Španělská a katalánská vláda schválily tento týden kontroverzní plán na významné rozšíření mezinárodního letiště v Barceloně, píše deník The Guardian. Díky investici za 1,7 miliardy eur, čili více než 43 miliard korun, má být letiště Barcelona-El Prat schopné pojmout až sedmdesát milionů cestujících ročně. To je přibližně o patnáct milionů více než kolik běžně odbavilo před začátkem pandemie. Projekt má nicméně řadu odpůrců.
Revitalizaci má zaplatit společnost Aena a předpokládá se, že práce budou dokončeny v roce 2030. „Rozšíření letiště bude provedeno s maximálním ohledem na životní prostředí a bude podporovat udržitelný a kvalitní cestovní ruch,“ oznámila španělská ministryně dopravy Raquel Sánchezová Jiménezová z Katalánské socialistické strany.
„Spuštění tohoto plánu je nezbytné, jinak by Barceloně mohl ujet vlak do budoucnosti,“ tvrdí katalánský prezident Pere Aragonès (Republikánská levice Katalánska). Vedení metropole a někteří tamní občané s tím ovšem nesouhlasí.
Oponentům vadí především skutečnost, že stavba má vést přes chráněná území v deltě řeky Llobregat, kde například hnízdí různé druhy ptáků. Barcelonská primátorka Ada Colauová rozšíření letecké dopravy z environmentálních důvodů striktně odmítá a naopak se zasazuje o to, aby lidé všechny cesty kratší než dvě a půl hodiny podnikali vlakem.
„Tvrzení, že tento projekt podpoří lokální ekonomiku je velká lež,“ míní Colauová. „Jde o zastaralý model, jenž přinese zisk pouze hrstce firem a spekulantů a bude podporovat masový turismus. My potřebujeme hospodářství, které se dívá do budoucnosti,“ dodává primátorka města.
Záměr by mohla zhatit i Evropská komise (EK), která vůči němu měla v minulosti rovněž výhrady. V květnu Brusel poslal vládám Španělska a Katalánska dopis, v němž je upozorňoval na to, aby na chráněné přírodní oblasti v okolí chystané rekonstrukce braly ohled. Právě EK navíc ještě musí dát výstavbě před jejím zahájením své požehnání.
Barcelona, která má 1,6 milionu obyvatel, patřila před vypuknutím koronakrize k nejoblíbenějším turistickým destinacím v Evropě a v minulých letech se často potýkala právě s nezvladatelným množstvím zahraničních návštěvníků. Objem letecké dopravy by se měl podle odhadů ve Španělsku vrátit na předpandemickou úroveň mezi roky 2025 a 2026.
Kritici poukazují též na to, že Katalánsko má hned tři jiná letiště - Girona, Reus a Lleida, co nejsou dostatečně využívaná a část cestujících by se mohla v nadcházejících letech přesunout tam.
Elena Mayoralová ze společnosti Aena však námitky odpůrců odmítá a poukazuje na příklad Amsterdamu. „Hlavní město Nizozemska má zhruba o polovinu menší populaci než Barcelona a přesto má jedno z nejvytíženějších letišť na kontinentu,“ podotýká Mayoralová.
