Změny v síti pražských tramvajových linek reagují především na požadavky městských částí a proměnu městské dopravy po prodloužení linky metra A do Motola. Regionální organizátor pražské integrované dopravy ROPID představil tři možné varianty.
Pracovně je označuje jako modrý, oranžový a zelený plán. Liší se hlavně mírou zásahu do stávajících linek. I když vše směřuje k nejméně radikálnímu modrému plánu, který se stále ladí, deník E15 představuje souhrn všech možností. Není vyloučeno, že na ně dříve či později dojde.
Modrý návrh
K současným 21 linkám zavádí čtyři nové (2, 15, 21, 23). Zřejmě největší změnu by prodělala linka 14. Nově má směřovat ze Spořilova přes Nusle, Albertov a centrum na Vltavskou, Maniny, Palmovku a Lehovec. Na jedné straně města má vypomoci s přepravou studentů kolem albertovského vysokoškolského areálu, na druhé zajistí chybějící přímé spojení centra a Manin.
Čtrnáctka tak přestane jezdit na Barrandov, v úseku mezi ním a Václavským náměstím ji proto nahradí nová linka 15. Díky otevření metra A do Motola slábne tramvajový provoz Na Petřinách, ve Střešovické ulici a na Evropské. Například tramvaj číslo 5 by měla nově jezdit na Petřiny místo do Divoké Šárky, celý týden bude mít jen jeden vůz. Tím klesne její přepravní kapacita na Žižkově. ROPID tam proto nasměruje novou linku 15 (Barrandov – Václavské náměstí – Flora – Ústřední dílny DP).
Změnu trasy prodělá dvanáct současných linek. Ústup od vídeňského systému spočívá i v tom, že se u linky 3 zvětší interval a přestane mít status páteřního spoje. Ty tak zůstanou tři (9, 22, 17). Před předložením na magistrát ROPID ještě plány dolaďuje, výsledkem bude zřejmě nějaký kompromis mezi dnešním stavem, modrým plánem a částečně i oranžovým. Jednou z nejnovějších úvah je, že spojení Petřiny – Žižkov by zajišťovala nová linka 2.
Oranžový návrh
Znamenal by hlubší proměnu sítě než v případě modrých plánů. ROPID od něj ustupuje, neboť má zadání proměnit síť bez dodatečných nároků na dotace. Požadavkům městských částí tak v oranžovém plánu může vyjít vstříc jen za cenu redukce v jiných místech. I městské části proto svá dřívější stanoviska přehodnotily a dávají přednost modré variantě s drobnými změnami.
Na oranžové návrhy ale může brzy dojít například v souvislosti s plánovaným dopravním uzlem na Zahradním Městě, který souvisí se stavbou čtvrtého železničního koridoru. Na žádost Prahy 1 ROPID zařadil mezi oranžové body například přímé spojení z náměstí Republiky přes Malostranské náměstí na Barrandov. To by zajišťovala linka číslo 5. Za oběť by ale padl přímý spoj z Dejvic na Anděl v podobě dnešní tramvaje číslo 20.
Přečtěte si:
Staronovou, takzvaně tangenciální linkou by se stala 19, která by jezdila ze Zahradního Města přes Žižkov a Palmovku do Vysočan. Městské části se ale rozhodly právě s touto linkou posečkat, neboť by „rozhodila“ linky 5 a 26. „Cestující by toto spojení rádi viděli, ale ne náhradou za jinou linku,“ uvedl náměstek ředitele ROPID Martin Šubrt. Změnou trasy dle tohoto návrhu by prošlo třináct linek, pět nových by vzniklo a jedna zanikla. Celkový počet by se ustálil na 25 linkách.
Zelený návrh
Jde o vídeňský nebo též páteřní model, v plánech ROPID označený jako doplňkový. „U návrhu převyšují vzniklá negativa počet dosažených pozitiv a k systému páteřních linek se rovněž negativně vyjádřila zásadní většina respondentů v tramvajové anketě,“ uvedl ROPID.
Páteřní systém je založen na silných radiálních linkách s krátkým intervalem, které se obvykle protínají v centru. Jeho zavedením by počet linek v Praze klesl ze 21 na 17. Zrušeny by byly 18, 20, 22, 24, 25 a 26. Většina zbylých linek by ve špičkách jezdila v intervalech čtyři až osm minut. Provoz měřený počtem tramvajových kilometrů by se zásadně nezměnil. Systém by se tím značně zpřehlednil a zjednodušil.
| Pražská MHD |
|---|
| Celkové roční náklady na provoz pražské integrované dopravy na území metropole činí 18 miliard korun. Z toho 75 procent pokryjí dotace, zbytek jsou tržby. Téměř třetinu celkových nákladů spolknou tramvaje, ročně ujedou 52 milionů vozokilometrů. Roční náklady například na linku číslo 5 (18,4 km) jsou 75 milionů korun. Pokud by jezdila jenom s jedním vagonem, stála by polovinu. Z průzkumů vyplynulo, že nejvíce chybí kapacita na tramvajových úsecích Hradčanská – Letenské náměstí – Vltavská, I.P. Pavlova – Karlovo náměstí – Národní třída, Žižkov – Václavské náměstí – Smíchov, Jana Masaryka – I.P. Pavlova, Balabenka – nádraží Vysočany. Právě tyto úseky primárně řeší nové návrhy. Celá MHD ročně přepraví na území města 1,25 miliardy cestujících. |
Na druhé straně by ubylo několik přímých linek mezi čtvrtěmi a bylo by nutné více přestupovat. ROPID proto zdůvodňuje odklon od vídeňského systému i tím, že Praha nemá v centru jediný velký uzel (jako například Brno) a současné křižovatky nejsou zrovna vhodnými místy na přestup, zvláště pro seniory.
Praha před lety vykročila směrem k páteřnímu systému, když na čtyřech klíčových linkách zavedla ve špičce čtyřminutový interval. Teď se od něj chce znovu vzdálit. Systém vedle Brna a Vídně funguje například v Drážďanech.
Názor odborníka Ondřeje Třešla: Úpravy míří správným směrem
Změny v pražské tramvajové dopravě komentuje Ondřej Trešl z Ústavu dopravních systémů Fakulty dopravní ČVUT v Praze. Vídeňský model Praze nedoporučuje.
O vhodnosti vídeňského systému pro Prahu
Byla by to poměrně násilně provedená změna, cestující by opět byl pokusným králíkem, a nikoliv spokojeným uživatelem.
Topologie pražské tramvajové sítě je od vídeňské značně odlišná. Síť v centru má stále přirozený diametrální charakter, jejž násilím měnit by bylo logickým nesmyslem.
Přestupní terminály s bezpečnými a pohodlnými pěšími vazbami není kam umístit. Zásadním faktorem při přestupování je i pro zdravé cestující stres spojený s vyhledáním místa odjezdu navazujícího spoje násobený dalšími zdrženími během přestupu.
O chystaných změnách ROPID
Nejlepší vyhodnocení změn provede přímo cestující veřejnost, období hájení nového stavu je běžně půl roku v případech, kdy změny spíše vedou ke zlepšení, naopak je-li návrh hodně špatný, bývá korigován během dvou až tří měsíců. Příprava úprav linkového vedení byla uchopena za správný konec – návrh proběhl ve variantách, které pak prošly širokou diskuzí.
