I při správě budov dělají službu lidé a ne umělá inteligence

Kdy jste se poprvé setkal s výrazem facility management? Co jste si pod ním představoval?

Pojem facility management samozřejmě znám dlouho. Ale až teprve před deseti lety jsem mu pořádně porozuměl, když jsem v oboru začal pracovat. Nastoupil jsem do společnosti, která se zabývala firemním stravováním, což také spadá pod facility management. Ten pojem je mnohem širší, jelikož se jedná téměř o všechny služby kolem správy budov, jaké si dovedete představit.

Co jste si původně myslel?

Že je to právě jen stravování a úklid. Ale spadají pod to třeba i kanalizace, umývání fasád, udržování střech, zeleně či různých technologií, které se nacházejí v podzemí a nejsou na první pohled vidět. Ve světě hodně funguje model integrovaného facility managementu, kdy vše řídí jedna firma.

V čem je jiný?

V tom, že se vlastně o nic nestaráte. Jako firma sídlíte v jedné budově, data o její funkčnosti předáte jiné společnosti a ona se o vše postará. A vy si tak děláte jen svůj „byznys“. Přiznám, že tento model není v Česku až tak zavedený. Třeba stravování je oddělené, ale má to své důvody kvůli stravenkovému systému, který se vnímá jako benefit a tudíž ho řeší lidské zdroje. Kdežto správu budov má na starosti většinou technické oddělení.

Nyní šéfujete po několika akvizicích největší společnost v tomto oboru v Česku. Co bylo klíčové, aby se z více firem stal jeden fungující celek?

Před třemi roky jsem přisel do Atalianu, do firmy, která sice měla jedno logo, ale zevnitř to tak nevypadalo. Každý nosil triko své původní společnosti, protože nedošlo ke sjednocení a integraci procesů kultury a komunikace. Chyběla jednotná vize. Když jsme firma s obratem několika miliard a více než 2000 zaměstnanci, tak jsme vlastně parník. Uvnitř to ale vypadalo jako by tam plulo několik lodiček a každá jiným směrem. Takže jsem jako absolutně klíčové viděl nutnost to všechno sjednotit. Proto jsem jako první nastavil jasnou vizi. Kam jdeme, kým chceme být, které služby chceme dělat, ve kterých odvětvích chceme působit. Když jsem nastupoval, dělalo se v Atalianu vlastně všechno pro všechny.

Takže?

Jsme si položili otázku, v čem můžeme být nejlepší v České republice. A na základě odpovědi jsme přestali dělat to, v čem jsme se necítili dobří. Proto jsme některé sekce odprodali anebo zakázky ukončili. Pak jsme se začali soustředit na to, v čem jsme skutečně dobří.

V čem?

V bankovním sektoru, vždyť pracujeme pro pět z Top 10 největších bank v Česku. Dále v retailu, tedy obchodních řetězcích a nákupních centrech. Hodně děláme také pro továrny a automobilový průmysl. Zaměřujeme se na technickou správu, úklid, klimatizaci, zeleň a energetický management. Vycházím ze svého kréda, že nemůžeme být nejlepší ve všem, jen v něčem.

Zvažujete ještě další akvizice či fúze?

Výhledově to nevylučuji, ale naším cílem nebo strategií je budovat si vlastní kompetence na určité věci, abychom nebyli přeprodejcem nějakých služeb a abychom vše dělali s našimi lidmi. Existují oblasti, kde mi ty kompetence chybí, protože jsou velmi specializované, jako například energetický management. Pokud chceme rozšířit toto oddělení, tak potřebujeme odborníky a najít je na našem trhu bývá složité. Pak je jednodušší cestou koupit menší firmu, která se tím zabývá a my tak získáme onu odbornost.

Kam se správa budov bude posouvat?

Jsem přesvědčený o tom, že sektor facility managementu má velký potenciál, přestože se někomu může zdát nudný. Jde o podceňované odvětví, které je firmami vnímané jako nutný náklad. Naším cílem je dělat ty služby dostatečně dobře a efektivně, ale zároveň přinášet nějakou hodnotu navíc. To znamená ukázat vizi, že chceme vytvářet prostředí, kde se budou zaměstnanci cítit dobře a bezpečně, kde funguje klimatizace, která nešíří bakterie nebo viry. I pro nás bude klíčové zavádět inovace. Robotizaci, automatizaci a další činnosti, které zvýší efektivitu.

Co si pod tím představit?

Zjednodušení a zrychlení práce. Přece není v dnešní době nutné, aby odečty elektrických energií dělal technik, když už existují řešení na automatické odečty na dálku. Nebo třeba čištění fasád vysokých domů. Tradičně to dělají horolezci, kteří se spustí na lanech a umývají okna. My nyní testujeme robota, který díky přísavkám jezdí po venkovních plochách a myje je. Zkoušíme také takzvané mycí drony. V konečném výsledku to bude s nižšími náklady a také rychleji.

Jak do vašeho oboru promluví umělá inteligence?

Její zavedení vidím spíš jako manažerské než technologické rozhodnutí, protože některá řešení už na trhu jsou. Firmy však naráží na to, že se je nedaří zavádět do praxe. Chat GPT může při dobrém zadání klíčových slov pomoci například s průzkumem. Ale spíš si myslím, že je to o změně uvažování lidí, aby začali přemýšlet, jakým způsobem mohou technologie používat.

A nebude to na úkor lidí?

Určitě ne, protože každou technologii musí udržovat člověk, a tak to i zůstane. Vždyť máme stále nedostatek lidí. Pokud bychom je dokázali pro rutinní nezáživné činnosti nahradit roboty, mohli by dělat smysluplnější věci, vymýšlet s klienty, co a jak změnit k lepšímu.

Některé obory se neobejdou bez zahraničních pracovníků. Jak je to u facility managementu?

Ani u nás se neobejdeme bez Ukrajinců, hlavně v oblasti úklidu. Pro nás to zůstává velkým tématem, speciálně proto, že je v Česku tříprocentní nezaměstnanost a určité obory už nejsou pro Čechy dost populární. Právě třeba úklid, ale Ukrajinci ho dělají rádi, a ještě velmi dobře, za což si jich vážím.

Cítíte podporu úřadů v zaměstnávání cizinců?

Ani ne, protože problémem je složitá legislativa a zaměstnávání pracovníků ze zemí mimo Evropskou unii je zdlouhavé a byrokraticky náročné. Proces schválení trvá několik měsíců a po celou dobu nesmí pracovat. Také si myslím, že to přinese problémy do budoucna, protože cizinci půjdou raději do jiného státu, kde to jde rychleji.

Kolega z oboru pracující ve Spojených arabských emirátech mi vyprávěl, že když získá zakázku, během 14 dnů má vyřízené vše potřebné pro třicet pracovníků z Pákistánu a začnou pracovat. A abychom zůstali v Evropské unii, tak i v sousedním Polsku postupují výrazně rychleji, v horizontu týdnů.

Jsme v tomto tématu aktivní a jednáme s kolegy z ostatních oborů, kteří se také bez zahraničních pracovníků neobejdou, o vytvoření tlaku. Rešíme to v obchodních komorách, snažíme se ovlivňovat politiky, aby toto téma řešili. Jen zopakuji, že to může být velký problém pro celou českou ekonomiku.

Jaký mají na podnikání v oblasti správy budov udržitelnost a ekologie?

Velký, protože je to velké téma pro nás i naše klienty. Proto jsme již připravili kompletní ESG nabídku našich služeb v oblasti energetiky, řízení, ekologie i sociálního přístupu. Vyvíjíme spoustu aktivit, abychom mohli klientům nabídnout co nejlepší řešení. Protože tu chceme být i za sto let, tak se chováme odpovědně. Odpovědně k přírodě, především však k našim zaměstnancům, abychom pomáhali tam, kde je třeba.

Bez čeho se ve facility managementu skutečně neobejdete?

Bez lidí. I když budeme zavádět roboty, pořád zůstane klíčový lidský faktor, protože pracujeme ve službách a služby budou o lidech. V současnosti je 90 procent našich nákladů spojených s lidmi. A přestože se ten poměr bude mírně měnit, protože bude třeba více nákladů na nástroje, vybavení, roboty, lidé budou vždy převažovat. A o to víc se neobejdeme bez aktivních lídrů, kteří se budou snažit naše odvětví transformovat, aby bylo efektivnější. Vždyť už dnes se klientům snažíme radit, jak při stavbě nebo rekonstrukci sídla vše udělat tak, aby náklady na jeho udržování byly co nejnižší.

A neškodíte tím sami sobě, neubíráte si objem zakázek?

Mohlo by to tak vypadat, ale my se na to díváme tak, že je to ta naše společenská odpovědnost. Snažíme se chovat odpovědně a jsem přesvědčený, že pokud to budeme dělat dobře, tak najdeme zase práci pro lidi, kteří fungují neefektivně. Vše je o nastavení hlavy a přístupu.

Daniel Digoň (41)

Generální ředitel společnosti Atalian se narodil ve slovenském Prešově. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Před příchodem do Atalianu pracoval jako finanční a provozní ředitel ve společnostech Telefónica O2 Services a Eurest/Compass group, kde byl také jednatelem a členem představenstva.