Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny projednává důležitou vládní novelu zákona o podporovaných zdrojích energie. Zásadní novinkou má být stanovení maximální povolené výnosnosti, která je však v návrhu novely pro každý zdroj energie odlišná. Nejnižší výnosnost dostala solární energetika.
Pandemie koronaviru v mnoha evropských státech urychlila plány na transformaci energetického sektoru a Česká republika není výjimkou. Klíčovou právní úpravou pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie u nás je novela zákona o podporovaných zdrojích energie. Ta letos prošla prvním čtením v Poslanecké sněmovně a nyní ji projednává hospodářský výbor. Novela je přitom hojně kritizovaná. Nastavuje totiž limit na takzvané vnitřní výnosové procento, neboli IRR, pro jednotlivé zdroje čisté energie, tedy zjednodušeně maximální výnosnost. Ta je ale pro každý zdroj energie nastavena jinak. Nejnižší hodnotu dostala solární energetika, a to 6,3 procenta. Větrná a vodní energie získala 7 procent, biomasa 9,5 procenta a bioplyn 10,6 procenta.
Kritika ze všech stran
Právě otázka výnosnosti je nejkritizovanější součástí novely. Podle zástupců soukromého sektoru je při pohledu na rozdílné hodnoty výnosnosti jasné, že takový přístup zavání diskriminací. A ke stejnému závěru došla i řada institucí, které novelu připomínkovaly, včetně Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva životního prostředí nebo Hospodářské komory. Vůči novele se vymezila i Legislativní rada vlády, která uvedla, že neodůvodněné rozlišování vnitřního výnosového procenta je diskriminací provozovatelů výroben elektřiny, kterým byla přiznána nižší výnosnost.
| Zástupci soukromého sektoru i státní instituce se shodují na nutnosti nastavit jednotnou výnosnost pro všechny zdroje. |
Nespokojeni jsou se současnou podobou zákona také provozovatelé obnovitelných zdrojů energie. Minulý týden proběhl webinář Svazu moderní energetiky, jehož tématem byla mimo jiné právě novela o podporovaných zdrojích energie. Na něm se zástupci asociací podnikatelských subjektů shodli, že IRR by mělo být pro všechny zdroje nastaveno stejně, a to na úrovni 10,6 procenta. „Nevidíme důvod pro to, aby měl každý zdroj energie vnitřní výnosové procento odlišné. Naopak nám dává logiku, aby bylo vnitřní výnosové procento sjednoceno na jednu hodnotu,” řekl Jan Harnych, manažer pro energetiku Svazu průmyslu a dopravy.
Změna je možná, ale musí být zájem
Ministerstvo průmyslu a obchodu obvinění z diskriminace některých obnovitelných zdrojů odmítá a tvrdí, že nastavení výnosnosti na stejnou úroveň pro všechny zdroje není možné. Odvolává se i na notifikační rozhodnutí Evropské komise, jehož součástí je v energetických kruzích pověstná tabulka s rozmezím výnosnosti pro každý zdroj energie. „Kdyby nebylo notifikačního rozhodnutí, které říká, že máme zavést nějakou kontrolu a že máme respektovat tu tabulku, tak bychom vnitřní výnosové procento vůbec nedělali a neřešili,” tvrdí náměstek pro energetiku na Ministerstvu průmyslu a obchodu René Neděla.
Zástupci soukromého sektoru ovšem nesouhlasí. Česko se tím podle nich jen snaží zbyvit odpovědnosti za notifikační rozhodnutí. Jeho podobu Česká republika přitom sama navrhla a Evropská komise následně schválila. Zároveň upozorňují na to, že kdyby měl český stát zájem na tom, aby bylo vnitřní výnosové procento pro všechny zdroje energie nastaveno jednotně, mohl by navrhnout změnu notifikačního rozhodnutí. „Dá se udělat takzvaná renotifikace, kdy můžeme znovu oslovit Evropskou komisi s návrhem nového nastavení mechanismu a ten si nechat od Evropské komise schválit, jako se to stalo již mnohokrát v minulosti,” upozorňuje Marek Lang ze Svazu moderní energetiky.
Dopady novely by byly nedozírné
Pokud novela projde v současném znění, nebo dozná nějakých změn, není jasné. Pokud by ale prošla v podobě, v jaké ji schválila vláda, následky by mohly být podle podle provozovatelů obnovitelných zdrojů energie obrovské, a to nejen pro fotovoltaiku. „Další vývoj čisté energetiky v Česku by měl být z velké části postaven právě na solární energii. Rozdílným nastavení IRR ale stát dává najevo, že fotovoltaiku nadále diskriminuje a dívá se na ni stále s nedůvěrou. Za takových podmínek se nikomu nebude chtít své peníze do nových zdrojů vkládat, bankám se nebude chtít půjčovat finance a signál zahraničním investorům o stabilitě Česka jako destinace pro investice bude negativní," uzavírá předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.
