Drahé energie a zelené cíle ohrožují konkurenceschopnost, varují lídři českého průmyslu

Na zářijové konferenci o stavu Evropské unie (EU) v Bruselu prohlásil někdejší italský premiér Mario Draghi, že EU je na cestě k úpadku. Podle něj ztrácí nejen konkurenceschopnost, ale i samotnou suverenitu.

„Situace nás exportérů není v žádném případě uspokojivá. Čelíme extrémně drahým energiím a tlaku čínských a dalších asijských výrobců,“ posteskl si na úvod LMF generální ředitel a předseda dozorčí rady Cylinders Holding Jan Světlík.

Na jeho slova navázal europoslanec Alexandr Vondra, podle něhož Česká republika nemá v EU dostatek spojenců k prosazování vlastních zájmů. Jak připomněl, stále není jasné, zda bude jádro vůbec zařazeno mezi obnovitelné zdroje energie (OZE). Jako „protijaderné“ země zmínil Dánsko či Španělsko.

„Veškeré zelené plány nejsou ničím jiným než skrytým zápasem o redistribuci bohatství Evropy. Je to opravdu neférová situace a hlavní problém představuje samotná Evropská komise,“ zdůraznil. Dodal, že Česko by mělo, „když už nic jiného, udělat alespoň pořádný randál“. V této souvislosti zmínil i spekulace a korupci kolem emisních povolenek. Stejný názor vyjádřil také předseda představenstva Anacot Capital Pavel Drobil.

I Česká republika se staví odmítavě k návrhu snížit do roku 2040 evropské emise oxidu uhličitého o 90 procent oproti roku 1990. Důvodem jsou nejasné dopady na průmyslová odvětví, jako je ocelářství, sklářství či výroba cementu, kde zatím ani nejsou dostupné technologie potřebné ke splnění tohoto cíle.

Podobné obavy panují i ve Francii, Maďarsku, Německu, Polsku nebo na Slovensku. Dlužno dodat, že EU jen stěží splní už cíl pro rok 2030 – snížení emisí o 55 procent oproti roku 1990.

Modernizace teplárenství

Jádro, které je potřeba uznat jako „zelený“ zdroj, spolu s OZE a se zemním plynem tvoří podle předsedy představenstva a generálního ředitele ČEZ ESCO Kamila Čermáka pilíře modernizace tuzemské energetiky.

„Kromě chystané dostavby Dukovan zvyšujeme výrobu ve stávajících jaderných elektrárnách s ambicí vyrábět 32 TWh elektřiny ročně a zajišťujeme dodávky neruského paliva. Dále připravujeme projekty více než 1,5 GW plynových elektráren s možným spuštěním na počátku 30. let. Ve výstavbě máme 160 MW obnovitelných zdrojů a do roku 2030 chceme vybudovat 300 MW bateriových úložišť,“ uvedl Čermák. Dodal, že desítky miliard korun plánuje ČEZ do roku 2030 investovat do transformace teplárenství.

Řešení pro jeho modernizaci spatřuje Václav Klein, jednatel společnosti GENTEC CHP, v agregaci flexibility kogeneračních jednotek s OZE, jako jsou tepelná čerpadla a elektrokotle. Podle něj to povede ke stabilnějším cenám energií, snížení emisí i posílení sítě v době špiček.

Aktivně nastavený spotřebitel

Podle Čermáka je dnes jasně patrný přechod od pasivního ke aktivnímu spotřebiteli, který se snaží být energeticky soběstačný, efektivní a nezávislý. Důvodem jsou zkušenosti z energetické krize, rostoucí poptávka po úsporných řešeních, decentralizace, tlak trhu i EU na udržitelnost a ochranu klimatu. S tím souhlasí i generální ředitelka E.ON Česká republika Claudia Viohl.

Modernizace české energetiky podle Čermáka spočívá v kombinaci několika prvků: rozsáhlých energetických úspor, dekarbonizace teplárenství a průmyslu, výroby elektřiny z jaderných zdrojů a malých modulárních reaktorů, rozvoje OZE a akumulace energie.

Předseda Komory OZE Štěpán Chalupa dodává, že potenciál obnovitelných zdrojů v Česku zdaleka není vyčerpán. Zdůrazňuje nutnost chránit domácí výrobce a omezit dovoz levných komponentů z Číny.

Ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT.CZ Jan Fousek připomněl význam bateriových systémů. „Mohou přispívat ke stabilizaci soustavy, vyrovnávat přebytečnou elektřinu a zajistit dodávky ve chvílích, kdy solární či větrné elektrárny nepracují na plný výkon,“ uvedl.

Varovný prst

Člen představenstva Energetického a průmyslového holdingu (EPH) Jiří Feist upozornil na přebujelou byrokracii v EU a rovněž označil splnění 90procentního snížení emisí do roku 2040 za „zcela nereálné“. Připomněl, že Evropa se na světových emisích podílí jen necelými šesti procenty a cena emisní povolenky je u nás několikanásobně vyšší než jinde ve světě.

„Evropa bude muset na nové bezemisní technologie vynaložit obrovské prostředky. Ignoruje se přitom fakt, že příliš ambiciózní cíl pro rok 2040 dopadne nejtvrději na státy s nižšími příjmy, a stane se tak brzdou sociální soudržnosti v rámci EU,“ varoval Feist.

Další investice do solárních elektráren považuje za málo efektivní a větší potenciál vidí ve větrné energii. Připomněl také zářijovou dohodu mezi Německem a Francií o společném postupu při formování evropské energetické politiky – obě země pohlížejí na jádro jako na nízkouhlíkový zdroj, což je podle něj dobrá zpráva i pro Česko.

Podobně i Michal Macenauer, ředitel strategie společnosti EGU, považuje emisní cíl pro rok 2040 za nesplnitelný. Domnívá se, že Evropa nedosáhne úplné dekarbonizace ani do roku 2070. Europoslanec Ondřej Knotek v této souvislosti upozorňuje na rizika pro český průmysl, ekonomiku i domácnosti.

Tvárné ceny elektřiny

Podle vrchního ředitele sekce energetiky na Ministerstvu průmyslu a obchodu Reného Neděly se Česko snaží v EU aktivně vyjednávat o svých potřebách, ale jeho snahy narážejí na přebujelou byrokracii. Zlepšení situace by podle něj přineslo spíše zjednodušení procesů a odstraňování bariér než další stanovování nových cílů.

Debata se stočila i k cenám elektřiny. Podle Jiřího Feista mají stát a jeho instituce poměrně velký manévrovací prostor pro jejich nastavení – konkrétně z více než 70 procent. Bude proto na příští vládě, aby rozhodla o adekvátním řešení. Pomoci by jí mohl i nově vzniklý Svaz energetiky ČR, který odborníci vnímají jako garanta mimo jiné pro adaptaci unijních dokumentů a předpisů na domácí prostředí.