Škoda Buggy mířila do výroby. Erko do terénu však stálo mimo zákony | E15.cz

Vše o inovacích

Vše o  inovacích Vstoupit do speciálu

Škoda Buggy mířila do výroby. Erko do terénu však stálo mimo zákony

Miro Mihálik - Autorevue.cz

Škoda Buggy vznikla v dílnách Metalexu a její prostorový rám svařený z ocelových trubek byl koncipován tak, aby se do něj dala namontovat sériová pohonná jednotka i s převodovkou ze Škody 100 nebo 110. Ovšem zůstalo jen u prototypu. Připomeňte si jej prostřednictvím galerie.

AteroCitijetElementFunstar či Sunroq. Jména nejsou tak známá jako Octavia, Fabia či Superb, ale jsou rovněž úzce spjatá s mladoboleslavskou automobilkou. Přesněji řečeno s podnikovým učilištěm Škody.

Patří mezi ně i Škoda Buggy z roku 1972, která vznikala s myšlenkou na malosériovou výrobu.

Vyvezte embéčko ze stodoly. Většina investičních veteránů je z východního bloku

AZNP Mladá Boleslav tímto automobilem reagoval na zvedající se vlnu zájmu o volnočasová vozítka do terénu, kterou kromě jiných nadšenců pomáhal nastartovat a formovat kalifornský inženýr, surfař, umělec a stavitel plachetnic Bruce Meyers. Právě on začal na přelomu let 1963 a 1964 pracovat ve své garáži na dost možná první plážové bugině, kterou později nazval Old Red.

První přímou inspiraci pro státní podnik AZNP představil v roce 1970 designér a konstruktér Václav Král. Jeho Škoda Buggy vznikla v dílnách Metalexu a její prostorový rám svařený z ocelových trubek byl koncipován tak, aby se do něj dala namontovat sériová pohonná jednotka i s převodovkou ze Škody 100 nebo 110.

Naše auta musejí vzbuzovat více emocí, říká šéfdesignér Škody Auto Oliver Stefani

Nakonec se v Buggy MTX usadil litrový kapalinou chlazený čtyřválec původem ze Škody 1000 MB, který v úpravě pro třídu A2 produkoval v kombinaci se dvěma karburátory maximální výkon kolem 60 koní. To jistě nebylo mnoho, nicméně ve spojení s čtyřstupňovou manuální převodovkou spárovanou s takzvaným „horským“ (tedy kratším) stálým převodem v diferenciálu a hmotností jen nepatrně převyšující půl tuny byla dynamika buginy docela slušná. Podle dobových zdrojů se dokázala rozjet na 150 kilometrů v hodině.

Dalším vodítkem pro domácího výrobce se stala belgická bugina VF Okapi (1971) a italská alternativa Autozodiaco Kirby (1972). Společným jmenovatelem obou aut byla podvozková platforma nikoli z Brouka, jak bylo zvykem, ale Škody 100, a to včetně řadových čtyřválcových agregátů o objemu 1,0 nebo 1,1 litru naladěných na různé výkony v rozmezí od 42 do 52 koní.

Škoda Scala zná svou cenu, automobilka chce letos v Česku dosáhnout 10 tisíc objednávek

Do výroby buginy se v Mladé Boleslavi pustili v roce 1972. Že se nejednalo o prostý exponát připravovaný výlučně pro autosalony, dokládá kromě jiného i fakt, že automobilu bylo přiděleno vlastní typové označení Š 736.

Konstruktéři příliš nespekulovali a po vzoru svých zahraničních kolegů se pustili do úprav toho, co měli právě k dispozici. Základem se tudíž stala platforma Škody 110, akorát ji zkrátili rozvor z 2400 na rovných 2000 milimetrů.

Celý článek najdete na webu autorevue.cz

Aprílové značky. Podívejte se na nejzajímavější SPZ na přání
Motoristou v Mexiku: Obří tahače, špičková policejní auta a Brouk na každém rohu
Motoristou na Ukrajině. Podívejte se, co řidiče na tamních cestách čeká

Autor: Miro Mihálik - Autorevue.cz
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!