Neustálé rozšiřování služeb, zachování maximální flexibility, otevřenost a pečlivé zvažování návratnosti každé investice. Těmito hlavními zásadami se řídí Vladimír Stulančák, generální ředitel leteckých opraven Job Air Technic. Pod jeho vedením firma, která si v těchto dnech připomíná 30 let existence, dokázala od roku 2019 zdvojnásobit své výkony. A růst plánuje i v dalších letech.
Job Air Technic slaví letos 30 let od založení. V jaké je kondici?
Od roku 2019, kdy jsem nastoupil do firmy, se nám povedlo zdvojnásobit produkci. Klíčová byla výstavba druhého hangáru se skladovacím a dílenským zázemím. Výkon je vidět na tržbách, které loni dosáhly 879 milionů korun. To hlavní ale vidět není, a to je reakce trhu. Naše jméno. Často říkám i zaměstnancům, že je to taková naše choroba ještě z dob československého komunismu, že se stále bojíme sami prodat. Jsme úspěšní, máme zákazníky z celého světa. Kdo k nám přijede, je překvapen našimi hangáry. Jsou čisté, moderní. Pozitivní reakce se do světa rychle nesou, protože náš obor tvoří uzavřená skupina lidí.
Nový údržbový hangár jste otevřeli na začátku roku 2020. Krátce na to přišel covid. Jak vzpomínáte na toto období?
Přišlo to nečekaně. Organicky jsme rostli, jak říkáte, měli jsme nový hangár. V první chvíli to byl především moment velkého překvapení pro celý svět. První měsíce jsme museli čekat na reakce zákazníků. Sami jsme nevěděli, co bude. Pro nás ale v této první fázi dobíhala práce na letadlech, která už jsme měli v údržbě. Potom naopak začaly nejlepší roky Job Air Technic.
Čím byly způsobené? Alespoň na začátku se přece prakticky nelétalo.
Sice nikdo nechtěl údržbu, všichni ale potřebovali letadlo někde uzemnit a udržet ho v nějakém stavu. Začali k nám létat zákazníci z celého světa, leasingové společnosti k nám daly poměrně velké množství letadel. Nejvíc jsme jich tu měli současně asi padesát. Díky tomu se naše jméno rozkřiklo do celého světa. A nešlo jen o to mít letadlo uzemněné. Po roce až dvou z toho začaly proudit zakázky. Letadla potřebovala těžkou údržbu, připravit na to, aby byly znovu zprovozněny. Najednou jsme měli tolik práce, že jsme nevěděli, co máme dělat dřív. Roky 2021 a 2022 byly pro nás nejlepším obdobím.
Padesát letadel jste mohli mít i díky tomu, že letiště v Ostravě, kde sídlíte, není příliš využívané. Jakou máte s letištěm spolupráci?
Letiště bylo minulý rok po dlouhé době v zisku a určitě jsme na tom měli podíl. Samozřejmě pomohl i rozvoj carga. S letištěm máme velmi dobré vztahy. Bohužel je fakt, že není tolik využívané, a musím říct, že v této oblasti nás předběhlo Polsko. Přivítali bychom, kdyby v Česku měla vláda větší zájem na podpoře letecké dopravy.
Jen co skončil covid, začal konflikt na Ukrajině a vy jste mimo jiné ukončili spolupráci s ruským Aeroflotem. Jak jste se přes to přenesli?
Pomohly nám styky z covidu. Když začala ruská invaze, letěli jsme právě s kolegy z konference z Dubaje a v letadle pouštěli CNN. Když jsme viděli, co se děje, bylo nám jasné, že je problém. S Aeroflotem jsme měli uzavřenou dohodu na další tři roky na velký objem práce. Ale bylo po covidu, všichni chtěli létat, potřebovali údržbu. Trvalo možná den, než jsme volná místa obsadili. Hned jsme dostali požadavky od leasingových společností. Na naší naplněnosti se to vůbec neprojevilo.
Mluvil jste o jménu společnosti. Pomohla vám například reference od Ryanair, s níž jste měli spolupráci minulou zimu?
Rozhodně ano. A musím dodat, že z hlediska spolupráce to byl skvělý zákazník. Letos jsme ale museli Ryanair odmítnout. Chtěli dvě opravárenské linky, ne jednu jako loni. Projevili ale zájem až v červnu. My jsme je přitom už v únoru upozorňovali, že místo nebude. Nakonec tedy jejich letadla letos v údržbě mít nebudeme. Ale zase jsme podepsali s Eurowings, kteří jsou členem Lufthansa Group, smlouvu na údržbu 13 letadel. Začínáme na nich pracovat v listopadu a poslední stroj bude hotový v březnu.
Jaké máte plány na další rozvoj opraven?
Potenciál je velký. Uvažujeme například o výstavbě vlastní lakovny. Vedle nás sice sídlí irská společnost, se kterou spolupracujeme, ale chceme to mít pod vlastní kontrolou. Teď jsme dvě entity, každá má svůj zájem – i když si pomáháme. Děláme si analýzu trhu. Letos bychom se měli rozhodnout, jestli do toho půjdeme. Sice poskytujeme jako servis kvalitní služby, ale kdybychom se zaměřovali jen na údržbu letadel, nestačilo by to k růstu.
Co dále tedy plánujete, respektive již děláte?
Získali jsme oprávnění CAMO, díky němu můžeme plánovat údržbu pro zákazníky. Principem je, že když někomu plánujete údržbu, máte prakticky i zákazníka. Letecké společnosti, protože je to uzavřená skupina, mezi sebe sice nové hráče moc nechtějí, ale snažíme se prosadit výhodností nabídky. Naší výhodou je, že to nechceme dělat pro operátory, soustředíme se na leasingové společnosti a s top 10 největšími, což jsou naši zákazníci, máme dobré vztahy. Své služby chceme rozšířit o Go Team.
Co bude mít nový tým na starosti?
Půjde o tým tvořený mladými flexibilními lidmi, kteří dokáží kdykoli do 24 hodin vycestovat po celém světě a realizovat opravu na místě, kde letadlo kvůli nenadálé poruše zůstane. Musíte v tom případě zkusit najít partnera, který vám poskytne hangár. Opravu jde ale dělat i venku. Přidaná hodnota takovéto ad hoc služby je vyšší, a ještě si uděláte jméno, reklamu, protože ti lidé s vaším oblečením jsou ve světě, nejen v našem hangáru. Kromě toho se chceme zaměřit na prodej komponentů a jednáme s výrobcem motorů CFM International.
Takže začnete opravovat letecké motory?
Ano. Chtěli bychom v příštím roce velmi pomalu začít s menšími opravami motorů. Jde o to, že minimálně padesát procent tržeb v oblasti provozu a údržby plyne z údržby motorů. Je to ta nejlukrativnější věc, navíc celkem čistá práce. Tímto směrem chceme jít. Vstup je ale velmi finančně nákladný. Musíte pořídit nářadí, licence a ty licence jsou jedna z nejdražších položek.
Budete k tomu účelu stavět nový hangár, nebo se vejdete do stávajících prostor?
Postavit motorárnu, na to stačí jednoduchá hala, nemusí mít vysoký strop jako hangár. Vše je o návratnosti investice.
Motorárna, možná lakovna. Seženete personál?
Každý byznys je jiný. Lakovna například nevyžaduje tolik kvalifikovaných zaměstnanců. Stačí několik, kteří to uřídí. V okolí je řada firem s lakovnou, takže bychom pracovní sílu mohli v regionu sehnat. Do motorárny si musíte na rozběh zaplatit skupinu lidí. Jde tak o deset kvalifikovaných pracovníků. Dál potřebujete ruce. Je to trochu jinak postavené, podobně jako lakovna.
Plán na nový opravárenský hangár je také ve hře?
Máme osm míst v hangárech. Pokud bude potřeba, máme ještě prostor na organický růst v horizontu dvou let. Ale nejde jen o růst. Sledujeme také situaci na trhu. Není tajemstvím, že ČSA Technic v Ruzyni jsou na prodej. Jsme jedním z vážných zájemců o jejich koupi. Uvidíme, jak to dopadne. Jako zákazníci si navzájem pomáháme už několik roků.
Takže když to shrnu: je možné, že se rozrostete o lakovnu, motorárnu a koupíte další opravny?
Taková je možnost. Mojí snahou, už když jsem sem nastoupil, bylo mít komplexní služby, být maximálně flexibilní a zároveň neposkytovat jen údržbu. Na druhé straně nejdeme tam, kde to nemá smysl. S majitelem skupiny CSG máme dohodu, že jakmile se něco nevyplatí, nejdeme do toho. Takže až budoucnost ukáže, jestli budeme realizovat skutečně všechny možnosti, které se před námi rýsují.
Job Air Technic Letecké opravny byly založeny v roce 1993 Roku 2008 byl otevřen velký opravárenský hangár a společnost se zaměřila na údržbu letounů Airbus A320 Family a Boeing 737. V roce 2016 se Job Air Technic stal členem skupiny Czechoslovak Group, v jejímž rámci spadá do divize CSG Aerospace. V roce 2020 společnost otevřela druhý opravárenský hangár s dílenským skladovacím a administrativním zázemím. Tímto krokem navýšila svou kapacitu na osm souběžně udržovaných úzkotrupých letadel. |
