Počet investorů letos rekordně roste. Boj s inflací je ale běh na delší trať, upozorňují bankéři

Téměř polovina Čechů nemá v současnosti dostatečnou finanční rezervu ve výši alespoň tří měsíčních platů.

Téměř polovina Čechů nemá v současnosti dostatečnou finanční rezervu ve výši alespoň tří měsíčních platů. Zdroj: E15 (Midjourney)

Na začátku roku jste měli v kapse tisícovku. Přestože jste se jí ani nedotkli, na konci roku vám zbyde jen něco málo přes osm stovek. „Kouzlo“, které tento problém způsobilo, se jmenuje inflace. Zejména v letošním roce začala trápit snad každého. A stále více lidí se snaží svoje peníze ochránit.

Domácí banky potvrzují příliv peněz nejen na spořicí účty, ale také do investičních produktů, a to nejen podílových fondů, ale také dluhopisů a strukturovaných produktů.

„Letošní rok je z pohledu přílivu investic rekordní. Jen od začátku července jsme v našich podílových fondech přivítali 50 tisíc nových pravidelných investorů, rostou i částky, které lidé investují,“ potvrzuje Roman Choc, šéf tribu Wealth Management České spořitelny. Největší domácí banka má i největší podíl na trhu podílových fondů.

Dramatický růst inflace přiměl v letošním roce investovat i ty, kteří se zatím investičním fondům vyhýbali. Celkový počet investorů se od počátku roku navýšil zhruba o 10 procent a v současnosti je v České spořitelně již více než půl milionu lidí, kteří mají v investicích uloženou část svých peněz.

Právě pravidelnost investování je způsob, jak se v dlouhodobém období vyhnout negativním dopadům pramenícím z průběžných poklesů trhu. Zatímco krátkodobě mohou investice vykazovat i nižší zhodnocení peněz, než kolik by jejich majitelé získali na spořicích účtech, dlouhodobě je zhodnocení v investičních fondech výrazně vyšší.

„Představa, že inflaci porazíte v jediném roce, je chybná a vede k riskantním spekulacím. Smysluplné je investovat pravidelně a dívat se na horizont zhruba pěti let. V tomto období již je téměř jisté, že investice vykáží zajímavý výnos,“ upozorňuje Roman Choc. Zvlášť přitom zdůrazňuje, že investování není prostředkem k pouhému boji s inflací, ale nástrojem k tvorbě dlouhodobých rezerv.

Částka, kterou by lidé měli každý měsíc pravidelně investovat, se samozřejmě liší podle možností každého jednotlivce. „Smysl dávají i pravidelné investice od 300 korun,“ říká Jaroslav Kropáček, manažer finančních trhů České spořitelny. Průměrná částka, kterou v současnosti klienti podílových fondů spravovaných Českou spořitelnou měsíčně do investic ukládají, se pohybuje kolem 2500 korun.

Důraz bankéři kladou na pravidelnost investování. Naopak varují před investicemi motivovanými snahami o rychlé zbohatnutí. Prudké tržní výkyvy, které lze v letošním roce na trzích sledovat, totiž kromě poklesů a investičních ztrát nabízejí i krátkodobé vysoké nárůsty hodnot aktiv, a tudíž vidinu rychlých zisků. Spekulace na rychlé zisky jsou ale velmi rizikové a hrozí, že namísto zhodnocení mohou investoři o významnou část spekulativně investovaných prostředků přijít.

Bankéři zároveň připouštějí, že se výrazně rozevírají pomyslné nůžky mezi těmi, kteří si mohou dovolit investovat a chránit tak své prostředky před znehodnocením, a těmi, kteří naopak potřebují peníze k pokrytí rostoucích výdajů.

„Je skupina klientů, kteří mají v současné obtížné situaci problém vyjít s penězi a nemají možnost odkládat si peníze na spoření či investice. Tito lidé naopak musejí sahat do svých úspor, například i do penzijního spoření,“ popisuje Roman Choc. „Samozřejmě je zde i druhá skupina lidí, jejichž příjmy jim umožňují pokrývat výdaje a hospodaří s přebytkem. Snaží se najít co nejlepší alternativy, kam své peníze vložit tak, aby je co nejvíce uchránili před znehodnocením inflací.“

Nejprve jsou na řadě investice s příspěvkem státu

Téměř polovina Čechů nemá v současnosti dostatečnou finanční rezervu ve výši alespoň tří měsíčních platů. Přesto se i tito lidé zajímají, jak mohou zpomalit znehodnocování svých peněz inflací.

Kromě spořicích účtů bankéři těmto lidem doporučují co nejvíce využít produkty se státní podporou, zejména stavební anebo penzijní spoření.

„Je jasné, že mnoho lidí dnes bojuje s tím, aby měli na složenky. Když to ale jen trochu jde, doporučujeme lidem tvořit si rezervy alespoň na možné neočekávané výdaje,“ říká Roman Choc.

Jakmile měsíční příjem jednotlivce dosáhne 40 tisíc korun, je na čase zvažovat pravidelné investování.

„V takové situaci doporučujeme, aby si lidé odkládali do úspor a investic alespoň 10 procent příjmu,“ zdůrazňuje Jaroslav Kropáček.

K ještě většímu pravidelnému ukládání peněz do investičních produktů se banky snaží klienty stimulovat i různými akčními nabídkami. Například Česká spořitelna začala v letošním roce nabízet úrokové zvýhodnění všem klientům, kteří do investičních fondů pravidelně měsíčně odkládají alespoň 300 korun. V takovém případě jim spořitelna navýší úročení jejich spořicího účtu o jeden procentní bod.

Motivací pro investování nepředstavují jen vyšší úrokové sazby, ale také „příběhy“, proč investovat.

„Investování bylo vždy o příbězích,“ potvrzuje Roman Choc. „Existuje mnoho důvodů, proč si peníze odkládat. Ať již se jedná o tvorbu zdrojů na nákup bytu, studium, nebo třeba cestování. Vždycky je ale důležitý „investiční příběh“, který vám lépe zhmotní vlastní investici, až už jde o investice na podporu životního prostředí, technologického rozvoje, anebo třeba zdravotnictví či energetiky. Mít vizi, proč si odebrat část peněz, které mohu utratit nyní, abych dosáhl nějakého cíle v budoucnosti, je pro mnoho lidí zásadní.“

Začít s investováním přitom není nikdy pozdě. Na rozdíl například od penzijního spoření lze s penězi uloženými do investic disponovat prakticky okamžitě a využít je k financování případných neočekávaných událostí. Samozřejmě platí, že čím déle jsou peníze zainvestované, tím větší výnos může jejich majitel očekávat, upozorňují bankéři.