Evropská expanze firem provozujících sdílení elektrických koloběžek narazila na nečekanou překážku. Stroje původně postavené na převážně hladké americké ulice si neumí poradit s dlažbou, která je v centrech evropských měst hojně využívaná. Nejen že jízda po takzvaných kočičích hlavách je pro uživatele krajně nepohodlná, ale vede také k časným poruchám koloběžek. Provozovatelé proto vyvíjejí specifické evropské verze elektrických přibližovadel, píše agentura Bloomberg.
Startupy provozující systémy sdílení elektrických koloběžek expandují napříč celým kontinentem. Kolébkou těchto přibližovadel je Kalifornie a tamním podmínkám také odpovídá jejich konstrukce. Stroje, které firmy s minimálními změnami nasadily i v Evropě, ale ve zdejších městech plných dlážděných ulic trpí.
„Obzvláště drsný je v tomto ohledu Lisabon,“ řekl Bloombergu šéf společnosti Wind Mobility Eric Wang. „Rovná a hladká je jen jedna promenáda, ale všude jinde je to kopcovité a dlážděné,“ dodal.
Evropská města kladou provozovatelům koloběžkových sítí do cesty ještě jednu překážku. Ulice v historických centrech jsou často velmi úzké. To sice nevadí uživatelům koloběžek, kteří je na takových místech často i odstavují, ale firemní dodávky se pak na takové místo nemohou dostat. „Pokud dostaneme informaci, že naše koloběžka potřebuje údržbu nebo opravu, musí se na místo dostat technik. Někdy musíme jet metrem, abychom mohli koloběžku vyzvednout,“ popsal situaci Carlos Bhola, spoluzakladatel společnosti Circ, která koloběžky pronajímá.
Na nejfrekventovanějších místech elektrické koloběžky absolvují i deset jízd denně. V evropských městech s jejich hrbolatým terénem rychle „odchází“ především mechanismus řízení a kola.
Provozovatelé koloběžek proto napříč Evropou postupně nasazují nové, odolnější modely. Nová koloběžka společnosti Lime, která působí i v Praze, má větší kola než předcházející typ a mohutnější odpružení. Podobné úpravy nasazují i další firmy. Nové koloběžky jsou také mnohdy podstatně těžší – mělo by být díky tomu obtížnější je ukrást.
Dosud žádný ze startupů provozujících sdílené koloběžky neoznámil, že je v zisku. Ty, které reportují své hospodářské výsledky, setrvale vykazují ztráty. Pro firmy je tak zásadní, aby náklady spojené s údržbou koloběžek byly co nejnižší. Zatímco dříve pro ně byla klíčová cena nového stroje, nyní se podle Bloombergu zaměřují na to, aby koloběžky vydržely v provozu nejméně rok, spíše ale dva. Výsledkem je mohutnější konstrukce a také nasazení výměnných baterií.
Zatímco během loňského a předloňského roku startupy vydaly většinu svých peněz za koloběžky, nejlevnější stroje nakupovaly za cenu kolem 400 dolarů. Díky rostoucí poptávce, která stlačila výrobní náklady, se nyní ceny pohybují na polovině. Za nové modely uzpůsobené pro provoz v Evropě firmy platí zhruba 500 dolarů. Doufají ale, že vyšší pořizovací náklady jim vykompenzuje větší životnost.
