Ochota připlatit si za výrobky šetrné k životnímu prostředí podle dat výzkumné společnosti Kantar meziročně klesla zhruba o šestinu. Zatímco před třemi lety bylo ochotno platit za udržitelné zboží až 60 procent spotřebitelů, loni už to bylo jen 52 procent. Ochota bojkovat produkty či služby kvůli jejich negativnímu dopadu na životní prostředí či neetickému chování značky či vlastníka se pak mnohem výrazněji projevuje u nejmladší generace Z. Zaznělo to v úterý na E15 business breakfast, která se zabývala tématem ESG. Zástupce šéfredaktora E15 Jan Novotný vyzpovídal v diskuzi přední české odborníky na udržitelné podnikání.
„Bojkot produktů či služeb kvůli negativnímu dopadu na životní prostředí rezonuje ve společnosti se zájmem na 27 procentech. Odmítání produktů kvůli neetickému chování či vlastníkovi se drží dlouhodobě na 24 procentech, i když mezi mladou generací do 24 let se toto číslo zvyšuje více než o polovinu na 54 procent,“ řekla Jana Šmejcová ze společnosti Kantar.
ESG kritéria jsou v Česku stále významnější a čeští podnikatelé a investoři se jimi začínají zabývat, přestože klesá u spotřebitelů ochota si za udržitelné zboží připlácet. Environmentální kritéria v rámci ESG zohledňují úsilí společnosti o ochranu životního prostředí. V rámci sociálních kritérií se zkoumá řízení vztahů se zákazníky, dodavateli a zaměstnanci, v nichž působí. Vedení, odměňování vedoucích pracovníků, audity a práva akcionářů jsou témata, která spadají do oblasti správy a řízení.
„Většina spotřebitelů se chová na základě ceny, to je výsledek většiny průzkumů. Dávají přednost finanční hodnotě před udržitelnou. Dokážeme si připlatit tři až pět procent, ale osobně si nemyslím, že s takovým zvýšením lze získat něco udržitelně hodnotnějšího,“ uvedl na E15 business breakfast majitel a šéf Biopekárny Zemanka Jan Zeman.
„Nejvíce rezonují inovace, které odmění zákazníka za udržitelné chování. Výrobce balených vod Mattoni odměňuje lidi za vracení PET lahví. Uživatelé aplikace Alipay z každé provedené platby přispívají na výsadbu nových stromů. Kavárna Costa Cofee dává slevy na kávu zákazníkům, kteří si přinesou vlastní kelímek. Lidem se mění priority, více se mění postoj k sobě samému, až jedenáct procent občanů se nebojí přiznat, že navštěvuje psychologa či psychoterapeuta,“ upřesnila Jana Šmejcová z Kantaru.
Enviromentální cíl je krásný, ale cesta k němu trnitá
Některé tuzemské firmy už začaly uvádět informace o ESG opatřeních ve výročních zprávách. Státní instituce, jako je například Česká národní banka, také zdůrazňují důležitost ESG pro hospodářský růst a udržitelnost.
„Z mého pohledu je „government“ složka zkratky ESG nejdůležitější. Pokud není tento princip v pořádku, nejde řídit další aspekty, jak sociální, tak environmentální. ESG v české společnosti dříve doženou sociální změny a problémy než zvyšování hladiny světových oceánů, musíme dát širokou paletu možností všem společnostem, jak k ESG přistoupí,“ uvedl Jan Sůra, partner a advokát kanceláře Císař, Češka, Smutný.
Cílem ESG je pomoci podnikům integrovat udržitelnost a etiku do podnikání. To může zahrnovat snižování emisí skleníkových plynů, zlepšování pracovních podmínek zaměstnanců nebo zvyšování transparentnosti vedení firmy. Podniky, které dokážou úspěšně integrovat ESG do podnikání, mohou získat konkurenční výhodu, zlepšit svou pověst a zvýšit důvěru investorů a zákazníků.
„V USA existují žaloby, kde si akcionáři nakoupili akcie na základě podkladů o udržitelnosti firem, které nebyly dodrženy,“ dodal Sůra. Poukazuje tak na fakt, že požadavky plynoucí z udržitelnosti, které jsou na firmy kladeny, nemusejí být lehce splnitelné, takže ESG závazky mohou firmám způsobovat potíže.
Zisku se firmy snadno nevzdají, pomoci může spotřebitel
Zastáncem tvrdších požadavků v oblasti udržitelnosti je Josef Dvořáček, šéf společnosti Sonnentor. „Velký rozdíl je v udržitelnosti v malých a velkých firmách. V malých firmách má majitel šanci si to ohlídat, ale v těch velkých mají investory a akcionáře, kteří požadují zisk. Všichni se musíme zamyslet nad tím, jak řešit ESG a přistoupit k němu trochu radikálněji,“ řekl Dvořáček.
Vláda se aktivně snaží podpořit udržitelný rozvoj a ESG kritéria. V roce 2021 byl přijat Národní akční plán pro udržitelnou finanční budoucnost, který má podpořit investice do udržitelných projektů a posílit ESG regulace. Mezi cíle akčního plánu patří zavedení udržitelných investic jako standardu pro veřejné investice a zajištění transparentnosti a informovanosti investorů ohledně ESG faktorů.
„Pokud bude tato strategie dobře nastavena, může fungovat. Západní společnosti jsou velmi daleko, dost tam v rámci ESG tlačí i na malé a střední firmy. Hodně může pomoci spotřebitel, který k tomu společnost v podstatě může dotlačit,“ řekl manažer pro společenskou odpovědnost Kooperativy Milan Medek.
