Každé dvanácté auto na tuzemských silnicích bude v roce 2030 jezdit na elektřinu. Předpovídají to optimistické prognózy rozvoje elektromobility v Česku. Alespoň desetina parkovacích stání připravených pro instalaci dobíjecí stanice se i kvůli tomu stává standardem bytových i kancelářských komplexů. Důležité budou také systémy pro řízení dobíjecího výkonu stanic.
Motoristé podle dosavadních zkušeností doplňují energii do svých „vozidel do zásuvky“ z osmdesáti procent doma nebo v práci. Výstavba dobíjecí infrastruktury se tak z podstatné části stává záležitostí developerů, kteří staví nové bytové nebo kancelářské komplexy. Standardem se tak stává alespoň desetina parkovacích stání připravená na dobíjení elektromobilů.
„Projekty ve stadiu vyřizování stavebního povolení již zahrnují přípravu pro nabíjení elektromobilů v garážích bytových domů. V současnosti je v nich navrženo 15 až 25 procent parkovacích míst s možností zřízení nástěnných nabíjecích stanic, takzvaných wallboxů,“ říká vedoucí úseku analytiky a komunikace ve společnosti Central Group Ondřej Šťastný.
Největší developer bytů v Česku podle něj počítá vždy nejméně s patnácti takovými místy na bytový dům. Součástí přípravy jsou nejen sítě, ale i chytrý centrální systém upravující výkon jednotlivých dobíječek s ohledem na momentální odběr energie v budově a stav baterie vozidla.
Zájemce o byt si pak může na parkovacím stání objednat řádově za desítky tisíc korun kompletní dobíjecí stanici na klíč, přičemž Central Group standardně instaluje wallbox s výkonem 11 kilowattů dobíjející střídavým proudem. U projektů, které již stavební povolení mají a jsou ve výstavbě, se firma snaží zřídit venkovní veřejné dobíjecí stanice. „Například u projektu Park Zličín budou ve spolupráci s PRE vybudována čtyři nabíjecí místa, každé s kapacitou 22 kilowattů,“ říká Šťastný.
Nadbytek se za pár let promění v nedostatek
Další z velkých hráčů na rezidenčním trhu Finep se ve svých projektech zaměřuje na chytrou přípravu spíše než na kompletní dobíjecí infrastrukturu, protože zatím se mezi kupujícími objevuje pouze jedno až dvě procenta zájemců o dobíjení elektromobilů. Společnost podle mluvčího Davida Jiruška nechce nyní zákazníky zatěžovat náklady na zařízení, která morálně i technicky zastarají dříve, než se dočkají širšího využití.
„Ve spolupráci s energetiky jsme proto vytvořili systém univerzální přípravy na elektromobilitu. Ten by měl být otevřen všem možnostem, jako jsou legislativní změny, využití volné kapacity rezervovaného příkonu v noci, využití alternativních zdrojů, dodatečné posílení příkonu, prostory jak pro smart systém nabíjení, tak pro normální zásuvky s podružným měřením,“ vypočítává Jirušek. Finep přitom očekává vybavení každého desátého stání pomalejší střídavou (AC) nabíječkou a podle velikosti projektu kalkuluje i s výkonnějšími stejnosměrnými (DC) dobíjecími body.
Developer Trigema ve vloni dokončeném projektu Na Maninách ještě instaloval pouze přípravu pro dobíjení. Letos ale dostaví například areál Nová Nuselská, kde už počítá přímo s dobíječkami v garážích. „Jejich počet se odvíjí od zájmu kupujících a rozhodně se zatím nejedná o vysoká čísla,“ podotýká mluvčí společnosti Radek Polák. Trigema ale e-mobilitu řadí mezi moderní technologie, o které opírá svůj koncept „chytrého bydlení“.
„Developeři dnes musí brát elektromobilitu vážně. Její nástup není o tom zda, ale jak rychle. Zatím to vnímají jako naddimenzovanou přípravu, kdy dobíjecí místa zdaleka nebudou využita, ale za tři až pět let budou řešit problém, jak distribuovat potřebný výkon mezi řadu běžících dobíjecích stanic,“ říká Ondřej Synek ze společnosti Unicorn, která vytváří produkty s názvem ChargeUp pro správu dobíjecích stanic i aplikace pro jejich zpoplatnění.
Řeší se počet, ale také typ dobíjecích stanic
S výraznějším předstihem se stavitelé na příchod „aut do zásuvky“ chystají při výstavbě kancelářských budov. Například Penta se pyšní tím, že na e-mobilitu myslí v podstatě od začátku svých developerských aktivit. „Florentinum, jako první projekt v Česku, jsme kolaudovali v roce 2014 a příprava pro dobíjení byla součástí objektového řešení. Dnes už je to naprostý standard. Samotné stanice ale stavíme až po dohodě s nájemcem,“ říká mluvčí společnosti Ivo Mravinac.
Také developeři kanceláří přitom počítají zhruba s desetinou garážových stání pro elektromobily. Penta tak například v nové polyfunkční budově u Masarykova nádraží plánuje až 15 z celkových 155 míst. „Vzhledem k dnešním skutečným potřebám je to silně předimenzované, předpokládáme však, že požadavky budou narůstat,“ podotýká Mravinac.
I společnost AFI se na elektromobily chystala už před šesti lety. „Dobíjecí stanice jsme poprvé řešili na třetí fázi projektu Classic 7 v roce 2014. Na každém dalším kancelářském projektu už je tato problematika standardní součástí technického zadání budovy,“ říká hlavní inženýr AFI Europe Czech Republic Pavel Jelínek. Firma podle něj vychází z vlastní zkušenosti a poptávky nájemců. Postupuje přitom tak, že část nabíjecích stanic instaluje v momentě dokončení budovy a pro možné budoucí navýšení vždy nechává rezervovanou kapacitu v celkovém instalovaném příkonu. „Obecně se v případě podzemních garáží našich kancelářských budov bavíme o možnosti vystrojení zhruba 10 až 15 procent z celkového počtu parkovacích stání,“ podotýká Jelínek. Důležitou roli ale hraje požadavek na rychlost dobíjení, protože rychlejší stanice jsou mnohem náročnější na přísun energie.
Každé třetí auto na proud už může být problém
Dobíjecí infrastruktura je podle Pavla Jelínka v porovnání s ostatními technologickými zařízeními budovy zásadním konzumentem elektřiny. „Pokud bychom se dostali do situace, kdy bude například každé třetí auto mít požadavek na nabíjení, pak budeme zcela jistě bojovat nejen s technickými možnostmi budov, ale i s kapacitní možností veřejné distribuční sítě,“ dodává hlavní inženýr AFI.
Podle Synka z Unicornu jsou odpovědí v tuto chvíli zejména chytré systémy řízení, které umí dobíječkám přidělovat energii nejen podle aktuálního volného příkonu objektu, ale i v závislosti na zatížení celé okolní energetické sítě. „Do budoucna se ale samozřejmě nevyhneme investicím do posilování rozvodné soustavy,“ říká Synek.
Pozadu nezůstává ani další z významných kancelářských developerů Skanska. Volí ale trochu jiný přístup, když dává v rámci svých projektů přednost venkovním dobíječkám pro veřejné využití. Připraví projektovou dokumentaci, zajistí stavební povolení a stavební přípravu včetně dovedení kabelu na dané místo, ale instalaci a provoz zařízení už nechává energetické firmě.
„Nabíječky už stojí před našimi budovami Corso Court od roku 2015 a před Visionary od roku 2018. Obě stanice jsou veřejné, provozuje je ČEZ a dlouhodobě patří k nejvytíženějším v Praze i celé republice,“ říká projektový ředitel Skanska Property Czech Republic Jan Šulc. Firma s podobným řešením počítá i v dalších projektech, například v aktuálně dokončeném Parkview na Pankráci, kde bude provozovatelem dobíječek společnost PRE.
Více o tématu elektromobilita ve videu ze série Kdo to platí
