V západní Evropě mají už několik let drobní investoři zájem o odpovědné fondy podle kritérií ESG. Trend dorazil nyní i do Česka a na Slovensko, kam expanduje Partners investiční společnost. „Lidé to nyní vnímají, ale časem zase převáží výkonnost fondů. Chcete si ušetřit na důchod, mít na splacení hypotéky a bude vám jedno, kolik dovolené dává firma zaměstnancům,“ hodnotí vývoj hlavní portfolio manažer společnosti Martin Mašát.
Co přesně znamená odpovědné investování podle ESG?
Za ESG stojí zneužívání negativních externalit řadou firem. Snahou této politiky je tedy takové firmy znevýhodnit a naopak podpořit ty, které negativní externality nevyužívají. Tento model se stal součástí investičních regulí a platí už i v Česku. Všechny fondy u nás už ESG v nějaké formě zavedené mají. Jen někdo toto má v názvu produktů, aby to vypadalo marketingově lépe.
Podle evropského nařízení se rozlišují tři kategorie ESG investic. Podle první jste se zřekli této politiky a investujete jen podle očekávaných výnosů a rizika, nehledě na ESG kritéria. Druhá kategorie znamená, že principy ESG ve fondech sledujete, což je i náš případ a případ většiny nabízených fondů. A pak je třetí, kdy je cílem právě zlepšování ESG ratingu a investuje se například přímo do snižování emisí, a to i na úkor výnosů pro klienty.
Hodnocení ESG mají na starost agentury, jak to tedy funguje?
Každá to dělá po svém a každému z environmentálních, sociálních a governance kritérií přikládají jinou váhu. Některé je hodnotí škálově, některé udělují ratingy a zatím není jasně dané, co by ESG mělo vše znamenat. Ani firmy nevědí, co přesně musí splnit nebo jak se liší nároky například podle velikosti firmy, podle sektoru či podle druhu tržeb.
Chybí tedy jednotná pravidla pro posuzování?
Ano, říká se tomu taxonomie a je v přípravě. Bude to stát znovu hodně peněz, aby se vytvořila metodika a podle ní vznikaly reporty. Nevím, jestli bude možné aplikovat ta kritéria na všechny. Vždy bude mít nějaká firma v něčem výhodu a v něčem naopak nevýhodu. Bude se muset zvážit význam emisních povolenek. Některé firmy, které jsou nyní v dodržování ESG kritérií napřed, to berou jako výhodu. Já to tak nevidím, protože tyto principy znamenají náklady navíc. A jejich efektivita bude pro evropské společnosti řádově nižší než třeba pro asijské, které na ESG faktory tolik netlačí.
Co tedy vedlo k zavedení fondů s ESG vás, chtějí to po vás investoři?
Částečně ano, ale hlavním tahounem je tlak regulace. Partners připravila nové eurové ESG fondy, které uvádí na slovenský trh a jeho prostřednictvím následně i do celé Evropské unie. V popisu své strategie bude část týkající se ESG, protože by jinak neuspěli. Stejně jako u nás už musí všechny investiční společnosti v Unii řídit majetek v souladu s ESG kritérii. Takže jde především o marketingový krok, kterým pouze potvrzujeme, že skutečně jdeme tímto směrem, protože i naše původní Partners fondy nabízené v korunách ESG také již sledují.
Jaké fondy tedy v rámci ESG chystáte?
Pro české i zahraniční klienty zakládáme fondy, z nichž jeden bude dluhopisový pro konzervativní klienty v euru. Co se týče ESG faktorů, tak již nyní investujeme do dluhopisů, u nichž je ESG jedním z hlavních rysů. Mohu zmínit například „green bonds“ České spořitelny na rozvoj „zelených“ projektů. Druhý fond bude investovat do akcií a bude kopírovat základní trendy na trzích s přihlédnutím na „zelené“ a sociální aspekty. Nynější fondy už tak prakticky fungují. Příkladem je třeba to, že z investic máme vyjmutou řadu oblastí, například výrobu výbušnin nebo využívání dětské práce. Nechceme ale kvůli tomu měnit názvy zavedených fondů.
Dodržování kritérií sami ověřujete, nebo spoléháte na hodnocení agentur?
Tyto informace se zveřejňují, takže studujeme skóre firem. Na druhou stranu do ESG se ještě promítá obchod s emisními povolenkami, kde je tedy dodržení kritérií poměrně diskutabilní. A samozřejmě se snažíme klientům v prvé řadě vydělat. Nákupem povolenek se firmám snižují zisky a my dáme přednost těm, které jsou ziskovější. Obecně bych k tomu řekl, že politické elity příliš tlačí Evropu k zelené ekonomice a zdejší firmy tím ztrácí konkurenceschopnost vůči Asii a USA. To je vidět například v elektromobilitě, kde se dotuje výroba i provoz. Ale nikdo neví, jak to bude s bateriemi či s cenou elektrické energie a celý tento sektor se stává pouze sektorem vyvolených. Navíc se rychle může překlopit do „špinavé“ ekonomiky.
Kdo podle vašich očekávání bude mít o fondy ESG zájem?
Podle jednoho z průzkumů v západní Evropě zhruba 75 procent lidí chce u podílových fondů, aby sledovaly kritéria ESG. Takže měsíční reporty u fondů už tam neukazují jen výkonnost a složení sektorů, ale je tam i hodnota uhlíkové stopy nebo ESG skóre. Více se o takové fondy zajímá mladší generace, u nás ten tlak roste postupně také.
Budou takové investice spíše pro firmy nebo jednotlivce?
Soustřeďujeme se na retailové klienty, jednotlivce. U klasických korporací je o investice do fondů zájem marginální. U individuálních zákazníků si myslím, že stejně časem převáží zájem o výkonnost fondů. Nyní investujeme do firem, které jsou zelené a tedy preferované, získávají dotace a mají i vyšší zisky. Za dva či tři roky takových firem bude většina, všichni se přizpůsobí a jejich cena už nebude tak zajímavá. U finančních institucí, jako jsou například pojišťovny, je situace trochu jiná. Ty si do našich fondů ukládají rezervy průběžně a na ESG kritéria se ptají poměrně podrobně. Samozřejmě to nejde vždy úplně detailně, protože diverzifikace portfolií váhy jednotlivých firem hodně rozdrobí.
Takže jde o krátkodobou výhodu, která bude do několika let překonána?
Přirovnal bych to k zavádění norem kvality ISO. Firma, která je před lety nezavedla, byla v nevýhodě. Nyní jsou všichni ISO a výhoda zmizela. A za pár let budeme také mít všichni ESG. Lidé to nyní vnímají, ale časem zase převáží výkonnost fondů. Chcete si ušetřit na důchod, mít na splacení hypotéky, potřebujete, aby ty firmy vydělávaly, a bude vám jedno, kolik dovolené dávají zaměstnancům či zda vysadily o 40 stromů více než konkurence. Je to zkrátka módní vlna, na které se dá vydělat. V případě „dark green“ fondů, kdy nejde primárně o zisk, ale jen a jen o zlepšování přírody či sociálních vymožeností, se může stát, že cílové společnosti časem zkrachují a fondy budou vykazovat jen ztráty. Jsou manažeři, kteří naopak nakupují akcie firem vydělávajících na negativních externalitách a také stále existují banky, které je podporují.
V jakém objemu investic se dnes pohybujete a kolik činí průměrný vklad?
Naše investiční společnost nyní spravuje majetek o výši asi sedmi miliard korun. Zhruba dvě třetiny jsou uložené v akciích, zbylou část představují dluhopisy. Během pandemie se nám povedlo dobře komunikovat s klienty, takže naopak více peněz investovali a jsou v zisku desítek procent. Všechny Partners fondy mají navíc nulové vstupní poplatky a minimální vklad 500 korun. S rostoucím počtem klientů se průměrná výše měsíčních vkladů snížila ze zhruba 2 000 korun na nějakých 1 800 korun měsíčně.
Jak byste popsal vliv nástupu ESG na akciové trhy?
Marketingově pomohl technologickým IT firmám, jejichž provoz má o dost menší přímé dopady na životní prostředí než třeba průmysl. Ty na tomto vydělaly a rostly, ale neznamená to, že jsou reálně výnosnější. Pořád potřebujeme průmysl nebo stavebnictví. Některé společnosti tak dokonce řídí své fondy. Nakoupí hodně technologických firem, aby zlepšili ESG rating fondu, ale jde o trik, protože podmínky a rizika v jednotlivých sektorech nejsou srovnatelné.
A jak hodnotíte například výrobce elektromobilů Tesla?
Když jejich podnikání zanalyzujete, část zisků tvoří prodej emisních povolenek. A kdyby vyráběli auta bez všech dotací, zkrachují. Cena akcií Tesly vůbec neodpovídá tomu, kde by reálně měla být. Jde o příběhovou akcii. Někdo vypustil příběh a lidé se na něj chytili. Elektromobily mají dotace díky oblibě politických elit, výhody z toho však má pouze minimum lidí.
Jaký máte příklad chytře zvolené politiky ESG u nás?
Myslím, že se to daří například ČEZu. Podařilo se mu dokoupit a postavit solární parky, nabízí „zelenou“ elektřinu, přitom jde o stejnou elektřinu jako u ostatních poskytovatelů. Využili té příležitosti, měli přístup k informacím a dotacím, i představu, jak „zelený“ příběh využít ve svém byznyse.
Máte vytyčené cíle, čeho s investiční společností dosáhnout?
Z pohledu portfolio manažera nezáleží na počtu klientů, to řeší vedení společnosti. Snažím se klientům vydělávat, ať jich je deset či deset tisíc. Klient vloží své peníze a já se dívám, jak je co nejlépe zhodnotit. Je pak na poradcích společnosti Partners, jaké produkty klientům nabídnou. A naše Partners fondy jsou více než konkurenceschopné v dlouhodobé výkonnosti, díky své nezávislosti na bankovních skupinách, ale i díky nulovým vstupním poplatkům, které jsou v Česku výjimečné. A právě rychlý růst majetku ve správě Partners investiční společnosti ukazuje, že jdeme správnou cestou.
