Platba mobilním telefonem či chytrými hodinkami se stala pro Čechy zcela běžným způsobem úhrady. Společnost Visa ve spolupráci s UniCredit Bank nyní nově nabízí možnost takto platby i přijímat. Stačí mít mobilní telefon, v něm aplikaci a kurýr, taxikář či obchodník na farmářských trzích dokáže zpracovat platbu od zákazníka bez potřeby připojení klasického terminálu.
Jak to funguje a jak je zajištěná bezpečnost popisují v rozhovoru Petr Polák, Country Manager pro Českou republiku společnosti Visa, a Martin Žárský, manažer útvaru Acquiring – UniCredit Bank.
Co bylo impulsem pro zavedení systému SoftPOS? Dopřát nejen obchodníkům pohodlí a udělat z jejich mobilních telefonů platební terminály?
Žárský: Od společnosti Visa jsme obdrželi nabídku na revoluční způsob přijímání platebních karet, který umožnil dohrát softwarovou aplikaci na mobilní telefony nebo tablety a usnadnil tak obchodníkům proces přijímání platebních karet. Samozřejmě jsme vše chtěli dostat do co nejširšího spektra míst, kde se platí kartami. Po čtyřměsíčním interním testování jsme jako druhá banka v zemi tento systém zprovoznili.
Polák: My jsme měli dva důvody. První je velká „náchylnost“ českého trhu k technologickým novinkám. Zájem, který Češi projevují o platby kartami a pomocí chytrých telefonů a hodinek, naznačoval, že podobný trend by mohl nastat i při přijímání plateb. Druhým je přece jen ještě mírné zaostávání za Západem v počtu terminálů a s tímto revolučním řešením jsme mohli tuto mezeru vyplnit.
Jak vysoký je měsíční poplatek za používání aplikace a kolik procent činí provize z transakcí?
Žárský: Stanovujeme je individuálně pro každého zákazníka zvlášť, v tomto případě nabízíme atraktivní podmínky, protože naše provize se pohybuje kolem jednoho procenta z částky transakce, někdy i pod ním. Měsíční poplatek za používání aplikace činí 120 korun, takže nejde o žádnou likvidační sumu.
Na vašich internetových stránkách se píše, že placení funguje na mobilních telefonech s operačním systémem Android. Zavedete totéž i pro iPhone? Případně další platformy?
Polák: Apple oznámil, že umožní akceptaci karet na svých zařízeních. Proto nyní intenzivně pracujeme na tom, aby Česko bylo jedním z prvních trhů, kde se toto řešení na Apple zařízeních zprovozní.
Kdo má o tuto službu největší zájem? Kurýři a taxikáři, nebo snad obchodníci na farmářských trzích?
Žárský: Jednoznačně kurýrní služby. Za nimi následují malí obchodníci z farmářských trhů. A opomenout nemohu ani taxikáře, protože dost jejich společností přešlo na placení SoftPos. Všem to usnadňuje práci, navíc nemusí mít další terminál, který by museli nabíjet. Stačí mít vlastní mobilní telefon. Přiznám, že z našeho pohledu je zrušení EET škoda, protože by to vše mohlo běžet v tomto jednom systému.
Polák: Doplním, že SoftPos je vhodné řešení pro přijímání platebních karet kdekoliv. Budoucností jsou řemeslníci, a protože teď startuje doba hudebních festivalů, tak tam očekáváme také velké využití. Vše lze během dvou dnů vyřídit a není třeba další krabička ani kabely.
Jaký je vlastně poměr plateb u UniCredit Bank v hotovosti, kartami či bezkontaktně?
Žárský: Šedesát procent tvoří bezhotovostní platby. Kromě převodů dělají po čtyřiceti procentech platby telefony a chytrými hodinkami, zbytek připadá na klasické karty. Myslím, že Visa naučila Čechy platit nejprve kartami a pak i bezkontaktně. Například v Rakousku k tomu měli zpočátku obrovskou nedůvěru.
Polák: Tady bych jen dodal, že UniCredit bank zaznamenala za poslední rok největší meziroční nárůst všech transakcí klientů kartami Visa na všech platebních terminálech. A to jak na fyzických POS terminálech, tak i v rámci internetových plateb. Díky tomu letos v rámci Visa Awards získala ocenění #1 Acquirer.
Jak je to s bezpečností plateb? Množí se hackerské útoky, na co je třeba si dávat pozor?
Polák: SoftPos je plně certifikovaný systém Visa. Bezpečnost je pro nás naprosto základním parametrem veškerých inovací, které přinášíme. Na tom stojí náš byznys, a proto si také nemůžeme dovolit žádný kompromis. Množení se hackerských útoků je stále výzvou, na kterou musíme být připravení. Zejména však při placení na internetu je třeba dbát na bezpečnost a ochranu svých osobních údajů. Existuje několik varovných signálů, které by mohly napovědět, že se jedná o podvod, například špatné recenze obchodníka, podezřele nízká cena, přesměrování na nesouvisející stránky a další.
Žárský: Také pro nás je bezpečnost na prvním místě. Z technologického pohledu máme vše zabezpečené, ale co nemůžeme příliš ovlivnit je chování zákazníků. Proto na ně apelujeme, aby nepodléhali množícím se pokusům o získání údajů podvodníky. Pokud mají pocit, že někdo takový volá, ať raději ihned zavolají do své banky. A především ať vždy pečlivě zváží, jaká data a komu je poskytují.
Terminály u bankomatů se kdekdo pokouší tzv. prolomit odsledováním PIN kódu člověka vybírajícího hotovost. Není možné „hacknout“ aplikaci SoftPos v mobilním telefonu a dostat se tak k penězům?
Žárský: Obezřetnost zůstává na prvním místě, na ni navazují technické věci, kdy je třeba mít aktuální software se správnou ochranou. Pak „to“ nejde prolomit, jen udělat chybu, jako se to může stát u bankomatu či platebního terminálu, kdy obsluha omylem přidá o nulu více. Ale i toto jde samozřejmě řešit.
Dá se ještě vůbec vymyslet nějaký revolučnější a jednodušší způsob placení, než jsou hodinky a mobilní telefon? Zabudovaný čip v těle?
Polák: Jsem sice fanoušek sci-fi, ale nemyslím si, že bude u českých klientů velký zájem si nechat dát čip pod kůži, přestože víme, že pár jedinců už to udělalo, má tam vlastní údaje a jeden i platební kartu. Očekával bych, že se půjde spíš cestou biometrie pro potvrzování plateb, což bude znamenat konec PIN kódů, které jsme si v lepším případě zapamatovali, v horším si napsali na papírek.
Takže tedy už známé otisky prstů či face ID, jako je to u mobilních telefonů? Nebo třeba prstýnek či jiná zařízení?
Polák: Takové pokusy už tu byly. Nabízí se otázka, proč neuspěly. Prstýnek, šperk už jsou hodně osobní záležitosti, takže by se ne každému mohlo líbit, že by ho používal k platbě.
Žárský: Ale je tu další nositelná elektronika jako hodinky. Předpokládám, že vymizí ony známé plastové karty a budou se používat buď virtuální nebo elektronické právě v hodinkách nebo mobilních telefonech.
Polák: Viděl bych ještě jednu cestu, kterou jsou zařízení v domácnostech, z nichž se dá nakupovat. Televize pro předplatné streamovací služby, a když se opět ponořím trochu do sci-fi, tak pračka, která nakoupí prací prostředky.
Žárský: A nebo lednička, která pomocí umělé inteligence doplní zásoby.
Co hledat za tím, že Česko patří se skandinávskými zeměmi mezi lídry v inovativním placení? Hlad po něčem novém? Trvající technická zdatnost?
Polák: Nedokáži říct, jak moc máme v DNA náchylnost k inovacím či tzv. hračičkářství, spíš si myslím, že Češi jsou pragmatičtí inovátoři, takže rádi přijímají to, co jim život udělá jednodušším, v některých případech i bezpečnějším. To znamená, že se nemusím strachovat o to, že ztratím hotovost z kapsy. Dalším důvodem je, že se výrazně zvýšila dostupnost zařízení, která toto vše umožňují. Mobilní telefon mají téměř všichni stále s sebou, takže do něj dostat možnost platby, bylo zcela přirozené. Taktéž bych viděl i návaznost na hodinky, u kterých bych sice neočekával jako primární funkci placení, ale po rozmachu chytrých hodinek pro sledování kondice, mi přijde tento posun logický.
Žárský: Přidám ještě jeden pohled. Češi a Slováci „čuchli“ k platebním kartám již v první polovině devadesátých let minulého století a už tehdy nás měly v oblibě všechny kartové asociace. Ty se u nás předbíhaly v tom, kdo otestuje a zavede novou metodu, protože Češi tomu byli naklonění. V další etapě vývoje se přešlo k čipové technologii a společnost Visa si ověřila, že jsou v Česku erudovaní lidé, kteří umějí inovativně přemýšlet a ještě pracovat pod tlakem. Proto využila příležitosti a rozhodla se, že některé novinky skutečně implementuje v první várce v Česku a na základě výsledků se pak rozhodne, jak bude postupovat v dalších zemích.
Takže Češi fungují jako „výzkumná laboratoř“ pro inovativní placení?
Žárský: I tak se to dá říci. Ale spíš bych se víc klonil k reálnému využití, protože jsme ukázali, že inovace máme rádi.
Polák: A umíme je přenést rychle do běžného života, takže pak už nejde o testování, ale skutečné používání.
Žárský: Pokud se objeví kvalitní produkt, Češi bývají ochotní ho vyzkoušet a když zjistí, že jednoduše funguje, přinese pozitiva a ještě pobaví, tak ho prostě přijmou. Pak nastupuje druhá část, kdy si ten produkt musíme osahat my jako banky a pokud se domluvíme třeba s Visa, tak se vše zase může o krok posunout. Například doplněním platebních karet do mobilních telefonů či do hodinek.
Petr Polák (44)
Country Manager společnosti Visa, kde pracuje 10 let, vystudoval Jihočeskou univerzitu. Mezi záliby řadí sport a cestování.
Martin Žárský (55)
Manažer útvaru Acquiring UniCredit Bank, pracuje v ní 10 let, absolvoval Výrobně ekonomickou fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze. Jeho koníčky jsou sport a kultura.
