V rámci žádaného útlumového programu by si podnikatelé na Labi měli rozdělit až 600 milionů korun. Peníze by posloužily například na proměnu přístavů na logistická centra pro silniční a železniční dopravu nebo na přestavbu labských lodí pro hlubší vodu na západoevropských řekách.
Útlumový program a konec nákladní vodní dopravy je ale podle rejdařů až krajním řešením. „Chceme podmínky k normálnímu podnikání. Není naším primárním požadavkem, abychom dostali nějaké peníze, ale abychom měli odpovídající vodní cestu,“ doplnil místopředseda sekce a ředitel rejdařství EVD-Sped. Lukáš Hradský. Politici by měli podle něj jednoznačně říci, zda nákladní lodě na Labi chtějí.
S útlumovým programem ale dopravci u státu asi nepochodí. „Z našeho pohledu je to absurdní řešení, ke kterému reálně nemůže dojít. S rejdaři vedeme společná jednání již několik týdnů, kdy se s nimi ve většině bodů shodujeme. Není proto důvod vyhrožovat podobnými kŕoky,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy Jakub Ptačinský. Spor se vede především o příhraniční úsek Labe, kde hladinu nevzdouvá žádné vodní dílo. O výstavbě jezu se přitom mluví už dvacet let.
Rejdaři poukazují na skutečnost, že stát po revoluci nevybudoval na labské cestě žádné vodní dílo. Za první republiky přitom vzniklo 16 zdymadel, za protektorátu dvě a v období socialismu 12 děl. Vyjádřeno v dnešních cenách vyšla labská vodní cesta od doby monarchie po dnešek na 160 miliard korun. Poslední neregulovaný úsek Labe zůstává právě u Děčína. Plány zatím hatí ministerstvo životního prostředí, které letos vrátilo dokumentaci EIA k přepracování. Celý proces tak bude trvat ještě léta.
Rejdaři proto alespoň chtějí, aby jim stát vyplácel kompenzace v roční výši zhruba 50 milionů korun. Proti kompenzacím prý není ani Evropská komise. Zásadně proti není ani ministerstvo dopravy. „MD o tomto s rejdaři již několik týdnů jedná, kdy společně připravujeme podklady pro rozhodnutí vlády. Součástí jednání jsou i další kompenzace, kritiku rejdařů proto zcela nechápeme,“ řekl Ptačinský.
Pro rejdaře je směrodatný vodočet v Ústí nad Labem. Pokud vodočet ukazuje méně než 200 cm vody, znamená to, že v kritickém úseku před státní hranicí s Německem je maximální možný ponor menší než 140 cm. Ponor 140 cm je přitom na českém Labi limitem pro plavbu, byť omezenou. Plnosplavnost nastává, když vodočet ukazuje alespoň 290 centimetrů. Loni plnosplavnost byla pouze třetinu roku. Rejdaři se proto se státem soudí o miliardy korun ušlého zisku, zatím ale neúspěšně. Naposledy Nejvyšší soud zamítl dovolání ČSPL. Firma je přitom ochotná hnát kauzu až k ústavnímu soudu nebo před mezinárodní justici.
