Brusel chce dostat lidi z nebe na koleje. Noční expresy mají křižovat Evropou

Německo plánuje rekordní investice do modernizace tratí.

Německo plánuje rekordní investice do modernizace tratí. Zdroj: VÚŽ

Francouzské rychlovlaky mají mít na krátké vzdálenosti přednost.
Německo plánuje rekordní investice do modernizace tratí.
Německo plánuje rekordní investice do modernizace tratí.
Německo plánuje rekordní investice do modernizace tratí.
Francouzské rychlovlaky mají mít na krátké vzdálenosti přednost.
8
Fotogalerie

Naplňování ambiciózních plánů Evropské unie na snížení emisí skleníkových plynů se podle odborníků těžko obejde bez útlumu letecké dopravy. Jednotlivé země se snaží přesvědčit Evropany, aby pro cesty po kontinentu vyměnili letadlo za vlak. Německo a Rakousko investují miliardy eur do zrychlení železniční dopravy. V plánu je řada dlouhých nočních linek napříč Evropou s cílem zjednodušit přesuny po kolejích a zajistit lidem pohodlí.

Přeprava na dlouhé vzdálenosti po evropské železnici na počátku tisíciletí stagnovala s masivním rozvojem nízkonákladových letů. V poslední době se ale zejména Skandinávci snaží snižovat uhlíkovou stopu, což je voda na mlýn železnici. Nabídku dálkových spojení v nejbližších letech patrně urychlí unijní závazek uhlíkové neutrality do roku 2050.

EU by do budoucna ráda propojila všechna hlavní města vysokorychlostními tratěmi, přestože si to podle eurokomisařky pro dopravu Adiny Valeanové vyžádá významnou podporu rozvoje infrastruktury ve východních zemích společenství.

„Naším konečným cílem je jednotný evropský železniční prostor, ve kterém budou moci jednotlivé společnosti efektivně působit přes hranice, což povede ke snížení nákladů a k lepším službám,“ řekla podle agentury Bloomberg.

Krátké lety spějí ke konci

Cesta k jednotné vysokorychlostní euroželeznici ale bude technicky náročná, nákladná a je také otázkou, zda se hromadný návrat na koleje nepodaří jen za cenu restrikcí. Francouzští zákonodárci nedávno odhlasovali zákaz letů na krátké vzdálenosti, pokud lze cestu zvládnout vlakem za méně než dvě a půl hodiny. Původní plán klimatické komise ustavené prezidentem Emmanuelem Macronem byl ještě přísnější. Ukončit chtěl všechny lety, které lze nahradit čtyřmi hodinami ve vlaku.

Návrh neprošel po tlaku letecké společnosti Air France-KLM už tak dost zasažené pandemií. Jednotlivé země tak čeká nelehké rozhodování, jak silně tlačit na přesun cestujících na železnice, aby v ten nejméně vhodný okamžik nezasadily leteckému odvětví další tvrdou ránu.

Přepravce Austrian Airlines přitom už loni v rámci podmínky k získání státní pomoci oznámil, že nadále nebude létat mezi Vídní a Salcburkem. Místo toho nabízí v tomto úseku železniční spojení ve spolupráci s Rakouskými spolkovými drahami (ÖBB).

K podobnému modelu spěje německá Lufthansa, která na jaře ve spolupráci s Deutsche Bahn oznámila nová mimořádně rychlá železniční spojení na frankfurtské letiště z Berlína, Hamburku a z dalších měst. „Inteligentním propojením železniční a letecké dopravy nabízíme praktickou cestovní síť ku prospěchu spotřebitelů i životního prostředí,“ vysvětlil zástupce Lufthansy Harry Hohmeister.

Rekordní investice do železnice

Železniční dopravci mají ještě smělejší plány, než jen provozovat „přípojky“ k letadlům či linky, kde cesta s čekáním na letišti vyjde nastejno. ÖBB by kupříkladu měly brzy zahájit spojení mezi Vídní, Mnichovem a Paříží. Rakousko zároveň hodlá v příštích pěti letech za modernizaci železnice utratit 17,5 miliardy eur. A v rámci snahy o uhlíkovou neutralitu chce do roku 2035 elektrifikovat všechny zbývající úseky tratí.

Nezaostane ani Německo, které na jaře oznámilo, že jen letos plánuje do železnice investovat téměř třináct miliard eur. Je to historicky nejvyšší suma, kterou kdy na modernizaci tratí vynaložilo. Pracovat se bude na téměř dvou tisících kilometrů kolejí, 140 mostech a na sedmi stovkách stanic. Deutsche Bahn proto plánuje velký nábor pracovních sil. Úpravy se dotknou kupříkladu úseku Berlín–Drážďany, který je velmi důležitý i pro Českou republiku.

Podle některých názorů to však stále nestačí. „Německo potřebuje více než jen modernější železniční síť. Potřebuje ji také rozšiřovat,“ řekl Deutsche Welle Dirk Flege z neziskové dopravní asociace Pro-Rail Alliance. Podle propagátorů pokládky nových kolejí je jedině tak možné dostat více lidí z letadel a aut na koleje a splnit tak emisní cíle země.

Pomůže tunel pod Alpami

O tom, zda se bezemisní vize uskuteční, bude jistě rozhodovat i čas. Symbolem evropské snahy zkrátit cestovní dobu, a tak zvýšit konkurenceschopnost železnice, je 55kilometrový tunel pod Brennerským průsmykem, jenž by měl být dokončen v roce 2028. Očekává se, že cestu z Innsbrucku do Bolzana zkrátí ze dvou hodin na padesát minut.

Tunel se má stát součástí vysokorychlostní trati z Berlína do Říma. Počítá se i se spojením do Skandinávie, přímým vlakem by mělo být možné dostat se například z Mnichova do Stockholmu. Mnichov má zároveň sehrát významnou úlohu v takzvaném jihoněmeckém koridoru, který umožní pohodlnou cestu z Paříže do Budapešti.

Realizace těchto plánů potrvá řadu let. Letos na podzim by však mělo být jasněji v tom, jaké jsou hlavní slabiny a výzvy projektu propojení měst starého kontinentu. Na evropské tratě se vypraví speciální vlak, který bude stavět v sedmdesáti městech 26 zemí. Cestu zahájí 2. října v Lisabonu a zakončí ji 7. října v Paříži.

„Tento vlak slouží také jako připomínka, že před námi zbývá ještě dlouhá cesta a mnoho práce, než se železnice pro Evropany stane možností cestovní volby,“ prohlásila před týdnem během představování aktivity Evropské komise, provozovatelů železnic a dalších partnerů Valeanová.

S RegioJetem do Splitu, Lvova či do Bruselu

Češi si loni v létě oblíbili noční jízdy do Chorvatska vlaky společnosti RegioJet. A podle všeho tomu nebude jinak ani letos. První vlak z Prahy a Brna do Rijeky a Splitu vyjede 28. května, společnost už prodala více než 25 tisíc jízdenek. „Na řadu dní už jsou spoje zcela vyprodané,“ hlásí mluvčí firmy Aleš Ondrůj.

RegioJet chce navíc od příštího roku spustit přímé spojení do Amsterdamu a Bruselu, ale také noční vlak do Polska a na Ukrajinu s konečnou zastávkou ve Lvově. „Příští rok chceme zavádět ještě další spoje, ale to budeme teprve oznamovat. Segment nočních dálkových spojů je pro nás jednou z priorit,“ dodal Ondrůj.