Už více než tři roky žijeme ve světě rozkolísaném covidem a následně válkou na Ukrajině. Podle Karla Šulce, generálního ředitele Swiss Life Select, lidé nepanikaří, ale reagují větším zájmem o správu svých peněz a také penzí. Do popředí u nich vystoupilo téma bezpečí a jistoty, ať již jde o zdraví, rodinu, či o peníze. „Ponaučení z oznámené penzijní reformy je, že se lidé nemají spoléhat na stát,“ říká v rozhovoru.
V květnu jste změnili svůj název a odstranili z něj značku Fincentrum. Co vás k tomu vedlo?
Původní název Fincentrum & Swiss Life Select vznikl fúzí obou subjektů. Byl ale trochu krkolomný a naše mateřská společnost nám dala volné ruce, abychom se rozhodli, jak se chceme jmenovat. Kolegové v divizi Fincentrum došli k názoru, že chtějí primárně využít světově zavedené značky Swiss Life, takže jsme přistoupili k rebrandingu. Do jisté míry jsme i navázali na podobný krok, který už učinila naše sesterská firma na Slovensku.
Nicméně Fincentrum bylo v Česku zavedené.
Bylo, ale i od naší fúze už uběhly skoro čtyři roky. Přičemž se kladl stále větší důraz na to, co je spojené se standardy naší mateřské společnosti. Teď se jmenujeme stejně jako ona, což je pro nás skvělé. Swiss Life je totiž mimořádně silná značka, která má celosvětový dosah a během 165 let své historie se stala synonymem švýcarské kvality, jistoty a spolehlivosti.
Změnily se představy a preference vašich klientů během krizí a otřesů, v nichž se pohybujeme už od roku 2020?
Uvažování klientů se více přesunulo k oblasti bezpečí a jistoty. Tedy k ochraně zdraví, rodiny, majetku… Druhou věcí je inflace, která má drtivý dopad do všech oblastí, jež poradenství řeší. Typickým příkladem mohou být penze, hodnota majetku či pojištění nemovitostí a příjmů.
Třetí věcí je nejen obecná nejistota související i s řešením penzí ze strany státu, ale třeba i obavy z možného nárůstu nezaměstnanosti. V důsledku toho mnozí lidé začali mnohem víc přemýšlet, jak řešit ochranu svých úspor a penzí.
Všechny tyto tři věci jsou provázané, například potřeba plánovat a řešit úspory a penze souvisí jak s inflací, tak s nedůvěrou v to, že se o nás stát postará. Dnes už čím dál víc lidí chápe, že se změnou politické garnitury se cokoli může znovu změnit.
Trochu to připomíná rok 2008. Tehdy ale byly důsledky krátkodobé…
Nyní v nejisté době žijeme tři a půl roku. Rozdíl oproti roku 2008 je v tom, že lidé tolik nepanikaří z poklesu trhů. Je to patnáct let a finanční poradci odvedli spoustu práce na poli jejich vzdělávání. Samozřejmě dnes je trochu jiná situace, protože tehdy trhy prudce spadly a vyrostly, zatímco teď kolísají. Ale ani při těch silných propadech lidé nepanikařili a dívají se na výnosy dlouhodoběji.
Vaším důležitým tématem jsou penze. Jak se díváte na to, co nedávno oznámila vláda?
Rozhodně to není žádná penzijní reforma, na jakou už léta čekáme. První ponaučení je, že zatím nikdo nenašel odvahu udělat opravdovou reformu. Tedy že bychom se vrátili k něčemu jako druhý pilíř, který byl ovšem ve své původní podobě značně sešněrovaný. Reformu bych viděl tak, že vláda přenese větší díl zodpovědnosti za zajištění ve stáří na nás samotné, přičemž nám nechá víc peněz, vytvoří legislativní, daňové a jiné podmínky. A vytvoří vedle toho určitou záchrannou síť pro ty, kteří se nebudou schopni na stáří finančně zajistit z objektivních důvodů. Ale nečekám, že se nyní něco takového stane.
Druhé ponaučení je, že se lidé nemají spoléhat na stát. Je to nepředvídatelný partner. Nikdo neví, kdy přidá, kdy ubere, a to se bude dít stále dokola. Skutečnost, že drtivá část příjmů lidí v penzi pochází ze státního rozpočtu, je neskutečně varující. Naším úkolem je lidem vysvětlovat, že budou potřebovat další zdroje, aby i ve stáří mohli žít život podle vlastních představ.
Daří se to?
Za nás mohu říct, že se to daří. Dlouhodobé investice nám rostou. Náš nový koncept švýcarské renty klientům ukazuje, že si musejí spravovat peníze na základě přesných a personifikovaných dat. Je třeba dělat opravdu detailní rozbor s cílem získat plastickou mapu, jak mají jejich příjmy a výdaje v penzi vypadat. Vycházíme přitom ze socioekonomických dat, abychom lidem i podle jejich potřeb řekli, kolik vlastně na penzi skutečně potřebují. Pomáháme také maximalizovat jejich státní důchody správným nastavením potřebných podkladů v evidenci České správy sociálního zabezpečení. A investujeme i prostředky klientů v penzi s cílem zajistit pravidelnou výplatu renty prostřednictvím našeho vlastního, unikátního produktu. Naši konzultanti se totiž starají o finance klientů i po jejich odchodu do penze.
Hodně se věnujete i investicím do bydlení. Dřív jich většinu lidé realizovali na hypoteční úvěr. Kloníte se spíše k názoru, že při drahých hypotékách to nedává smysl, nebo k názoru, že je třeba využít poklesu cen?
Před rokem a půl tady byl boom investic do nemovitostí. Prodalo se prakticky všechno, co se nabízelo. Poptávka vyvrcholila v lednu až únoru loňského roku, přičemž lidé opravdu investovali. Nekupovali nemovitosti na vlastní bydlení. Když si srovnáme ceny z té doby a ceny dnešní, vidíme pokles o deset až patnáct procent. Samozřejmě není to všude stejné, starší byty a domy zlevnily víc než novější.
Proti tomu se financování zdražilo o tři až čtyři procenta. Nejobvyklejší je přitom u hypoték tříletá fixace, přičemž předpokládáme, že během této doby úrokové sazby zase klesnou. Ten efekt zvýšených sazeb se tak poklesem cen více než překryje.
Určitě ale platí inflační očekávání, obavy o zaměstnání a podobně. Tato témata nechci vůbec podceňovat, jen čistě matematicky to vychází dobře.
K jednomu a půl procentu se ale hypotéky asi už nevrátí.
Nemyslím si, že se vrátí k úrovni 1,7 až 1,9 procenta. Ale mohou být někde kolem tří až čtyř procent. S takovým očekáváním není důvod s nákupem váhat.
Druhou věcí ale je zvážit, jak chci svůj majetek strukturovat. Češi mají na rozdíl například od Německa, ale i jiných zemí Evropské unie, ve velké oblibě vlastnictví nemovitostí. Mají rádi něco, na co si mohou sáhnout, co je hmotné. Z našich dat je ovšem často patrné, že když investují do jednoho bytu, není to zajímavější než investice třeba do podílových fondů.
Větší logiku má, pokud investují do více nemovitostí. Tím pádem se jim rozloží náklady na jejich správu a stejně tak se i rozloží rizika spojená s obsazeností. Těm, kteří mají jen omezené prostředky a uvažovali by o hypotéce, bych spíše doporučil investovat tyto volné peníze do některého nemovitostního fondu. Na trhu i v naší nabídce je jich dostatek a jejich portfolia jsou diverzifikovaná. Přičemž nemusejí investovat jen do průmyslových realit či pozemků, ale třeba i do nemovitostí na pronájem na rezidenční bydlení. Podle mého názoru je to mnohem smysluplnější řešení.
Koneckonců od toho je tady finanční poradce. Zvažuje při své práci celý majetek klienta, v jeho nejširším kontextu – jeho další správu, ochranu či financování. Rozhodně tu není od toho, aby jen zařídil jednorázový nákup či prodej nějakého aktiva. To je i naše vize – chceme lidem nabídnout komplexní finanční pohled na celoživotní majetek, na jeho předávání atd.
Jak optimističtí jste letos při pohledu na akciový trh?
Co budou dělat akciové trhy v krátkém horizontu, s určitostí neví nikdo. Můžeme však určit a sledovat trendy. Nyní jsme například v portfoliích klientů začali nadvažovat Asii, nejen Čínu, ale třeba i Vietnam a další menší ekonomiky. Nadvážili jsme také východní Evropu, která má růstový potenciál, a nebojíme se ani bankovního sektoru. I přesto co se dělo před několika týdny v USA a kolem Credit Suisse, si myslíme, že bankovní sektor je celosvětově v dobré kondici a investice do něj dává smysl.
Trošku jsme ustoupili od měnového zajištění, proti euru zhruba na polovinu. Počítáme s tím, že koruna bude spíš oslabovat. O něco opatrněji jsme udělali totéž i na dolaru. Samozřejmě bedlivě sledujeme, jak se budou vyvíjet úrokové sazby v USA, eurozóně i u nás. Klíčový je pro nás dolar, protože většina portfolií je v této měně.
Karel Šulc
Karel Šulc je od letošního května generálním ředitelem a předsedou představenstva poradenské společnosti Swiss Life Select. Ve společnosti pracuje od roku 2008. Stál za vznikem divize Medical, od března 2018 byl generálním ředitelem Swiss Life Select Česká republika. Po akvizici Fincentra se stal zástupcem generálního ředitele a místopředsedou představenstva Fincentrum & Swiss Life Select.
