Správa železnic radním a zastupitelům Prahy představila aktuální podobu architektonické studie nového železničního mostu na pražské Výtoni. Samotná stavba ale čelí velké kritice především od spolku Nebourat, který si nechal vypracovat studii. Podle Správy železnic by měl v budoucnosti nahradit starý most z roku 1901, který je již za hranicí své životnosti a kapacitně nestačí narůstajícím požadavkům železniční dopravy.
Správa železnic (SŽ) odmítla závěry tento týden prezentované studie spolku Nebourat, podle které není potřeba rozšiřovat most na pražské Výtoni o třetí kolej. Studie podle ředitele odboru přípravy staveb SŽ Pavla Paidara například opomíjí některé výhledově plánované linky nebo nevhodně umisťuje plánovanou zastávku na Výtoni. SŽ chce most nahradit novým, což vyvolalo vlnu kritiky.
Stačí provést jen technologické úpravy
Spolek Nebourat, jehož on-line petici dosud podepsalo asi 18 800 lidí, si nechal studii zpracovat týmem pod vedením dopravního experta Jiřího Pospíšila. Ve středu uvedl, že pro dosažení požadované kapacity v roce 2035 stačí na trati provést technologické úpravy spočívající například ve zvýšení počtu návěstidel a následně se má provoz na mostu díky výstavbě železničních tunelů pod metropolí snižovat.
Podle Paidara studie spolku chybně interpretuje vstupy do výpočtu kapacity vlaků a také účelově opomíjí některé výhledové linky. „Rovněž zavádí nepřípustné zjednodušení odpovídající provozu metra, kdy všechny vlaky jedou spořádaně za sebou, což v případě železniční dopravy není možné,“ uvedl.
Studie počítá také s úpravami plánované stanice Praha Vyšehrad tak, aby pojmula zvýšený provoz. Ani ty podle ředitele nejsou vhodné. „Navrhovaná stanice Praha Vyšehrad je umístěna zcela nevhodně s ohledem na dopravní obslužnost území a vazby na páteřní linky povrchové MHD,“ uvedl a dodal, že navrhovaná poloha není přijatelná pro organizátora pražské dopravy Ropid ani Prahu 2.
Paidar zpochybnil i to, že po stavbě takzvaného Nového spojení II, tedy nových vlakových tunelů pod Prahou, význam mostu na Výtoni klesne. Podle SŽ je podzemní vlakové spojení reálně možné očekávat až v horizontu zhruba 20 let a bude pouze doplňkem k tříkolejnému mostu. „Do dvou podzemních drah se přesune většina příměstských vlaků, zatímco most budou využívat převážně dálková a rychlá meziregionální doprava, společně se zbývajícími linkami regionálními/městskými,“ uvedl Paidar.
SŽ loni představila výsledky mezinárodní architektonické soutěže, ve které uspěl projekt počítající se zachováním pouze spodní části mostu s pilíři a nahrazením historické vrchní nýtované konstrukce novou. Proti tomu se zvedla vlna odporu mezi místními obyvateli, komunálními politiky či památkáři, kteří požadují zachování stávající podoby. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) dříve uvedl, že chce o dalším postupu rozhodnout do konce roku.
Železniční most na Výtoni byl ve své původní podobě zprovozněn 15. srpna 1872. Na přelomu 19. a 20. století byl nahrazen mostem, který se klene přes Vltavu dosud. SŽ má most ve správě od roku 2008, v roce 2004 byl prohlášen kulturní památkou. Status se SŽ od roku 2010 pokusila dvakrát neúspěšně sejmout.
