I malá firma může uspět vedle logistických gigantů, pokud vsadí na flexibilitu a osobní kontakt

Jak k tomu dojde, že se tři lidé rozhodnou podnikat v oboru, kde je trh už dost obsazený?

Jiří Jeník: Každý z nás přicházel z jiného prostředí. Jiří Beran řídil softwarovou firmu, já pracoval v obchodní firmě, která dovážela spojovací materiál, a Jakub měl zkušenosti přímo z oboru, z vedení české pobočky nadnárodní logistické společnosti. Zachytili jsme signály, že i na vysoce konkurenčním trhu je prostor pro menší firmu, která bude rychlejší a flexibilnější než velcí hráči. Kombinace našich zkušeností dávala smysl, měli jsme už kontakty na dodavatele a začali budovat síť zákazníků.

Jak se získává první zákazník v oboru, kde jde o poměrně velká rizika a velké peníze?

Jakub Jeník: Na trhu dominovaly nadnárodní korporace a tradiční české firmy, které vznikaly po revoluci. My jsme se snažili potenciální zákazníky přesvědčit, že s námi to nejen bude fungovat, ale že to také bude zábavněj­ší. Že dokážeme být flexibilnější. Samozřejmě to nebylo snadné. Klient musí věřit, že firma, která nemá historii, zvládne převzít jeho zakázku bez rizika.

Takže klíčové je jednání?

Jiří Jeník: Jednání je základ, ale musíte ukázat i něco navíc. My jsme nabídli alternativu především v inovacích, které se v korporacích prosazují mnohem složitěji. Zásadní byl také perfektní servis, protože spolehlivost otevírá dveře.

Jak moc je logistický trh konkurenční?

Jiří Jeník: Záleží, o jaký segment jde. V silniční dopravě je obrovská konkurence, ale jsou tam nižší vstupní bariéry. Námořní a letecká doprava už vyžaduje velké objemy peněz, ručení a řízení rizik. Našimi konkurenty jsou i globální spediční giganty, ale především etablované české firmy. Naším cílem je stabilní pozice mezi těmi nejlepšími z nich.

Jakub Jeník: Globální spedice mají výhodu vlastních poboček po celém světě, což je ale může i svazovat. My můžeme být díky členství v síti nezávislých speditérů World Cargo Alliance pružnější. Jako výhoda se to ukázalo během covidu, kdy byly přepravní řetězce rozbité a kapacity zoufale chyběly. Pracujeme třeba i s pěti lokálními agenty pro jeden přístav, díky čemuž jsme mohli najít kapacitu tam, kde se to firmě s jednou pobočkou nepodařilo. Naši agenti z WCA tehdy odvedli vynikající službu. Díky nim jsme se u řady klientů posunuli z role menšího dodavatele na pozici hlavního partnera. Ukázalo se, že nezávislost byla velkou výhodou.

Covid tedy přinesl nedostatek kapacit. Co je typické pro dnešek?

Jakub Jeník: Dnes je situace v námořní dopravě opačná. Na trh přicházejí stále větší lodě, které nahrazují menší, a celková kapacita tak výrazně roste. Problém je, že objem přepravovaného zboží se kvůli nepříznivé geopolitické a ekonomické situaci nenavyšuje stejným tempem. Takže ceny jdou dolů.

Jiří Jeník: K tomu je stále uzavřený Suez­ský průplav. Pokud by se zprovoznil, přepravní časy by se zkrátily a dostupná kapacita by se ještě zvýšila.

Nehrozilo ale v době vysokých cen, že povedou k omezení poptávky?

Jiří Jeník: Za covidu naopak poptávka prudce rostla. E­‑commerce a spotřeba se rozjely, lidé byli doma a utráceli. To vedlo k růstu cen přepravy i samotného zboží. Čínští výrobci zdražovali, což mělo silný inflační dopad. Pro nás to znamenalo vyšší marže, ale i velký tlak na cash flow. Bylo totiž nutné financovat dražší a objemnější přepravy, často pomocí úvěrů.

Jaké jsou podle vás hlavní důvody, proč teď obchod stagnuje?

Jiří Jeník: Mohl to být i přehnaný optimismus, nějaká očekávání, která se nenaplnila. Evropská unie každopádně není v nejlepší kondici, HDP nikde moc neroste a leckde vládne spíš pesimistická nálada. To se pak se projevuje poklesem běžných výdajů i investic.

Po covidu se nesl hlas, že evropské firmy budou chtít dodavatele blíž než v Asii. Teď ale zase řada firem třeba z Německa prchá, některé i mimo Evropu. Jaký trend vidíte vy?

Jiří Jeník: Snaha o zkrácení dodavatelských řetězců tu skutečně byla, ale její realizace je složitá. Přesunout výrobu třeba z jihovýchodní Asie do Evropy nezvládnete během pár let. A potřebujete také dostatek pracovní síly, to je klíčový limit. Když například Donald Trump chce, aby se výroba přesouvala do USA, ale zároveň se staví proti imigraci, jde to proti sobě.

Jakub Jeník: V Evropě je pracovní síla výrazně dražší a podobný trend sledujeme také v Asii. I v Číně je už práce relativně drahá, takže výrobci hledají levnější možnosti například ve Vietnamu nebo Indonésii.

Jiří Jeník: Asie má navíc v mnoha ohledech technologický náskok. Nedávno jsme při návštěvě našich partnerů viděli, jak daleko tam pokročila automatizace. V tom Evropa zaostává.

Poslední dobou jste hodně investovali do digitalizace. Jak to jde dohromady s tím, že v logistice je pořád důležitý osobní kontakt?

Jiří Jeník: Osobní kontakt je pro nás stále klíčový. Digitalizace je ale jasný trend, zejména pro firemní prostředí, a v tom nechceme zaostávat. S její pomocí hlavně optimalizujeme interní procesy. Vždycky existuje riziko, že se něco pokazí třeba jen kvůli nějakému opomenutí, kvůli lidskému faktoru. A pak naskakují vícenáklady, což firmu stojí spoustu peněz. Digitalizace takovou chybovost dokáže značně eliminovat.

Jakub Jeník: Naši lidé jsou odborníci, jejich role je řešit složité logistické problémy, poskytovat poradenství a servis našim klientům. Nechceme, aby trávili čas přepisováním dat do systémů.

Jiří Jeník: Už před několika lety jsme začali investovat do našich interních systémů a propojovat je. Například systém na správu dokumentů, který využívá těžbu metadat pomocí AI nástrojů, a ERP systém napojený na sledování zásilek od dodavatelů. To vše se zrcadlí v našem zákaznickém portálu, kde může klient monitorovat svou zásilku a mít všechny potřebné dokumenty přehledně na jednom místě. To byl náš hlavní cíl – efektivita a přehlednost.

Vnímáte to jako vaši konkurenční výhodu, nebo jako něco, co časem bude muset mít každý?

Jiří Jeník: V tuto chvíli je to určitě výhoda navíc, ale časem bude digitalizace standardem, stačí se podívat na vývoj státní správy. Všechno směřuje k digitalizaci a nikdo se tomu nevyhne. Pro nás je dobře, že jsme začali už před několika lety.

Co bylo za deset let vývoje firmy nejtěžší?

Jiří Jeník: Při růstu musíte riskovat, ale vždycky s rozumem. Zásadní je sledovat bonitu zákazníků, firmy vznikají a zanikají, takže i my máme několik nedobytných pohledávek.

Jakub Jeník: Někdy nás také zaskočily provozní komplikace. Jednou jsme například řešili kontejnery plné zboží, které uvízly kvůli špatné dohodě mezi agentem a kupujícím nevyzvednuté v jednom dalekém přístavu. Pro rejdaře jsme ale z pozice objednavatele za kontejnery zodpovědní my, takže veškeré vícenáklady za skladné jdou vždycky za námi. A dosahují až desítek tisíc eur. Pokud se takové věci stanou, je třeba je netajit a řešit se zákazníkem. A samozřejmě se z nich poučit.

Wave Logistic

Společnost, již založili bratři Jakub a Jiří Jeníkové spolu s Jiřím Beranem na podzim roku 2015, působí v oblasti námořní, letecké, železniční a silniční přepravy zboží a je členem několika globálních logistických sítí, například WCA World nebo CASS­‑IATA.

Jiří Jeník

Spoluzakladatel společnosti Wave Logistic, která se specializuje na mezinárodní přepravu zboží. Zodpovídá za obchod, rozvoj a za oblast IT. V minulosti pracoval jako sales manager pro společnost Killich. Studoval na Technické univerzitě v Liberci management. Baví ho propojovat obchod s IT a hledat funkční řešení.

Jakub Jeník

Od založení druhý ze tří partnerů společnosti Wave Logistic a její COO. Je tedy zodpovědný za každodenní chod, řídí operace a zajišťuje, aby všechny obchodní procesy fungovaly efektivně a byly dobře koordinované. Studoval na Západočeské univerzitě v Plzni a České zemědělské univerzitě v Praze. V minulosti pracoval jako country manager pro ECU Worldwide.