O šest příček si polepšilo hlavní město České republiky v mezinárodním Indexu městské mobility, který sestavila poradenská společnost Arthur D. Little. Z celkové stovky globálních měst se Praha umístila na 17. příčce.
České hlavní město se dokonce umístilo na sedmém místě v hodnocení vyspělosti dopravního sytému. Přeskočilo tak metropole jako je Kodaň, Curych, Amsterdam nebo Londýn. „Z hlediska hustoty MHD je Praha jedním ze vzorových měst, a to stejně i v případě množství přepravených osob a celkové obliby veřejné dopravy,“ řekl E15 dopravní expert Petr Moos z Fakulty dopravní ČVUT.
Česká metropole naopak dle srovnání zaostává v zavádění inovací, ze stovky světových zemí skončila v této kategorii na 48. místě. Výkon pražské dopravy je pak na úrovni čínského Šen-čenu nebo kolumbijské Bogoty, město se nachází ve čtvrté desítce.
„Kvalitu dopravy v Praze shazuje například zanedbanost vozového parku, pokulhávají rovněž systémy telematiky, které informují například o vytížení záchytných parkovišť,“ dodal Moos. Přesto podle něj není objektivní srovnání dopravy s jinými městy úplně možné, například kvůli pražskému kopcovitému terénu, který odrazuje veřejnost od dojíždění do práce na kole.
Na vrcholu žebříčku mobility se umístil Singapur, především díky inovativním snahám a zapojení moderních technologií. Z evropských měst se v první pětce objevil Stockholm, Amsterdam a Kodaň. Právě metropole starého kontinentu skončily ve srovnání regionů nejlépe.
„Pokud se Praze povede dosáhnout vyššího indexu v oblasti inovativnosti a úrovně systému městské mobility, dostane se mezi lídry žebříčku,“ říká analytik Arthur D. Little Marcel Hominda.
Studie se při hodnocení jednotlivých měst zaměřovala na tři dílčí oblasti. První zkoumala výkon dopravy, konkrétně například množství emisí, počet dopravních nehod nebo dobu dojezdu do práce.
Druhá oblast se zabývala inovacemi v dopravě, kam patří například využívání „chytrých“ karet a rozšířenost platforem pro sdílení dopravních prostředků. Třetí kategorií je vyspělost dopravy, ve které se hodnotila například finanční atraktivita hromadné dopravy, hustota silniční sítě, nebo podíl veřejné dopravy.
