Česko může přijít o miliardy i odradit investory, pokud omezí podporu obnovitelných zdrojů
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) představili plán na omezení provozních dotací pro starší fotovoltaické elektrárny, vláda chce podporu snížit v rámci schvalování novely energetického zákona lex OZE III, který má tento týden zamířit ke třetímu čtení do Poslanecké sněmovny. Solární elektrárny postavené v letech 2009 až 2010 si budou muset překontrolovat, jakou mají výnosnost, tedy zda dotace ceny dodávané elektřiny, kterou dostávají od státu, není vyšší, než ve skutečnosti potřebují. A nejsou tedy takzvaně překompenzované. O omezení podpory obnovitelných zdrojů diskutovali v pořadu U kulatého stolu výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář, poslanec a bývalý ministr průmyslu Karel Havlíček a energetická konzultantka Lenka Kovačovská.
Proti vládnímu návrhu na osekání podpory solárním elektrárnám se postavili nejen jejich provozovatelé, ale například i Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy, zemědělské organizace nebo Svaz měst a obcí. „Zavedou se kontroly pro asi tři tisíce majitelů i malých solárních elektráren, jejichž majiteli jsou školy, školky, obce, sokolovny, mnoho malých a středních podniků,“ řekl výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář v pořadu e15 U kulatého stolu s tím, že vlastníkům solárních elektráren přibyde „poměrně složité a pro mnoho subjektů nesplnitelné administrativní cvičení“.
Vlastníci solárů budou muset odhadovat budoucí ceny elektřiny a na jejich základě pak počítat svou budoucí výnosnost. Pokud tento výkaz nevyplní, ztratí podporu úplně, pokud ho vyplní špatně, hrozí jim pokuty až 50 milionů korun. „Otáčí se důkazní břemeno a tyto subjekty musí prokázat, že něco neudělaly, že neměly nepřiměřený prospěch. Přitom současná vláda už jednou řekla, že sektor zkontrolovala a nepřiměřený zisk tam není,“ dodává Krčmář.
Trojice zahraničních investorů do solárních elektráren – Enery, Voltaic Network a Photon Energy Group – už připravuje možnou arbitráž proti České republice. Ministerstvo financí se ale případných arbitráží neobává. „Návrhy ministerstva financí a ministerstva průmyslu a obchodu v žádném případě nevedou k odstranění podpory, ale jde v nich primárně o vylepšení procesu kontroly a přezkumu daných parametrů především u fotovoltaik uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Navržené úpravy jsou nastavené tak, aby zachovávaly legitimní očekávání na trhu a minimalizovaly zásahy do nastavených pravidel. Zároveň podle ministerstva vycházejí z mantinelů, které byly už v minulosti nastavené Evropskou komisí,“ uvedl mluvčí ministerstva financí Ondřej Macura.
Ztráta 141 miliard
Ministr financí Stanjura svůj plán prezentuje jako cestu k úsporám ve státním rozpočtu. Podle studie poradenské společnosti Deloitte by ale kvůli omezení podpory Česko přišlo do roku 2030 až o 141 miliard korun. Z větší části kvůli kolapsu stávajících provozovatelů fotovoltaických elektráren – polovina provozní podpory se vrací zpět do veřejných rozpočtů skrze daně a odvody, ale i kvůli nerealizaci nových investic. „Věříme, že parlamentem neprojde návrh, který je zjevně v rozporu s principy právního státu a platnou evropskou legislativou,“ uvedl Jan Krčmář. Novela by podle něj měla samé negativní důsledky, především ztrátu důvěryhodnosti Česka v očích zahraničních investorů.
Výše podpory starším solárním elektrárnám se rozhodně nemění poprvé. Za posledních 15 let prošla celkem deseti změnami a při posledním snížení v roce 2021 se stát zavázal, že podmínky už se v budoucnosti znovu měnit nebudou.
„Tehdy jsme velmi podrobně zkoumali ekonomické parametry firem v tomto sektoru. Našli jsme rozumný kompromis, aby stát neplatil na podporách zbytečně mnoho, ale obnovitelná energetika mohla rozumně fungovat a rozvíjet se,“ říká k tomu bývalý ministr průmyslu Karel Havlíček. Další osekání podpory podle něj může přinést kolaps některých firem. To by pocítily i banky, které mají v sektoru obnovitelných zdrojů úvěry v řádech desítek miliard korun.
Problém i pro jádro
O tom, zda jde návrh ministerstva financí dobrým směrem, pochybuje i energetická expertka Lenka Kovačovská. „Tato změna destabilizuje investiční prostředí, dáváme trhu signál, že Česká republika nedrží své závazky. Pokud ty projekty budou na dluhové financování, budou mnohem dražší, banky si začnou dávat rizikovou přirážku. De facto se mohou zastavit investice do všech energetických zdrojů, protože toto může ohrozit i notifikaci nových jaderných zdrojů, říká energetická konzultantka a bývalá dlouholetá šéfka Českého plynárenského svazu Lenka Kovačovská.
Kromě ekonomických a právních aspektů upozorňují lidé z firem z oboru ještě na klíčový technologický dopad. Pokud sektor přijde o miliardy korun, nebude mít dostatek financí na stavbu dalších obnovitelných zdrojů ani na inovace u těch již postavených. Výsledkem pak bude zaostávání Česka v oboru, který má být v následujících letech a desetiletích klíčovým motorem globální ekonomiky.
