Powell bude v pátek na zasedání v Jackson Hole zdrženlivější, než by si kdokoli kolem přál
Finanční trhy mají ohledně očekávání dalších kroků Fedu za sebou poměrně zajímavé letní týdny. Dva dny po posledním zasedání Fedu, které se uskutečnilo 30. července, byly zveřejněny měsíční statistiky z amerického trhu práce, které výrazně zklamaly. Lehce pod konsenzem skončily začátkem minulého týdne také červencové spotřebitelské ceny. Tato data dohromady zmírnila obavy z rychlého průsaku cel do koncových cen v USA, avšak celkově „stagflační“ scénář – tedy očekávané zpomalení růstu HDP při současném setrvání inflace blíže spíše třem než dvěma procentům v letošním i příštím roce – zůstává pro americkou ekonomiku tržním konsenzem.
V rámci duálního mandátu Fedu nyní převažuje z pohledu finančních trhů riziko ochlazování americké ekonomiky, zatímco případný cenový šok pramenící z cel by měl mít podle nich spíše krátkodobý charakter. Dolarový peněžní trh po červencových inflačních číslech reagoval zvýšením sázek na míru uvolnění zámořské měnové politiky, přičemž někteří investoři dokonce začali pro nejbližší zářijové zasedání Fedu očekávat snížení úrokových sazeb o 50 bazických bodů.
Na nižší sazby nadále tlačí i americká administrativa. Ministr financí Bessent minulý týden uvedl, že podle něj by klíčová sazba měla být v současnosti alespoň o 150 bb nižší.
Z pohledu Fedu ale není situace zdaleka tak jednoznačná. Jakkoliv jsou nyní důvody pro přerušení návratu inflace k cíli jiné, i po pandemii nejprve klíčové centrální banky včetně Fedu mluvily o „dočasné“ inflaci, která se však nakonec ukázala být mnohem setrvalejší.
Inflace tak nízká asi jen tak nebude
Varování v proinflačním směru vyslaly hned minulý čtvrtek statistiky průmyslových cen. Celkový i jádrový PPI meziměsíčně vzrostl o 0,9 procenta, což je samozřejmě tempo neslučitelné s dosahováním dvouprocentního inflačního cíle. Při pohledu na podrobnější strukturu je patrné, že za cenovým skokem v červenci stály hlavně služby. Řada z nich je přitom součástí statistiky jádrového cenového deflátoru soukromé spotřeby (PCE), který je preferovaným ukazatelem cenových tlaků z pohledu americké centrální banky.
Zvýšená dynamika PPI tak naznačuje, že tlak na nárůst spotřebitelských cen by se mohl i s přispěním cel v příštích měsících stupňovat. To indikoval i v pátek publikovaný průzkum Michiganské univerzity mezi americkými spotřebiteli, v jehož rámci po předchozím poklesu opět narostla inflační očekávání. V horizontu jednoho roku až na 4,9 procenta, v horizontu pěti až deseti let na 3,9 procenta.
Zraky se nyní budou upínat na páteční vystoupení šéfa Fedu Jerome Powella v Jackson Hole. Ten byl loni na tomto setkání poměrně otevřený a připravil trhy na snižování úrokových sazeb, když kladl důraz na ochlazování trhu práce. Po posledním zasedání Výboru pro otevřený trh Federálního rezervního systému (FOMC) ovšem z prohlášení vypadla zmínka o tom, že trh práce není zdrojem inflačních tlaků.
Celkově to tedy vypadá, že vzhledem k nejistotě ohledně dopadu cel na koncové ceny a reálnou ekonomiku tentokrát šéf Fedu zůstane zdrženlivější. Pro finanční trhy tak patrně alespoň do nových měsíčních dat (ještě před zasedáním bude zveřejněn srpnový NFP report i cenové statistiky) prozatím zůstane zářijový „cut“ o 25 bb základním scénářem.
