S klesajícími prodeji dieselových vozů především na západě Evropy se stále častěji hovoří o příchodu elektromobilů. Daleko větší část evropského trhu však tvoří hybridy, jejichž prodeje v Evropě loni zaznamenaly třicetiprocentní nárůst.
Hybridních automobilů různých druhů se celkem v loňském roce v Evropě prodalo podle JATO Dynamics více než 400 tisíc, největší podíl na výsledcích měla Toyota, jejíž prodeje vzrostly o 47 procent a získala tak více než polovinu trhu. Japonská automobilka vyrábí především klasické hybridy, jež k pohonu používají primárně spalovací motor. V průběhu několika poslední měsíců automobilka představila hned několik modelů, které se do konečných výsledků promítly.
Na druhé straně trhu se nachází takzvané plug-in hybridy, které fungují primárně jako elektromobily dobíjené z běžné sítě, spalovací motor jim slouží spíše jako záloha. Ty sice rostly pomalejším tempem než běžné hybridy, trh však zákazníkům nabízí širší možnosti výběru mezi značkami. Podle analytiků z IHS Automotive bude v následujících letech růst právě spíše prodeje plug-in hybridů, kterým loni kralovalo Mitsubishi Outlander a Volkswageny Passat a Golf s označením GTE.
Plug-in hybridy jsou oblíbené v mnoha evropských zemích především kvůli štědrým státním dotacím, zároveň však pro zákazníky neznamená nákup tohoto druhu hybridu tak vysoké náklady, jako nákup elektromobilu. Například v Nizozemsku ale vláda od pobídek na nákup plug-in hybridů ustoupila – mnohé firmy se totiž nezatěžovaly dobíjením vozu a jezdily výhradně na spalovací motor, čímž nedošlo ke kýžené úspoře oxidu uhličitého. Následkem byl pokles prodejů plug-in hybridů o polovinu. Například v České republice však na dotace dosáhnou jen města a kraje, které tak hybridy mohou koupit levněji.
Přístupy k pohonu
S nižší cenou však souvisí také uvedení nových technologií. Například plug-in hybridy stále zaostávají za klasickými hybridními modely právě kvůli vyšším výrobním nákladům, do kterých se promítají především cena za baterie. V současnosti se tak vrací takzvané mild hybridy, které používají jednodušší pohonný systém. Z velké části mild-hybridy využívají 48voltové motory, jež jsou přímo připojeny na klikovou hřídel a dokáží poskytovat okamžitý výkon. Opačně pak funguje při brždění rekuperace energie, která energii vkládá zpět do akumulátorů.
Tento systém nyní nově v Evropě uvedlo Suzuki ve svých modelech Ignis a Baleno. S 48voltovými hybridy má však velké plány také Renault. Prvním modelem má být Scénic, následovat bude ke konci roku také Megane, obě vozidla budou používat systém společnosti Continental. Ta odhaduje, že by vozidel s tímto druhem pohonu mohlo jezdit v roce 2025 až 25 milionů.
Rozhodnutí Renaultu o rozšíření hybridů souvisí také se zprávami z minulého roku, které spekulovaly, že se francouzský výrobce snaží ze své nabídky odstranit vozy se vznětovými motory. Ze stejného důvodu možná technologii v blízké budoucnosti nasadí také Volkswagen. „V nepříliš vzdálené budoucnosti budou lidé volit benzinové motory společně s elektrickým pohonem,“ uvedl v únoru pro Autocar šéf výzkumu VW Frank Welsch. Podle něj by mild-hybridy mohly nahradit především malé naftové jednotky.
Ne všechny společnosti však v této technologii vidí východisko. Například Toyota sice také poukazuje na brzký konec dieselových motorů, avšak svou budoucnost vidí spíše v klasických hybridech a v delším horizontu u automobilů poháněných vodíkem. K technologii mild-hybridů se staví spíše skepticky. „Tato technologie se už tolik nevyužívá, vznikla zejména z důvodu tlaku na snížení emisí. Toyota se od počátku soustředí jen na plnohodnotné hybridy,“ uvedl pro E15.cz ředitel českého zastoupení Toyoty Martin Peleška.
