Stavba domu je čím dál složitější i proto, jaké musí splňovat parametry z hlediska energetické náročnosti. Podle Elišky Smolové ze společnosti Heluz výrobci cihel dlouhodobě bojují s takzvanou sendvičovou konstrukcí čili zděnou konstrukcí opatřenou dodatečným kontaktním zateplením. Proto se ve společnosti rozhodli podrobně vysvětlovat stavebníkům, co vše je potřebné pro udržitelnou a energeticky vyhovující stavbu. „Stavebník musí vědět, co chce, ještě než začne projektant pracovat. Je to jeho dům a musí vyhovovat jeho způsobu žití,“ říká v rozhovoru.
V iniciativě Smysluplný celek, kterou Heluz letos na jaře spustil, nabádáte stavebníky k tomu, aby kromě ceny projektu zvažovali například energetickou náročnost nebo nutnost dodatečných oprav. Není tohle dnes už samozřejmostí?
Není. Mnozí se tak tváří, ale leckdy to tak skutečně není. Důvody, proč jsme přišli se Smysluplným celkem, jsou tři. Tím prvním je současná energetická krize. Druhým pak boj se zateplováním. A třetím, že dlouhodobě komunikujeme technokratická data, kterým ale lidé nerozumí. Situace okolo nás se rapidně mění, ať už z pohledu dlouhodobé udržitelnosti staveb, vývoje cen materiálu a energií a například i dostupnosti pozemků. Už je potřeba něco změnit.
Dvanáct let všichni výrobci cihel a stavebního materiálu omíláme dokola hodnotu součinitele prostupu tepla. Při pohledu z určitého odstupu mi ale došlo, že erudovanost stavebníků je velmi malá. Už jen proto, že stavět dům je zpravidla jednorázová záležitost. V rámci jednoho roku tak spustíme kampaň, ale další rok přijdou zcela noví potenciální zákazníci. Období, kdy zvažují výběr stavebního materiálu, je navíc poměrně krátké. Takže se za tu dobu nestačí v tématu zorientovat, vzdělat se natolik, aby si dokázali potřebný materiál zodpovědně vybrat.
Takže míříte na zadavatele, na lidi, kteří si staví rodinné domy, a nikoliv na stavební firmy a projektanty?
Ne výhradně. S odbornými skupinami, jako jsou projektanti či stavební firmy samozřejmě dlouhodobě pracujeme. Je třeba si však uvědomit, že investor rodinného domu je ten, který v něm stráví další desítky let, potažmo i jeho potomci a další generace. A právě on by si měl být plně vědom své volby a důvodů, které k ní vedly.
Navíc je tu ještě další fenomén. Projektant dojde s investorem ke shodě, mají systémové řešení, které dává smysl. Pak ale dojde k samotnému pořízení materiálu, prodejce ve stavebninách poradí stavebníkovi, že mu levněji vyjde jiný materiál. Jenže ten levnější materiál může mít úplně jiné vlastnosti nebo jiný modulový rozměr – a najednou se celý koncept rozpadne.
Kromě toho se potýkáme s tím, že někteří projektanti jsou poněkud zkostnatělí. Ve škole je naučili stavět z třiceticentimetrové cihly a dvaceti centimetrů polystyrenu. Takže to tak prostě dělají. Přičemž výrobcům dá obrovskou práci jim vysvětlit, že to je překonaná věc. Proto míříme spíš na stavebníky, aby věděli, v čem spočívá rozdíl mezi zateplením a stavbou ze zateplené cihly, a to rozhodnutí bylo řízené z jejich strany.
Někde to ale asi jinak, než zateplením nejde…
U staré, energeticky náročné stavby to opravdu jinak nejde. O tom není diskuze. Pro nové domy ale existují systémy, které už v jedné vrstvě splňují požadavky na tepelnou izolaci. Proč tedy ubírat objemovou hmotnost nosné stěny a dávat na to polystyren? Když tam vzniká riziko kondenzace par, které pak jdou do interiéru. Difuzní otevřenost domu by měla být zásadní. Abyste se takové vlhkosti zbavili, potřebovali byste u dobře utěsněného domu minimálně rekuperaci, která stále není běžným standardem.
Materiál na zateplení má navíc nějakou omezenou životnost. Pokud ho po dvaceti, třiceti letech vyměníte, jsou to další náklady. Přitom finanční rozdíl na pořízení je u jednovrstvé a dvouvrstvé konstrukce minimální. O něco lépe vychází zateplení, ale je to zhruba o 11 tisíc méně na dům o 150 metrech čtverečních podlahové plochy. Což je zanedbatelné. Oproti tomu má jednovrstvá konstrukce takřka neomezenou životnost, a hlavně je v čase stálá.
Hmota navíc akumuluje teplo. Je třeba férově říct, že polystyren má skvělé izolační vlastnosti. Ale zase neakumuluje, přičemž akumulace a tepelná setrvačnost dává další výhody tepelné stability v čase.
Říkáte tohle pouze vy?
Proti zateplování zvenčí u novostaveb bojují i ostatní výrobci zděných systémů. Proto jsme přišli na trh s cihlami, které jsou zateplené zevnitř.
Jak?
My používáme kuličkový polystyrén, který zůstává difuzně otevřený. Když se vrátím k tomu problému, jak se to komunikuje, tak mně postupně došlo, že lidem je detail úplně ukradený. Oni potřebují celkový soubor vlastností, a co jim to přinese. Proto jsme přišli s konceptem Smysluplného celku.
Není to ale trochu moc informací na někoho, kdo není profesionál?
Není to málo. Proto jsme rozdělili koncept na čtyři pilíře. Ty by měly pomoci lidem, aby si byli jistí tím, co chtějí, a dokázali vysvětlit projektantovi důvod své volby. Navíc v této turbulentní době, kdy jsou si lidé nejistí, a přemýšlejí, zda vůbec stavět.
První pilíř spočívá v návaznosti stavebních materiálů. Aby si uvědomili, že současné stavební systémy jsou dopracované tak, že na stavbu přijedou jako lego. Ale volbu systému musí sdělit projektantovi už dopředu, protože rozměry tvárnic se u jednotlivých výrobců trochu liší. Pokud to navrhne takzvaně v modulu, aby se cihly používaly jako to lego, je pak obálka domu kvalitnější z hlediska funkčních vlastností i statiky. Takový systém obsahuje prvky v podobě takzvaných doplňkových cihel nebo nadokenních překladů, které jsou již z výroby připraveny na integraci stínící techniky.
Jedním z důležitých prvků, které se opomíjejí, jsou například masivní stropy. Je to něco jako stěna naležato, která umožní bez problémů další dostavbu. Kromě toho jsou samozřejmě lepší z hlediska zvukové a tepelné izolace.
Další pilíře?
Druhým je funkční vlastnost materiálu. Každý materiál má nějaké výhody a nevýhody. Cihla je poměrně unikátní, protože nabízí hmotu, ale zároveň je lehčená, tedy umí zajistit tepelnou izolaci i akumulaci.
Třetí pilíř stojí na servisu a službách. Protože málokdo je schopen dohlížet na stavební firmu. Stavebníci si pořizují projektovou dokumentaci, ale už si často nepořizují tu prováděcí. Pak improvizují a jednotlivá řemesla na sebe často správně nenavazují. Což vede k vícenákladům. Prováděcí dokumentaci si pořizuje jedno až pět procent stavebníků, přitom je zpravidla levnější než vícepráce. Proto potřebuje podporu výrobce materiálu. Může mu pomoci náš obchodní zástupce, anebo dokonce mu pošleme i našeho technického pracovníka na stavbu na radu. Pomůžeme například pořádně založit maltové lože pod první řadu cihel, což je jedna z nejzásadnějších fází stavby. Takže i tam mu můžeme pomoci. Nabízíme i řadu dalších služeb.
Čtvrtým pilířem je pak udržitelnost. My Češi máme velké procento nemovitostí ve vlastnictví. Jenže docházejí pozemky. Například v okolí některých velkých měst už opravdu nejsou. A bungalovy s lehkými krovy, které se rozsévají po krajině, nezvednete. I když se do toho nikomu nechce, nevyhneme se asi dvougeneračnímu bydlení. Proto vedeme lidi k úvaze, aby budovy, které staví, byly připravené na budoucí stavební úpravy a jejich konstrukce podporovala rozumnou energetickou bilanci dlouhodobě.
To není hezká vyhlídka.
Většina lidí po dvougeneračním bydlení netouží. Je to pro ně hrozná představa. Ale nedá se nic dělat. Dům za tři miliony korun už nikdy nepostavíte a pozemek za 300 tisíc už nikdy nekoupíte. Takže pokud chce někdo bydlet v domě se zahradou, tak je namístě uvažovat, aby ten dům měl dlouhou životnost a dalo se k němu přistavovat.
Pokud jsem zázrakem získal pozemek a zázrakem získal hypotéku, tak bych měl přemýšlet nad tím, že když budu šetřit, tak mě ten dům z hlediska provozu brutálně vytrestá. Nejhorší je přitom šetřit na stavebním materiálu na hrubou stavbu. Protože tu už nikdy nevyměním.
Znovu to vyvolává otázku, zda to není na laika moc složité.
Zaměřit se na stavebníky je ta nejsložitější cesta. Ale on musí vědět, co chce. Dům je jeho a pro něj. Musí být tudíž blízký jeho způsobu žití.
Cenu se snažíte kompenzovat zřejmě i projektem Heluz na max, kde se objevují zdarma bonusy od partnerů. Proč právě takto?
Neradi komunikujeme slevy na materiál. Nechceme roztáčet spirálu nesmyslných slev z nesmyslné výše ceníkových cen a dostat se na hranu výrobních nákladů. Chceme transparentnost, čitelnost a jednoduchost. Také nechceme dávat jednomu větší slevu a druhému menší. Proto jsme šli cestou zkvalitňování celého procesu stavby. Dali jsme dohromady výběr spolehlivých partnerů z různých aspektů stavby domu, u těch jsme zajistili unikátní výhody, které budou poskytnuty pouze pro stavebníky Heluz. Stavebníci tak mohou díky výhodám získat benefity v hodnotě až čtvrt milionu korun. Nenutíme ale partnery, aby dělali to, co my dělat nechceme. Chceme, aby vydělali na tom, že pracují s Heluzem, a zároveň nabídli něco našim zákazníkům.
Eliška Smolová
Je zodpovědná za strategii a komunikaci segmentu cihlářské výroby Heluz Group. Pro výrobce stavebnin pracovala i v minulosti, ve společnosti Heluz je od roku 2015. Je autorkou projektů Heluz Smysluplný celek a Heluz na max.
