Bez moderních technologií nebudeme schopni čelit novým hrozbám, říká Lucie Brešová z fondu podporujícího start-upy orientované na obranu a bezpečnost
Spolupráce mezi start-upy a armádami v EU téměř neexistuje, říká Lucie Brešová z fondu Presto Tech Horizons, který investuje do začínajících technologických firem. Loni ho založily skupina CSG a společnost Presto Ventures. Podle Brešové už není vývoj přímo v ozbrojených složkách efektivní. „Dříve uvolňovaly produkty svého výzkumu, jako byl internet nebo GPS. Dynamika se ale otočila, soukromý sektor je v inovacích mnohem rychlejší.“
Spolupracujete s Czech Israeli Technology Innovation Forum, nedávno jste Izrael navštívila. Jak tam vznikají obranné inovace?
V Izraeli výborně funguje technologický transfer mezi soukromým startupovým sektorem a vládou včetně armády. Mají naprosto jasný a transparentní proces. Hlavním hráčem je Izraelský inovační úřad, který pod vedením vědců z různých oborů, často držitelů Nobelovy ceny, plní roli autority. Jeho úkolem je vytipovat nejprůlomovější technologie a alokovat granty. Ty ale oproti EU slouží spolu s respektem úřadu k tomu, aby snižovaly riziko pro soukromé investory a rozvoj nových firem urychlovaly. Druhým důležitým hráčem na izraelské startupové scéně je MAFAT, agentura pro spolupráci mezi izraelskými obrannými silami a firmami, kterým umožňuje realizovat pilotní projekty pro armádu.
Nakolik se do izraelského světa start-upů promítá povinná vojenská služba pro muže i ženy?
Její efekt na obranné inovace je skutečně velký. Tím, že muži slouží tři a ženy dva roky, porozumějí tomu, jak armáda funguje a v čem by se mohla zlepšit. Když odejdou do civilního života, mohou na tom začít pracovat právě prostřednictvím start-upů. Izrael má elitní jednotku pro kyberbezpečnost, jejíž příslušníci jsou doslova pod palbou nabídek venture kapitálu. Izraelská armáda má tedy obrovský pozitivní vliv na příliv nových technologií. S pomocí zmíněného inovačního úřadu a agentury MAFAT motivuje Izraelce, aby si nová řešení zkoušeli a podnikali. Takhle vznikla třeba bezkontaktní nabíječka integrovaná v sedadlech vojenských aut.
Jsou nějaké izraelské start-upy i ve vašem investorském hledáčku?
Spojení CSG a Presto Ventures představuje pro izraelské start-upy bránu na evropský trh. Momentálně se zabýváme několika investicemi do izraelských start-upů, které jsou technologicky velmi zajímavé pro vojenské i civilní využití. V Izraeli si člověk občas připadá jako v seriálu Star Trek. Mnohá jejich řešení působí jako sci-fi. Posuzujeme investice v oblasti laserů, vysoce odolných polymerů nebo simulací na bázi AI.
Byla byste pro obnovení povinné vojenské služby v Česku?
V několikaměsíční formě a s upravenou náplní ano, ostatně to už ve veřejné diskuzi probublává. Nejde jen o přidanou hodnotu v aktivních rezervistech, ale o budování celospolečenské odolnosti. V obnovení vojenské služby tak vidím potenciál i pro ekonomický a technologický růst naší země. Příklady z Izraele mluví jasně.
Lucie Brešová
Vrcholová manažerka, investorka a nyní partnerka fondu Presto Tech Horizons má více než deset let globálních zkušeností se stavěním a řízením technologických firem, od start-upů až po veřejně obchodované společnosti. Kiwi.com pod jejím vedením vyrostla až k obratu miliardy eur ročně, později se Brešová významně podílela na transformaci a záchraně Grouponu, společnosti obchodované na NASDAQ, která stála na pokraji bankrotu. Zaměřuje se na podporu inovativních technologických start-upů.
Presto Tech Horizons podporuje inovace v obraně, zvýšení obranyschopnosti a posílení konkurenceschopnosti Evropy. Jak vlastně spolupracují start-upy, soukromý sektor a vlády či armády?
Spolupráce na této úrovni prakticky neexistuje. A je potřeba to změnit. Bez moderních technologií nebudeme schopni čelit novým hrozbám. Bude to běh na dlouhou trať, v evropské obraně nemá osvojování inovací velkou tradici. Historicky umějí armády kupovat speciální vybavení na míru, tanky, vrtulníky nebo letouny, případně financují svůj vlastní výzkum. Technologie dnes ale vycházejí především ze soukromé sféry. Dokládá to superrychlý vývoj v oblasti umělé inteligence, kvantových počítačů nebo robotiky včetně dronů, jejichž plošné nasazení vidíme na Ukrajině.
Armády tedy nemají šanci soukromý sektor dohnat?
Cena nových technologií rapidně klesá. Kdyby si je armády chtěly vyvíjet samy, bylo by to časově i finančně velmi nákladné. Když ale budou využívat především start-upy, vyvinutou technologii si mohou rovnou otestovat. S armádní zakázkou je start-up hned zajímavější i pro investory a tento kapitál může nalít do rozvoje produktu. Dnes se bohužel stává, že vojáci jsou až kriminalizováni, když s firmami komunikují a nechají si předvádět jejich výrobky. To je postavené na hlavu.demotivuje to ty, kteří se snaží vidět do budoucna.
Jaké vidíte řešení?
Řešení je poměrně přímočaré, byť ne úplně snadné. Potřebujeme jednoduchý a transparentní proces, který by armádám umožnil obohacovat se o nejnovější technologie. Čili musíme nastavit pravidla spolupráce tak, aby armádní odborníci mohli identifikovat, co je k dispozici a jak by to bylo možné využít. V rámci Presto Tech Horizons už připravujeme strategii pro zjednodušení přijímání nových technologií v evropských armádách. Chceme ji implementovat ve spolupráci s jednotlivými ozbrojenými složkami. Zároveň spolupracujeme s Českou startupovou asociací, abychom vytvořili atraktivní a dlouhodobě udržitelné prostředí pro začínající firmy. Přispíváme tím k posilování ekonomické a bezpečnostní suverenity jak Česka, tak celé EU.
Radikální změna je nutná v celé Evropě. Česko je pro nás samozřejmě důležité, ale když uvažujeme o obranyschopnosti, vnímáme Evropu jako celek. Zabýváme se například iniciativou North East Flank k posílení evropské odolnosti, kde spolupracují severské státy, Pobaltí a také Polsko a Česko. Jejím spoluzakladatelem je Svaz průmyslu a dopravy ČR.
Souvisí orientace na celou EU také s tím, že český obranný průmysl přes devadesát procent své produkce vyváží?
Presto Tech Horizons má celoevropský záběr a jde daleko za hranice Česka. Orientujeme se na země NATO a jejich spojence, jako je právě Izrael. CSG je odborníkem ve vojenských technologiích, rozumí trhu a potřebám armád. My zase rozumíme dynamice startupového světa, který má jiný charakter než už rozběhnutý byznys. Vzniká tak oboustranně přínosná spolupráce. Věnujeme se autonomním systémům, AI, kyberbezpečnosti, novým materiálům, energetice a také vesmírným technologiím. Může se třeba stát, že EU přijde o americké satelity a bude muset být soběstačná.
Do jakých oblastí cílíte? Kde má evropská obrana největší slabiny?
Problémů je řada. Geopolitická nestabilita, hybridní konflikty, kybernetické útoky. Dále jde o technologickou dominanci a autonomii. EU nesmí být závislá na kritických technologiích. Potřebujeme vlastní vývoj v AI, polovodičích, kvantových technologiích. Neméně důležitá je energetická bezpečnost. EU nemůže kvůli ušlechtilým cílům likvidovat vlastní průmysl. Zároveň potřebuje dostatek surovin a dodavatelské řetězce odolné vůči krizím. Problémem je i stárnutí populace a možný nedostatek kvalifikovaného lidského kapitálu.
Jakou roli podle vás mohou mít start-upy z oblasti deep tech, tedy pokročilých technologií, orientované na obor obrany a bezpečnosti?
Investice do těchto start-upů nám pomůžou vyrovnat se se třemi zásadními změnami paradigmatu. EU už dávno není velmoc. Musíme se to ale snažit dohnat, abychom ochránili naše hodnoty. To se netýká jen obrany, do deep techu spadá už zmíněná AI, kvantové počítače, vesmírné technologie a další oblasti, které mají využití jak v obraně, tak v civilní sféře. Další změnou je způsob vedení války. Na Ukrajině vidíme klasický zákopový boj, který stagnuje, protože drony a satelity vidí každý pohyb na frontě. Evropské armády musejí adoptovat mnoho inovací včetně schopností zpracovávat velké objemy dat a zároveň je chránit. Jde o budování odolnosti celé společnosti včetně zdravotnictví a dalších odvětví. Třetí zásadní změnou je příliv nových technologií ze soukromého sektoru, nikoliv z armád. Dynamika se otočila. Nelze si namlouvat, že v rámci vládních zakázek vyvineme něco, co už se překotně vyvíjí v privátním sektoru. Než to někdo pochopí a zadá, technologie už budou dávno někde jinde.
Jak může umělá inteligence a nové technologie pomoci při zlepšování fungování společnosti a jejího ekonomického růstu?
Hlavní úlohou AI bude zpracovávání a vyhodnocování velkých objemů dat – ale ve spolupráci s lidmi a pod jejich supervizí. AI dokáže výrazně zefektivnit řadu procesů od výroby a logistiky přes zdravotnictví a veřejnou správu. Určitě může zlepšit kybernetickou bezpečnost, reagovat na hrozby v reálném čase. Aktuálně posuzujeme start-up, jenž nabízí podobné řešení.
