Kanceláře se zásadně mění. Potřeba permanentních pracovních míst klesá, a tak se stávají spíše sociálním místem pro setkávání lidí. Daleko větší důraz kladou zaměstnavatelé na flexibilitu, říká ředitel českého zastoupení výrobce kancelářského nábytku Vitra Jiří Zavadil. „Postpandemická doba působila jako urychlovač změn, které by jinak trvaly roky,“ dodává.
Jak budeme v budoucnu pracovat?
Když se po pandemii lidé vrátili do kanceláří, zjistili, že jim jejich prostředí vlastně nevyhovuje. Firmy se tak musely adaptovat na skutečnost, že hybridní práce, tedy částečný homeoffice, nekončí, ale naopak se stává novým standardem. A tedy že svým zaměstnancům musí umožnit pohodlné propojení virtuální a fyzické práce.
Zároveň musely adaptovat pracoviště tak, aby odpovídalo potřebám a počtu pracujících. Pro řadu z nich to znamenalo stěhování do menších prostor, pro jiné zase kompletní změny interiéru a některé, jako například call centra, v původní podobě zanikají. Myslím, že v budoucnu se budou pojmy, jako je domácí a kancelářská práce, nebo lokální a globální, nadále sbližovat. Díky vzdálenému propojení spolu budou pracovat týmy po celém světě a počet permanentních pracovních míst u stolu bude dál klesat.
Jakou roli tedy budou v tomto novém uspořádání hrát kanceláře?
Kanceláře jako takové samozřejmě nikam nemizí. I to potvrdila doba během pandemie, lidé mají stále potřebu se setkávat a kreativně pracovat v týmech ve sdíleném prostoru. Proměňuje se nicméně jejich podoba. Univerzální řešení nebudou aplikovatelná, architekti a interiéroví designéři čím dál víc pracují s identitou a sdílenými hodnotami firmy. Jde o sdělení, které posíláte nejen svým klientům ven, ale také interně svým zaměstnancům, což je stejně podstatné, ne-li ještě důležitější. Podoba pracoviště může významně podpořit produktivitu a kreativitu zaměstnanců i jejich ochotu trávit v práci podstatnou část svého dne. To je podle mě zásadním úkolem architekta – propsat tyto hodnoty do podoby kanceláře tak, aby fungovala jak pro pracující, tak příchozí klienty.
Spousta úspěšných firem totiž dnes vnímá kancelářské prostředí v první řadě právě jako nosič určité emoce a identity, kterou chtějí komunikovat. Zejména IT firmy, ve kterých je mezi jednotlivými firmami značná konkurence, si velice dobře uvědomují, že pracovní prostředí a firemní kultura je přidanou hodnotou, která může být ve finále stěžejní při rozhodování se potenciálního zaměstnance mezi dvěma nabídkami. Stejně jako třeba platové ohodnocení nebo služební automobil. Samozřejmě v tom hraje velkou roli i věkové složení zaměstnanců, pro lidi na začátku kariéry jsou motivační prvky jiné než pro seniorní členy týmu.
Na co se zaměřujete vy?
Naším primárním výstupem jsou v tomto ohledu produktová řešení. Konkrétní stoly, židle, zástěny, nebo úložné systémy. Co ovšem není na první pohled patrné, jsou obsáhlé studie a experimenty, na základě kterých vznikly. Například koncept Club Office pojímá pracoviště jako prostor klubu, který se snadno přizpůsobí tomu, co se v něm má odehrávat, ať už během pracovního týdne nebo třeba v průběhu jediného dne. Potřebujete z haly vytvořit auditorium? Zajistit zázemí pro tři různě početné pracovní skupiny? Pohyblivé zástěny lehce rozdělí prostor pro lepší soustředění, promění se v prezentační plochu nebo jednoduchý regál. Stohovatelné židle nezaberou místo a během několika okamžiků vytvoří z prázdného prostoru prostor pro přednášku či workshop. Nízké pohodlné sezení nabídne zázemí pro neformální setkání. Samotná produktová řešení ale nestačí, je potřeba vše zakomponovat do fungujícího organismu kanceláře.
Vycházíte hlavně z empirie, nebo na to existují i nějaké výzkumy, nějaká věda?
Vitra se předvídáním toho, jak bude svět kanceláří vypadat v budoucnosti, věnuje velice intenzivně, a to už desítky let. Proto jsme některé věci uvedly do světa jako první. Třeba synchronní mechanismus židle Vitramat z roku 1976, otočnou židli s automatickým nastavením hmotnosti, nebo židli s předním náklonem, která podporovala vzpřímené sezení. V posledních letech se výzkum zaměřuje zejména na udržitelnost, vývoj nových materiálů a přizpůsobení výroby tak, aby byla životnímu prostředí co nejšetrnější. Letos jsme tak představili první recyklovatelnou židli, a sice ACX. Spíše vycházíme ze zkušeností, například z práce našeho trend scouta.
Co je jeho úkolem?
Za rok navštívit sto padesát firem, od startupů, po univerzity i velké korporáty, a na základě svých poznatků předvídat, kudy se bude podoba kanceláří ubírat. Některé prvky například mizí v souvislosti se zdokonalováním technologií. Dnes již nikdo neřeší třeba hloubku stolu tak, aby se na ní vešel rozměrný monitor. Nástroje, které k práci potřebujeme, vypadají jinak, a s tím se mění i prostředí, ve kterém pracujeme. Některé změny zase pramení z přirozené proměny životního stylu a work life balance. Troufám si říct, že právě vývoj informačních technologií určí, jak budou vypadat kanceláře budoucnosti.
Co to znamená pro vás jako výrobce kancelářského nábytku?
My se soustřeďujeme na kancelářské prostory, ale i veřejné prostory kaváren, škol nebo letiště a samozřejmě i soukromé interiéry. Každý je diametrálně odlišný, nicméně poslední dobou se tato prostředí svými vlastnostmi prolínají a mixují. V kanceláři se musím cítit komfortně, abych byl produktivní a nechci být rozptylován, doma kladu při práci důraz na pohodlí a útulnost, čemuž podřizuji výběr materiálů. Právě materiály je třeba volit také s ohledem na to, kolik pracujících se v kanceláři střídá, jak je vytížený konkrétní veřejný prostor.
To, co se na první pohled zdá jen jako správné zkombinování nábytku, často vyžaduje spolupráci několika odborníků a hodiny zkoušení a plánování. Zásadní roli hraje akustika, kombinování přirozeného a umělého světla, způsob větrání, struktura prostoru, barvy, materiály nebo dokonce vůně. Právě tyto dokonale propracované detaily tvoří celek, tedy kancelář, kterou prakticky nevnímáte. Je přirozeným prostorem, nabízí všechny nástroje k práci a skrývá rušivé elementy.
Jak by měl uvažovat člověk, který by nějakou kancelář zařizoval?
Je úplně jedno, jestli se bavíme o velké bance nebo malé firmě. Vždycky je to politické rozhodnutí. Musí ho udělat majitel firmy nebo její ředitel, který ví, kam firma směřuje a jaký má cíl a vnitřní hodnoty. Je třeba vnímat, že to prostředí bude mít vliv na zaměstnance a na jejich výkonnost.
Nezastupitelnou roli má samozřejmě architekt, designér, případně další odborníci. Kancelář musí fungovat jako flexibilní pracovní nástroj, který v každou chvíli nabídne zázemí, které zrovna potřebujete. A k tomu vám dopomůže nejlépe zkušený architekt a kvalitní moderní mobiliář.
Dnes už se ve velkých firmách setkáme nejen s kavárnami, restauracemi, ale dokonce i místy, kam si člověk může jít zacvičit. Izolovaná práce na permanentním pracovním místě je dnes v podstatě nepodstatná. Člověk může mít možnost jí v té kanceláři realizovat, ale už na tom není založena. Samozřejmě jsou firmy, třeba účetní nebo právní, kde ta potřeba samostatných kanceláří bude třeba kvůli citlivosti údajů větší než jinde.
Jeden čas se zdálo, že nejlepší způsob, jak ušetřit peníze, jsou open space prostory.
Koncept open space se k nám dostal z USA, kde fungoval ve velkých korporátech. Čas nicméně ukázal, že takto řešený prostor není tou ideální variantou z hlediska komfortu zaměstnanců ani flexibility, kterou vám nabízí. Americká a evropská kultura jsou zásadně odlišné. Za oceánem se dlouhodobě táhne kultura výškových budov, které mají umělé větrání a umělé osvětlení. Pracovní místa jsou daleko menší než v Evropě. My tady máme menší domy a daleko větší důraz na přírodní světlo, přírodní ventilaci a tak dále. Dřív se open space prostory zaváděly opravdu především kvůli úsporám, nyní je to pomalu ustupující trend.
Jiří Zavadil
Je bezmála dvacet let ředitelem českého zastoupení společnosti Vitra známé především vývojem kancelářského nábytku.
