Dodávky pro armádu jsme schopni navýšit během měsíců, říká šéf České zbrojovky. V případě potřeby by dočasně utlumila produkty pro komerční trh
V evropském obranném průmyslu sice není mnoho volných kapacit, firmy je ale mohou relativně rychle vybudovat, je přesvědčen Jan Zajíc, generální ředitel České zbrojovky, největšího tuzemského výrobce ručních palných zbraní. „Naše pušky jsou skutečně prověřené bojem,“ říká šéf firmy s odkazem na Ukrajinu, kde také ve spolupráci s tamějším zbrojním koncernem probíhá montáž puškek BREN 2.
Evropa plánuje zbrojit. Existuje u ručních palných zbraní dostatečná kapacita, aby se nemuselo nakupovat mimo kontinent?
Mohu mluvit za Českou zbrojovku a myslím, že ostatní výrobci budou ve stejné situaci. Každá soukromá firma jedná s péčí řádného hospodáře, což znamená, že své kapacity tvoří tak, aby se jejich využitelnost blížila optimu. Nemyslím si proto, že v Evropě existuje volná výrobní kapacita v řádu desítek procent, kterou lusknutím prstu půjde využít. Současná situace ale vysílá jasný signál, že je potřeba ji začít urychleně budovat, a to nejen u výrobců zbraní, ale i jejich dodavatelů. Je to úkol pro všechny státy, aby se na tomto procesu aktivně podílely. Investice do obranného průmyslu se totiž ekonomicky vyplatí. Podle studie Hospodářské komory přináší každá koruna vložená do obrany multiplikační efekt až 2,3 koruny pro ekonomiku jako celek, u produktů s vysokou přidanou hodnotou to může být až 3,2 koruny.
O jakém časovém horizontu ale hovoříme?
Bavím se minimálně o několika měsících. Je potřeba doplnit celý výrobní a dodavatelský řetězec a vše sladit s financováním. Za Českou zbrojovku mohu říct, že jsme připraveni. V uplynulých letech se nám podařilo například produkci pušek BREN během osmnácti až dvaceti čtyř měsíců dokonce ztrojnásobit, což ukazuje, že jsme schopni na zvýšenou poptávku reagovat rychle a efektivně. Naší výhodou je široká nabídka produktů pro komerční trh i ozbrojené složky. Některé produktové řady určené pro komerční trh bychom tak mohli v případě potřeby dočasně omezit.
Co může být největší překážka?
Narušení dodavatelských řetězců kvůli covidu je naštěstí minulostí. Řada našich dodavatelů navíc kontinuálně investuje do rozvoje, takže jsou připraveni reagovat na nové požadavky. Omezujícím faktorem by ale mohla být situace, kdy by výrobní kapacity najednou skokově navyšovalo více států. Pokud by se všichni ve stejný moment snažili investovat do nových technologií, mohlo by to způsobit problémy u dodavatelů výrobního vybavení.
Jak se nyní vyvíjí poptávka a kdo je vaším hlavním odběratelem?
Poptávka roste. Pokud jde o odběratele, nemůžeme odkrýt všechny detaily, ale podíl prodejů pro komerční trh a ozbrojené složky je přibližně vyrovnaný. U vládních zákazníků nejde jen o ministerstva obrany a armády, ale také o policejní a další bezpečnostní sbory. Rozdíl mezi vnitřní a vnější bezpečností se dnes prakticky stírá, protože státy musejí řešit obě oblasti současně. Poptávka ze strany armád je však o něco silnější.
Jan Zajíc
V roce 2019 nastoupil na pozici finančního ředitele České zbrojovky, a. s., od roku 2020 zastává pozici předsedy její správní rady i generálního ředitele a člena představenstva holdingu Colt CZ Group. Dříve působil ve skupině Continental, kde měl na starost finanční řízení a controlling v Česku, na Slovensku, v Německu nebo v Malajsii.
Ministerstva zpravidla chtějí zcela nebo alespoň částečně zapojit domácí průmysl. Jaká je vaše zkušenost?
Česká republika je v podpoře obranného průmyslu aktivní, což by jistě potvrdili i ostatní domácí výrobci. Chtěl bych ocenit český stát a Agenturu pro mezivládní obrannou spolupráci ministerstva obrany, které sehrávají klíčovou roli při podpoře našich aktivit na zahraničních trzích.
Jak se na nich prosazuje dodavatel z relativně malé země?
Česká zbrojovka má schopnost transferu technologie, což znamená, že dokážeme přenést výrobu a montáž našich zbraní přímo do země zákazníka. Úspěšně jsme tento postup realizovali například v Maďarsku. Na Ukrajině jsme začali s montáží zbraní z dodaných komponentů. V další fázi se zaměříme na výrobu jednoduchých součástek, následně složitějších komponentů, až po kompletní výrobu našich produktů přímo na místě. Tím náš partner získá schopnost soběstačné produkce.
Naše pušky jsou skutečně prověřené bojem. V ostrém nasazení rozhoduje především spolehlivost, přesnost a životnost. Na frontě není prostor pro selhání ani pro časté čištění. Voják si nemůže dovolit rozebírat zbraň, když neví, co se stane v příští minutě. Skutečnost, že naše zbraně fungují absolutně spolehlivě na Ukrajině, patří vedle Armády České republiky, Maďarska, speciálních sil Francie, Portugalska, Argentiny a dalších k našim hlavním referencím.
Jaká je životnost automatické pušky?
V řádu desítek tisíc výstřelů, to ale neznamená, že po dosažení tohoto počtu přestane fungovat. Jde o to, že po celou tuto dobu musí zachovat definovanou přesnost a spolehlivost. Stejné nároky platí i pro pistole a samopaly. Klíčovým faktorem ovlivňujícím životnost zbraně je hlaveň. Proto používáme kování za studena, při kterém dochází k usměrnění toku vláken a zhutnění materiálu, což zvyšuje jeho odolnost a přispívá k vyšší přesnosti při střelbě. Vývrt, tedy šroubovici uvnitř hlavně, navíc chromujeme, což u našich konkurentů není samozřejmost. Tento proces výrazně zvyšuje odolnost vůči opotřebení a prodlužuje životnost zbraně. Právě na životnost a také na spolehlivost a přesnost klademe důraz už ve fázi výzkumu a vývoje. Máme vlastní centrum, kde pracuje přibližně stovka odborníků, kteří neustále hledají způsoby, jak zbraně vylepšit a zvýšit jejich odolnost v extrémních podmínkách.
Co vám z hlediska vývoje palných zbraní ukázala válka na Ukrajině?
Poučila nás ve třech klíčových oblastech. První je důraz na spolehlivost ve ztížených podmínkách, jako jsou písek, voda, bláto nebo extrémní teploty, ať už vysoké, nebo hluboko pod nulou. Druhou oblastí je ergonomie. Puška musí dobře sedět v ruce, aby s ní voják mohl efektivně a pohodlně manipulovat. Třetí poznatek se týká přizpůsobitelnosti. Moderní voják pracuje s různými technologiemi a potřebuje na zbraň upevnit více doplňků než dřív, například taktickou svítilnu, laserový zaměřovač, kolimátor, optický zaměřovač, termo, tlumič hluku, nebo třeba podvěsit granátomet.
Jak důležitá je kompatibilita?
Pokud se bavíme o střelných zbraních, je absolutně vhodné ji mít. Kompatibilita střeliva, zásobníků, příslušenství je dnes téměř povinností. Významnou roli však hraje i u úchopu a rozmístění ovládacích prvků. U nás lidí funguje svalová paměť. Pokud je voják nebo policista zvyklý na určité rozložení ovládacích prvků, přechod na jiný model se stejným rozložením zkracuje adaptační dobu. Pokud je vše na svém místě a uživatel ví, kde co najde, reaguje rychleji a jistěji i v krizových situacích.
Kam směřuje vývoj?
Určitě k většímu propojení s elektronikou. U kulometů už se dá spoušť iniciovat na dálku a třeba k tomu dojdeme i u pušek. Nechci tvrdit, že za chvíli bude voják či operátor sedět někde ve městě a přesně vidět, kde má kterou jednotku na vzdáleném bojišti a na dálku iniciovat palbu. To je možná velká fantazie, ale propojování elektroniky se zbraněmi a střelivem jde velmi rychlým tempem.
Není právě tohle slabé místo Evropy?
Těžko říct, jestli je Evropa schopná produkovat všechny potřebné komponenty sama. My jako Česká zbrojovka spolupracujeme s různými společnostmi, od zavedených firem po start-upy, a vnímáme, že potenciální dodavatelé elektroniky jsou jak v Evropě, tak v Americe. Pokud správně definujeme, co je potřeba, věřím, že dokážeme evropské výrobce rychle adaptovat a rozvinout.
