Cenové drama na moři. Přeprava zboží podražila od zimy i šestinásobně, staré časy už se nevrátí | E15.cz

Takto se rodí inflace. České firmy čelí stále dražším rejdařům, část účtu zaplatí spotřebitel

Nákladní loď opouští čínský přístav Tchaj-cchang.
Nákladní loď opouští čínský přístav Tchaj-cchang.
• 
ZDROJ: Reuters

Jaroslav Bukovský

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
1

České firmy čelí extrémnímu zdražování přepravy zboží. Jedna cesta nákladního kontejneru do Asie a zpět vyšla během léta běžně na vysoké násobky cen z počátku letošního roku. Dramatický růst nákladů na přepravu je odrazem globálního kolapsu nákladní dopravy, která se nedokázala popasovat s živelnou touhou spotřebitelů utrácet v kombinaci se striktním přístupem Číny ke koronaviru.

Globální přepravní tenze vyvrcholila v závěru prázdnin, kdy ceny vystoupaly nejvýše od roku 2010. Rostou přitom i nadále, a to doslova z hodiny na hodinu.

„Zájem o zboží z Asie je v současnosti extrémní, ale volných kapacit je málo. Došlo k velkému růstu cen námořní dopravy, a to v některých případech až o desetinásobek,“ říká mluvčí online portálu Mall.cz Pavla Hobíková.

Z jiných byznysových adres zaznívá totéž. „V roce 2021 jsme zaznamenali až devítinásobné zvýšení cen námořní přepravy. V předchozích letech stával kontejner jednotky tisíc dolarů, nyní platíme i přes dvacet tisíc dolarů za kontejner,“ říká šéf textilní firmy Alpine Pro Václav Hrbek.

Napjatá situace panuje i u švédské nábytkové legendy. „Růst nákladů na přepravu zboží je samozřejmě faktorem, který má poměrně značný vliv na naše podnikání,“ říká finanční ředitel IKEA Jan Váchal. 

Právě námořní cesta přitom byla historicky nejlevnější možností pro přepravu zboží napříč kontinenty. „Ve srovnání s dobou před příchodem pandemie nyní jsme na čtyřech stech procentech původních cen,“ zdůrazňuje obchodní ředitel divize Air & Sea společnosti Gefco Martin Hrbek. Situace přitom nemá historické obdoby.

„Takovou situaci jsme ještě nezažili. Tlak na ceny sice oslabí spolu s ochlazením poptávky, přepravní náklady ale zůstanou zřejmě už trvale vyšší,“ uvádí šéf strojírenské firmy Atas elektromotory a místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk s tím, že problémem je především rychlost, s jakou náklady vzrostly. 

„U námořní dopravy jsme se dostali do situace, kdy ceny doslova letí nahoru a cenové nabídky, které dostáváme od rejdařů, jsou platné nikoli v řádu dní, ale hodin,“ dodává Hrbek z Gefka.

Růst cen přepravy hrozí citelným dopadem do tempa inflace. „Přestože máme na přepravu zboží uzavřeny globální kontrakty, které nárazové výkyvy eliminují, trend růstu cen přepravy pochopitelně ovlivňuje naše vstupní náklady, a tím vyvíjí tlak na naši cenotvorbu,“ dodává Váchal. 

Hlavní vlna zdražování kvůli nákladům na přepravu přitom může přijít až později. „U podzimní kolekce Alpine Pro plánujeme navýšení cen v řádu jednotek procent jen u některých vybraných artiklů. Zvýšené náklady na logistiku zohledníme více až u jarní kolekce pro rok 2022,“ říká šéf textilky Hrbek. 

Klíčem pro intenzitu zdražování je přitom velikost zboží v kombinaci s mírou jeho „zbytnosti“. „Největší dopad do ceny je znatelný především u velkoobjemových produktů, jako jsou v našem případě herní židle, stoly nebo simulátory,“ zdůrazňuje obchodní ředitel onlinového obchodníka CZC.cz Tomáš Pilský. 

Vyhrocené přepravní náklady v globální ekonomice potvrzuje vývoj indexu Baltic Dry, který odráží průměrný vývoj nákladů na nákladní přepravu ve světové ekonomice. Během let navíc index získal na důležitosti i jako ukazatel stavu a perspektivy globální ekonomiky.

Jen během letošního roku Baltic Dry vyrostl na takřka trojnásobek, silnější byl naposledy na jaře 2010. Jen během srpna přitom přepravní náklady vzrostly takřka o třetinu. Obdobným směrem ukazuje další index přepravních nákladů CTS, který v červenci zaznamenal meziroční zdražení „jen“ o zhruba dvojnásobek.

„Zdražování námořní dopravy je způsobeno především nerovnováhami mezi nabídkou a poptávkou v různých částech světa kvůli načasování lockdownů,“ uvádí ekonom banky UniCredit Jiří Pour. Vývoj se podle něho propíše do cen průmyslového zboží nejen na obou stranách Atlantiku. „V delším období se  odrazí i v už tak napjatých spotřebitelských cenách. V případě Česka by růst Baltic Dry indexu indikoval zrychlení růstu inflace o zhruba sedm desetin procentního bodu,“ dodává.

Bezprostřední růst přepravních nákladů se podle ekonomů váže k situaci v čínských přístavech. Třetí největší kontejnerový přístav u města Ning-po, dvě stě kilometrů jižně od Šanghaje, má za sebou dvoutýdenní uzavírku podstatné části. K té čínské úřady přistoupily po jediném případu člověka pozitivně testovaného na delta mutaci koronaviru.

„Kvůli komplikacím v čínských přístavech se nejprve řetězí zpoždění, ale posléze je doprava naopak ještě hustší,“ zdůrazňuje ekonom poradenské společnosti PwC Jan Hadrava. 

Index Baltic Dry, a tedy i přepravní náklady ve světové ekonomice z pandemického minima v květnu loňského roku, vyrostl z tehdejších necelých 400 na současných 4100 bodů, tedy na více než desetinásobek. Takřka 12 tisíc bodů dosáhl index v květnu roku 2008 během vrcholící světové finanční krize. 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah