Válkou zasažená Ukrajina musí řešit další ekonomický spor se středoevropskými státy. Nejen polští, ale už i slovenští a maďarští kamionoví dopravci obviňují své levnější ukrajinské konkurenty, že jim berou zakázky a deformují tím unijní trh. Kyjev si naopak stěžuje, že protestující řidiči kamionů na ukrajinských hranicích zpožďují armádní dodávky, a ohrožují tak obranu země před ruskou agresí.
Unie autodopravců Slovenska (UNAS) zahájila v pondělí odpoledne v pořadí již druhou blokádu nákladní dopravy z Ukrajiny na Slovensko na hraničním přechodu Vyšné Nemecké/Užhorod, což je jediné silniční spojení pro kamiony mezi oběma státy. Už od 6. listopadu až do pondělního večera blokovali hranice také jejich kolegové v Polsku a nyní se připojil ještě maďarský svaz autodopravců MKFE. Ten protestuje proti levné ukrajinské konkurenci na hraničním přechodu Záhony/Čop.
Na hranicích se v těchto dnech kvůli blokádám tvořily fronty dlouhé i několik desítek kilometrů. Někteří řidiči zde museli čekat na průjezd až čtrnáct dnů.
Místo plenek se vozí auta, tvrdí sdružení
Jádrem sporů je skutečnost, že Evropská unie kvůli válce pozastavila až do poloviny příštího roku systém povolování vjezdu na své území pro kamiony z Ukrajiny, aby usnadnila transport vojenské a humanitární pomoci. Ukrajinští dopravci však podle jejich kolegů ze středoevropských zemí začali současné situace zneužívat k vlastnímu obohacení a přebírají jim zakázky nejen na přepravu zboží z EU na Ukrajinu, ale dokonce i mezi jednotlivými unijními státy, což oficiálně nesmějí. Podle tvrzení unijních dopravců také běžně transportují jiný náklad, než jaký mají uveden v dokumentech.
„Stal se z toho byznys. Přes ukrajinské hranice denně jezdí kamiony, které převážejí luxusní automobily a další komerční zboží. Tváří se ale, že tam vezou třeba dětské plenky, tedy humanitární pomoc, a jsou proto osvobozeny od přepravních povolení,“ stěžuje si místopředseda UNAS Rastislav Čurma a poukazuje rovněž na to, že počet nákladních vozidel, která pendlují mezi Ukrajinou a Evropskou unií, se oproti úrovni před válkou výrazně zvedl. „Na Slovensku přesná čísla nemáme, ale například v Polsku stoupl od začátku letošního roku počet přejezdů přes ukrajinské hranice ze 160 tisíc na 900 tisíc vozidel,“ uvádí Čurma.
„Kvůli ukrajinským řidičům kamionů je několik stovek maďarských podnikatelů na pokraji bankrotu,“ přidává se zástupce maďarského svazu MKFE Tivadar Árvay.
Za pravdu jim dávají i nezávislí experti, které oslovil deník e15. „Ukrajinští dopravci dokážou díky nižším mzdovým a dalším nákladům převážet zboží za nižší ceny než jejich konkurenti z unijních zemí. Riziko pro slovenské, maďarské nebo polské dopravce ze ztráty zakázek tedy opravdu vzrostlo,“ potvrzuje ekonom České spořitelny Radek Novák.
Diplomacie vs. blokády
Podporu protestujícím vyjádřilo i největší sdružení autodopravců v Česku Česmad Bohemia. „Stížnosti slovenských kolegů chápeme. I v České republice se zvýšily nájezdy ukrajinských dopravců na více než dvojnásobek,“ podotýká mluvčí organizace Martin Felix. Do blokády hranic se nicméně Česmad Bohemia nezapojí. „Podepsali jsme společný dopis s ostatními středoevropskými dopravci adresovaný Evropské komisi s požadavkem, aby byla liberalizace nákladní dopravy přehodnocena a státy měly nadále možnost bilaterálně upravovat kvóty,“ dodává Felix.
Podobný postoj zaujalo i slovenské sdružení Česmad Slovakia, které také spoléhá na lobbing v Bruselu. „Změny dohody mezi Ukrajinou a Evropskou unií se nedá reálně dosáhnout protestováním na hranicích, ale jednáním na evropské úrovni. Sázíme tedy na politické řešení problému,“ napsal e15 mluvčí sdružení Roman Kment.
Čurma však s takovým postupem nesouhlasí a své kolegy za něj kritizuje. „Česmad Slovakia se snaží tento problém řešit diplomatickou cestou už skoro rok a zatím se nikam nepohnul,“ míní místopředseda UNAS. Členové jeho sdružení proto plánují blokovat hranice, dokud Evropská unie nepřistoupí na jejich požadavky.
Kvůli protestům chybějí zbraně
Ukrajinská diplomacie proti blokádě svých hranic ostře protestuje a viní dopravce, že brání dodávkám vojenského vybavení na frontu, což ohrožuje životy vojáků. Americký deník New York Times v této souvislosti citoval člena ukrajinské jednotky, která marně čeká na doručení dvou přístrojů pro noční vidění. „Pokud blokují hranice státu během plnohodnotné invaze, tak jsou zcela odtržení od reality. Máčejí si ruce v krvi lidí, kteří čekají na potřebnou pomoc,“ uvedl podle listu voják Oleksandr.
„Našim podnikům chybějí součástky, dodavatelské řetězce jsou narušeny. Platí to i pro armádní vybavení a jeho výrobu. Abyste mohli na Ukrajině třeba jen smontovat drony, potřebujete dodávky odjinud,“ prohlásila také předsedkyně dopravního výboru ukrajinského parlamentu Julija Klymenková.
Čurma ale podobnou kritiku odmítá. „Nejsme žádní kremelští agenti, jak nás někteří označují. Plně podporujeme Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi, ale to, co dělají některé její firmy, není správné,“ míní a doplňuje, že protestující dopravci pouštějí přes hranice vozidla převážející vojenský materiál, potraviny nebo živá zvířata.
Sporem se podle Nováka pravděpodobně bude v nejbližší době opět zabývat Rada Evropské unie a je možné, že středoevropské státy nakonec prosadí úpravu stávajících pravidel. Slovenský ministr dopravy Jozef Ráž však minulý týden po jednání s ostatními unijními ministry prohlásil, že členské státy mají na tuto záležitost odlišné pohledy. Zejména země západní Evropy současnou situaci za problém nepovažují.
