Marže bank se stěhují k živnostníkům, říká ředitel platební služby ComGate Ouhrabka | E15.cz

Vše o miliardářích

Vše o miliardářích Vstoupit do speciálu

Marže bank se stěhují k živnostníkům, říká ředitel platební služby ComGate Ouhrabka

Vít Chalupa

Placení kartou, provozování terminálů nebo platebních bran již není jen výsadou bank. Stále více se prosazují subjekty, které nabízejí komplexní řešení a které v rámci konkurenčního boje tlačí na snížení sazeb za placení kartou. Jednou z takových firem na domácím trhu je českým kapitálem vlastněná společnost ComGate. Vznikla v roce 2000 a původně se zaměřovala na mobilní marketing a WAP aplikace. Později se přeorientovala na mobilní platby a získala i oprávnění ČNB jako platební organizace. Letos ComGate jako jedna z prvních zrušila u plateb fixní poplatek z každé transakce. O tom i o dalších souvislostech budoucnosti života bez hotovosti mluví v rozhovoru pro web E15.cz ředitel ComGate Jakub Ouhrabka.

Jaké máte vztahy s bankami?

Banky odvedly v minulosti obrovský kus práce, když vybudovaly kompletní infrastrukturu pro bezhotovostní placení. Jak na straně vydávání, tak na straně akceptace platebních karet. Zasadily se o to, že platba kartou je dnes běžným a stále oblíbenějším způsobem platby. Vnímáme se proto jako partneři a navzájem se respektujeme.

Čím to vlastně bylo, nebo kdo spustil tu revoluci v tom, že přijímání platebních karet nyní už není jen výsadou bank?

Jedná se o celosvětový trend, který přišel i k nám. Banky nabízejí celou škálu služeb a akceptace platebních služeb je pro ně v tomto kontextu, i z hlediska příjmů, spíše okrajovou záležitostí. I proto část bank působících na českém trhu prodala akceptaci platebních karet do rukou zahraničních společností jako je Wordline (Atos) v případě Komerční Banky nebo EVO Payments v případě Raiffeisenbank. Nebo s takovými společnostmi vytvořila společný podnik jako v případě Global Payments a České spořitelny.

Zemanovi musíme vzít část pravomocí, říká europoslanec Polčák

Jak obchodníkovi vysvětlíte, že to dnes funguje takto a placení kartou třeba i proto výrazně zlevnilo?

Je zde analogie s leteckými nízkonákladovými společnostmi. Dříve bylo létání drahé a nebylo dostupné zdaleka pro všechny. Dnes lze létat po Evropě za cenu autobusové jízdenky. A stejné je to i v platbách. Přitom pro všechny hráče na trhu platebních služeb platí, stejně jako v letectví, stejná technická i bezpečnostní pravidla.

Co se tedy stalo, že se situace vyvinula tímto směrem?

Počáteční náklady na vytvoření celého ekosystému plateb kartou byly nemalé. Plateb bylo zpočátku málo, a proto i jednotkový náklad byl vysoký. Postupně byla vstupní investice umořena a zároveň i objem plateb výrazně vzrostl, což vedlo ke snížení nákladů. Svou pozitivní roli sehrála i evropská regulace poplatků pro platby kartou, která vstoupila v platnost 9. prosince 2015. A v neposlední řadě je nákladová struktura nových hráčů odlišná od velkých bank.

Existuje ještě prostor na pokles poplatků?

Poplatek za platbu kartou se skládá ze tří částí: poplatek náležející bance, která kartu vydala, poplatek karetní asociaci (Visa, Mastercard) a poplatek za zpracování transakce. Takto jsou seřazeny podle velikosti od největšího s tím, že první dvě části určují karetní asociace s ohledem na platnou evropskou regulaci, která stanoví maximální výši první složky. S růstem objemů si mírný pokles dokážu představit, ale domnívám se, že hlavní těžiště bude do budoucna především v dalších službách, které budou platební transakce doplňovat. Tyto služby mohou být čistě finančního charakteru, například možnost poskytnout zákazníkovi financování jeho nákupu prostřednictvím úvěru, nebo naopak poskytnutí prostředků obchodníkovi ve zkráceném čase.

Další zátěž živnostníků nepodpořím, říká Alena Schillerová

Určitě máte mnoho klientů, jejichž transakce během měsíce přesáhnou významné sumy. Tlačí na vás, abyste jim ještě zlevnili procentní poplatek?

Jdeme cestou maximální transparentnosti, proto jsme se rozhodli úplný ceník zveřejnit na našem webu. Naši zákazníci tak jasně vědí, jakou cenu z transakcí budou platit v závislosti na měsíčním objemu transakcí, kterého dosáhnou. U velkých klientů je samozřejmě cena důležitá, ale setkáváme se spíše s požadavky na řešení na míru: ať již jde o obchodní, technické nebo účetní řešení, integraci na interní systémy typu SAP apod. Výsledek nemusí být vždy levnější, je technicky a provozně jiné, odpovídající požadavku zákazníka s velkým počtem transakcí.

Zrušili jste jednorázový poplatek, procentní sazbu stlačili pod jedno procento. Není to riziko vůči ziskovosti?

Náš obchodní model je postaven na nízkých nákladech, kterých dosahujeme využitím moderních technologií a na dosažení velkého objemu transakcí. Snažíme se o to, aby naše služby mohli využívat obchodníci všech velikostí. Společně dosahujeme, i díky nízkým transakčním nákladům, takového objemu, který přinese i dostatečnou marži pro provoz služby.

Kdo je pro vás v Česku největší konkurencí? A jak s ní bojujete?

Konkurence je vítaná. Společně se motivujeme k tomu, abychom byli lepší. Horší varianta by naopak byla, kdyby nám tu vznikal nějaký monopol, třeba kvůli omezenému přístupu k nějaké důležité technologii. Na tom bychom prodělali všichni. Podle všeho se pohybujeme na trhu, který má ohromný potenciál k růstu, takže je na něm určitě místo pro vícero kvalitních hráčů.

Praha musí vyrůst do vzduchu, říká k řešení krize bydlení ministryně Dostálová

Pro představu: kolik transakcí se provedlo přes platební brány a terminály před deseti lety, kolik je to letos?

V roce 2008 byl v Česku celkový objem plateb přes platební karty 210 miliard korun, z toho 2,6 miliardy proběhlo na internetu. V roce 2018 byl celkový objem 700 miliard korun a z toho skoro 87 miliard na internetu. Nárůst je tedy ohromný.

Jaký bude další vývoj? Porostou ještě ta čísla? Existuje horní hranice?

Podle odhadů dnes v ČR probíhá zhruba 20 procent plateb bezhotovostně. Evropský průměr je 30 až 40 procent, ve Skandinávii dokonce přes 60 procent. A podíl bezhotovostních plateb rychle roste. Již dnes se začínáme setkávat s místy, kde jde zaplatit pouze kartou: ať je to prodej jízdenek ve vozech MHD, samoobslužné pokladny v supermarketech nebo kiosky pro objednávku ve fastfoodech. A těchto míst bude stále více, protože nakládání s hotovostí přináší komplikace. Takže prostor pro růst je zde ohromný, a to nemusíme hned plánovat bezhotovostní ekonomiku, jako to dělá třeba Švédsko. Bude stačit jen dohnat pokročilejší země v okolí. V letošním roce jsme zrušili fixní poplatek z každé transakce. Pak není problém přijímat běžné každodenní transakce s relativně nízkou cenou. To je další cesta, jak zvýšit podíl bezhotovostních transakcí.

Lze očekávat něco převratného, co trh opět změní?

Trendem je další přidaná hodnota vedle platby samotné. Transakce představují samozřejmě také významný zdroj dat a tak je tady velký prostor pro využití platební platformy pro věrnostní systémy nebo naopak pro aplikace, které spravují a optimalizují osobních financí, příkladem jsou např. i české služby Spendee nebo Budget Bakers. Většinu těchto budoucích aplikací si zatím sotva umíme představit, bude to podobná revoluce, jako když se na trhu objevily první pořádné chytré telefony.

Greta Thunbergová je symbol selhání světové politiky, říká klimatolog Radim Tolasz

Takže třeba jednou bude mít každý v sobě zabudovaný čip a platba proběhne automaticky po opuštění obchodu? Nebo je to jen sci-fi?

Taková řešení dnes už existují například v podobě bezpokladnového experimentálního obchodu Amazonu. A funguje i bez čipů. Nechme se překvapit, v jaké podobě se nakonec tahle myšlenka prosadí.

Dovolíte si říct, že v Česku, na Slovensku a v Polsku udáváte trendy? Tedy že přinášíte vždy něco nového?

Sportovně přiznám, že se tak necítíme. Zakládáme si spíš na selském rozumu a hledání chytrých řešení skutečných problémů. Příkladem je třeba náš přístup k integraci platební brány do e-shopů a účetních systémů. Spolupracujeme snad se všemi vývojáři e-shopových platforem, aby bylo zřízení platební služby pro obchodníky co nejjednodušší.

Jak se vlastně liší používání platebních bran a terminálů v Česku, na Slovensku a v Polsku? Je třeba poznat, že Polsko má osmkrát více obyvatel než Slovensko?

Každá země má svoje specifika. V Polsku nebo Německu jsou velmi populární lokální platební metody, v Maďarsku naopak naprosto převažuje platba kartou.

Kultura je jako tající Antarktida. Mizí nám před očima, říká šéf rezortu Lubomír Zaorálek

Uvažujete o nějaké další expanzi? Jakým by byla směrem?

V tuto chvíli se zaměřujeme především na nové produkty, které navazují na samotné platby. Pracujeme na úvěrových produktech, jak směrem ke spotřebitelům, tak k obchodníkům. V zahraničí jsou dostupné úvěrové produkty pro menší podnikatele, které lze získat bez složitých formalit, zástav. Stačí pouze realizovat platby přes platební terminál.

Bankovní experti například tvrdí, že Česko je v zavádění nových technologií do bankovnictví rychlejší, progresivnější a odvážnější než třeba Rakousko. Platí to i ve vašem oboru?

Částečně ano. Dalo by se to nazvat výhodou zaostalosti. Například v zavádění bezkontaktních karet patříme mezi evropskou špičku, protože se u nás se obchodníci vybavovali potřebným zařízením později, a proto byla možnost využít hned modernější zařízení.

Fiala: Chci být premiér, Česko dovedu mezi nejlepší země světa

Kromě ceny používání platebních bran a terminálů je základním faktorem bezpečnost. V čem je teď jiná, snad lepší a jak to zákazník pozná?

Na bezpečnosti se na pozadí neustále pracuje. EBA (Evropský orgán pro bankovnictví) vydává nové předpisy stejně jako karetní asociace. Bezpečnost plateb je naprosto klíčová pro fungování celého systému. Ideální stav je takový, že to z pohledu zákazníka není poznat a žádným způsobem ho to neomezuje.

Nesetkáváte se s názory, že potvrzovací sms zprávy zdržují, celou věc komplikují? A nebo je lidé berou jako součást oné bezpečnosti?

Určitě je to součást bezpečnosti. Je skvělé, že postupně nastupují i uživatelsky přívětivější způsoby potvrzování plateb pomocí mobilních aplikací.

Autor: Vít Chalupa
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!