V Litvě už jezdí autonomní kurýři. Česko brzdí legislativa

Autonomní kurýr v Litvě.

Autonomní kurýr v Litvě. Zdroj: LastMile - Youtube

Od června fungují ve Vilniusu – hlavním městě Litvy – první autonomní kurýři v Evropě. Lidé si mohou objednat nákup, který jim vozidlo bez řidiče přiveze. Doručení je zatím zdarma. V Česku kurýři budoucnosti zatím jezdit nemohou kvůli legislativě.

Litva s necelými třemi miliony obyvatel je důležitým startupovým centrem východní Evropy. V žebříčcích je dokonce hodnocena lépe než Česká republika. Od června drží Vilnius evropské prvenství v tom, že jeho ulice v rámci pilotního projektu brázdí autonomní kurýři, kteří dovážejí nákup z tamního supermarketu IKI.

Postup je následující. Podobně jako například u českého Rohliku si zákazník na e-shopu objedná nákup. Při výběru způsobu dopravy má kromě tradičního kurýra na výběr i toho autonomního. Když vozidlo přijede před dům, člověk dostane upozornění a podobně jako u Alzaboxu si v jedné z kójí vyzvedne svůj nákup. Samořiditelný kurýr je malé elektroauto, které se nabíjí přímo u supermarketu, kde pro něj firma postavila dobíjecí stanice.

Spolupráce s Estonci

„Projekt vznikl díky spolupráci supermarketu IKI a estonského startupu vyvíjejícího autonomní vozy Clevon. Provoz takového vozidla je možný díky speciálnímu povolení,“ řekla e15 Nora Mautner Markhofová, mluvčí skupiny Rewe, která provozuje síť supermarketů IKI. Podle ní zatím projekt potvrzuje, že nasazení autonomních vozů v této oblasti dává smysl.

Během testovací fáze vozidla ujela už stovky kilometrů. Průměrná vzdálenost autonomní dodávky je 1,7 kilometru a typická objednávka váží přibližně deset kilogramů. Průměrná hodnota nákupů, které rozvážejí, činí 36 eur. Jedna cesta autonomního kurýra uspokojí zhruba sedm zákazníků. 

Litva má základní právní rámec pro provoz autonomních vozidel od roku 2018. Samořiditelní kurýři od společnosti Clevon mohou jet rychlostí až 50 kilometrů za hodinu, ale kvůli bezpečnosti byla ve Vilniusu omezena zatím na 25 kilometrů v hodině. Auta také v pilotním projektu na dálku skrze kamery kontrolují dispečeři. Jde o bezpečnostní opatření do doby, než se nová technologie otestuje.

Česko brzdí zákony

V Česku je zatím překážkou především legislativa. Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, v současné podobě vyžaduje, aby se řidič „plně věnoval řízení vozidla a sledoval situaci v provozu na pozemních komunikacích“. Ministerstvo dopravy slibuje aktualizaci. „Očekáváme v dalších měsících pokrok, který je i v souladu s vývojem na evropské úrovni,“ sdělil e15 mluvčí ministerstva dopravy Filip Medelský.

Podobně jako v Litvě by teoreticky mohlo ministerstvo udělit pro provoz vozidla výjimku, záleželo by ale na technických parametrech. „Rozhoduje specifikace vozu. Autonomní kurýr není z hlediska české legislativy jasný pojem, a co by to přesně mělo obnášet, není z dotazu zcela jasné. Z pohledu české legislativy nelze udělit obecnou výjimku službě jako takové,“ dodal Medelský.

Od září jezdí v Praze například samořiditelný autobus. Kvůli bezpečnosti je ale v kabině zatím neustále přítomný šofér. U kurýrních vozů, které jezdí ve Vilniusu, nic takového možné není, protože nemají kabinu pro řidiče.

Baltské státy jsou známé svou inovativností. Vilnius je podle žebříčku Startuplinku na druhém místě ve východní Evropě. Praha je pátá. Celosvětově pak litevská metropole obsadila 17. místo, zatímco Praha místo třicáté páté.