Technologické vybavení sálů a napojovaných tratích ale přijde na miliardy. Odhady hovoří zhruba o 14 miliardách do roku 2020, počítá se mimo jiné s dovybavením tratí optickými kabely či kamerami. V samotné budově CDP Praha (Centrální dispečerské pracoviště) nyní probíhá ověřovací provoz technologií, jako jsou elektrické rozvody, vzduchotechnika, napájení sdělovacích a zabezpečovacích zařízení, náhradní zdroje energie nebo výtah.
„Od 1. února se spustí provoz takzvaného cvičného sálu, kde se budou první zaměstnanci seznamovat s řízením svých oblastí. V březnu začne zapojování prvního úseku do ostrého provozu,“ uvedl mluvčí SŽDC Marek Illiaš. Tím prvním úsekem bude třetí koridor mezi stanicemi Rokycany a Zdice, na konci března by měl být plně řízen z Prahy. Do konce září se postupně připojí další důležité tratě v úsecích Praha Uhříněves – Olbramovice, Česká Třebová – Kolín a Kolín – Kralupy nad Vltavou.
Od 1. února se spustí provoz takzvaného cvičného sálu, kde se budou první zaměstnanci seznamovat s řízením svých oblastí
Dispečerské sály obsadí tři z pěti podlaží budovy, po najetí do úplného provozu bude pohyb vlaků v Čechách řídit v jedné směně zhruba 130 dispečerů. Postupně se připojí všechny hlavní tratě, místní tratě zůstanou i nadále v moci lokálních dispečinků. V souvislosti s budováním centrálního řídícího pracoviště se dříve mluvilo i o propouštění výpravčích, jejichž služeb kolem trati nebude nadále potřeba. Dráhu mělo opustit zhruba 1300 z nich.
Dnes je ale SŽDC ve vyjádřeních opatrnější. „S ohledem na plánovaný převod výpravních budov od Českých drah k SŽDC není ještě rozhodnuto, kde zůstanou dopravní zaměstnanci, kteří by řešili případné poruchové stavy, zajišťovali zpravování vlaků rozkazy při výlukách a mimořádnostech,“ uvedl Illiaš. Podobný centrální dispečink pro Moravu už několik let funguje v Přerově. Je však o poznání menší než pražský, řídí se odsud zhruba 300 kilometrů tratí.