řidičích, rozšířeno improvizované kotvení nákladů pomocí šňůr, řemenů či tzv. gumicuků. Ovšem ani v případě, že se řidič vydá do specializované prodejny autopříslušenství pro ucelený kotvicí systém, nemá vyhráno. „Je třeba se přesvědčit, že prodejce na popruh neumístil upozornění, že výrobek není určen pro vozidla provozovaná v České republice, což se bohužel běžně děje,“ upozorňuje Dominik Kubik z Carl Stahlu. „Bezpečné kotvení zajistí pouze certifikované prostředky a systémy, určené speciálně pro tento účel.“