Optimismus firem je na minimu, nástroje pomoci tu však jsou, říká Manda z ČSOB

Per Manda, výkonný ředitel divize firemního bankovnictví ČSOB.

Per Manda, výkonný ředitel divize firemního bankovnictví ČSOB. Zdroj: ČSOB

Koronavirová krize zasela do mnoha firem v Česku pocit velké nejistoty. Jak to řešit? „Doporučuji vytvořit si rezervy, třeba uzavřením provozního úvěru se státní zárukou, dokud to ještě jde. Ale mnohé firmy budou muset hledat nové trhy, nové partnery a nové příležitosti,“ říká Petr Manda, ředitel firemního bankovnictví ČSOB.

Koronavirová krize zasáhla ekonomiku s velkou silou zejména kvůli mnoha vládním restrikcím. Byla pak pomoc státu dostatečná a správně cílená?

Objem pomoci byl dostatečný, ale na začátku krize byl administrativně příliš složitý, proto nedorazil k některým potřebným včas. To byla chyba. Stát se na jaře rozhodl distribuovat pomoc s likviditou přes Českomoravskou záruční a rozvojovou banku vlastními silami. Jenže zájem ze strany firem byl enormní a ČMZRB nebyla schopna požadavky rychle odbavovat. Přitom rychlost byla stěžejní.

V jakém postavení se za tohoto stavu ocitly banky?

Ještě dřív, než stát přišel s moratoriem na splátkové úvěry, které už ke konci října skončilo, přišly banky včetně ČSOB s možností odkladu splátek a tím pomohly firmám překlenout složité období po začátku pandemie. Pak banky nabídly svoji kapacitu na distribuci státní pomoci, protože všem bylo jasné, že vzpomínaný problém s ČMZRB musí být rychle vyřešen. Program Covid III už jede přes komerční banky a z pohledu distribuce funguje.

Někteří ekonomové ale říkají, že ve srovnání s cizinou nejsou parametry pomoci dostatečné. V čem je problém?

U nás stát kryje ztráty na úvěrovém portfoliu konkrétní banky do výše 30 procent potenciálních ztrát, v cizině je to více. Struktura je dobře vymyšlená a dává smysl, ale banky jsou odpovědné svým akcionářům a peníze, které poskytují, musí dostat zpátky. Jenže nyní úvěry poskytujete v situaci, kdy se některé firmy zhroutí a ekonomika má obrovské problémy. Ochota půjčovat a cena peněz je přitom odvislá od výše rizika. Zjednodušeně: Čím vyšší bude záruka státu, tím vyšší bude apetit bank poskytovat úvěry i v těchto složitých dobách a případně za nižší cenu.

Co ještě zvyšuje nejistotu u firem?

Nedostatečná komunikace vlády. Podnikatelé potřebují mít určitý výhled a připravit se na různé situace. Komunikace musí být jasná, za jasně daných pravidel a informace musí mít firmy dopředu. Místo toho jsme viděli chaos a nelogičnosti. Chybí také dlouhodobý plán, jak se bude postupovat.

ČSOB léta zpracovává Index očekávání firem, což je průzkum u 500 společností napříč celou ekonomikou. Loni převažoval optimismus, co tam vidíte letos?

Bohužel to nejsou dobré zprávy. Index se propadl o 54 bodů na hodnotu mínus 39,4 bodu, což ukazuje obrovské negativní vyhlídky ze strany podnikatelů. Podobný propad nebyl v historii měření zaznamenán. Ve třetím čtvrtletí vykázalo pokles poptávky 67 procent dotázaných zástupců podnikatelů a pokles investic letos očekává až 62 procent firem. Rozšířit podnikání v horizontu jednoho roku plánuje pouze 12 procent oslovených, naopak 16 procent uvažuje o omezení nebo ukončení podnikání.

Co je důvodem tak velkých obav?

Všeobjímající pocit nejistoty, protože nevíme, kdy pandemie skončí, a nevíme, zda se nebudou opakovat restrikce. Očekávání zlepší zřejmě až nasazení vakcíny. Jenže důsledky pandemie se v roce 2021 mohou propsat do růstu nezaměstnanosti a ochladit spotřebu, což bude mít dopad na výrobní a produkční firmy.

Jak se říká, každá rada drahá, ale co byste firmám doporučil?

Aby neklesaly na mysli a zachovávaly si co největší flexibilitu. To je klíčové. Pomoc vlády bude postupně vypínána, ale dokud to ještě jde, doporučil bych zejména malým a středním firmám udělat si hotovostní rezervu v podobě uzavření provozního úvěru se státní zárukou.

Ekonomika nemůže dobře fungovat bez stability bank. Zvládne bankovní sektor v česku i možný ještě větší a delší nápor krize?

Kapitálová vybavenost bank a jejich likviditní pozice je pořád ve špičkové kondici, bankovní sektor v České republice je robustní a velmi poučený z minulých krizí. Jak ale vidíme i v Indexu očekávání firem, někteří majitelé váhají, zda má ještě smysl pokračovat v podnikání.  Bude to akcelerovat generační výměnu ve společnostech, v některých oborech dojde ke konsolidaci, vzniká také velké pnutí v dodavatelsko-odběratelských vztazích. Zároveň současná situace přináší i příležitosti, české firmy budou objevovat nové obchodní partnery, nové trhy a budou také hledat nové podnikatelské možnosti. V tom jsme jako banka připraveni klientům pomoci. Bude to ale hodně velká výzva pro všechny.