Zajištění bezpečné a dostupné energie se neobejde bez silnější intervence státu nebo samospráv. Potvrzuje to vývoj v energetice oblasti za poslední rok, kdy celý trh zasáhla velká nejistota. Zároveň je takový vývoj důležitý i kvůli naplňování cílů v oblasti dekarbonizace, kterého můžeme dosáhnout jen v případě, že budeme efektivně využívat relevantní podpůrné programy.
Například Praha má v oblasti energetiky výjimečnou pozici. Vlastní sto procent městského podniku Pražská plynárenská i její dceřiné společnosti Prometheus energetické služby.
Jaká je dlouhodobá strategie Prahy v oblasti teplárenství?
Aktuálně využívá systém centrálního zásobování teplem asi půl milionu Pražanů a celá řada firem. Většina tepla pro Prahu vzniká v prvním bloku Elektrárny Mělník, která ho vyrábí spalováním hnědého uhlí. Následně ho prostřednictvím tepelného napáječe přivádí do metropole. Právě transformace nebo odstavení velkých fosilních zdrojů jsou hlavní opatření, kterými chce Česká republika dosáhnout splnění svých klimatických závazků. Stejně jako hlavní město, které v roce 2021 přijalo Klimatický plán Prahy do roku 2030.
Jednoznačným trendem v oblasti energetiky je decentralizace. Je proto logické, že zmiňované městské společnosti vidí jakou součást udržitelné budoucnosti teplárenství v Praze nové ekologické zdroje. A to jak zdroje tepla, tak elektřiny. Možností je podle nich několik. Nabízí se například velké tepelné čerpadlo na pražském Rohanském ostrově, využití kalů a rekuperace tepla z čistírny odpadních vod na Císařském ostrově nebo dokonce výroba vodíku v areálu ZEVO v Malešicích. Energetické zdroje Prahy je tedy potřeba diverzifikovat. Pomůže k tomu i výstavba či revitalizace lokálních nízkoemisních zdrojů, jako jsou kotelny, výtopny nebo kogenerace zdrojů vyrábějících teplo či elektřinu.
Podle pražského radního pro správu majetku Jana Chabra je potřeba vnímat problematiku v Praze komplexně. „Prioritně se řeší velké zdroje tepla, to ale někdy odklání debatu od komplexního pohledu na energetiku města, která bezpochyby bude kopírovat efektivní trend decentralizace a lokalizace tepelných zdrojů. Tento děj by neměl být ponechán spontánnosti trhu, ale měl by být regulován tak, aby se investice do nových technologií vyplácely, plnily definované enviromentální a energetické cíle a byly prospěšné obyvatelům města,“ řekl Jan Chabr.
V Praze by tedy měli začít energetičtí hráči na trhu úzce spolupracovat. A to nejen kvůli větší efektivitě, ale také kvůli požadavkům na větší ekologizaci. Proto Pražská plynárenská i Prometheus ES aktuálně pracují na svém propojení s klíčovými aktéry v oblasti energetiky. Hlavní město tak může získat přehled o vlastní energetice. Pro Pražany to zase znamená modernizované teplárenství a hlavně dostupnost dodávek tepla.
„Jednoznačnou výhodou Prahy a jejího vlastnictví koncernu Pražské plynárenské je fakt, že tato společnost disponuje rozsáhlým know-how a odpovídajícím lidským kapitálem jak v oblasti projektování, tak samotné realizace energetických řešení,“ říká Martin Pacovský, předseda představenstva Pražské plynárenské.
Úspory, plynofikace, rekuperace odpadních vod nebo modulární reaktory
Energetická síť 21. století musí být především flexibilní. Takovou možnost nabízí větší podpora elektrifikace. Tyto plány má i společnost Prometheus ES, která by tyto služby ráda nabídla v oblastech, které nejsou napojeny na pražskou teplárenskou soustavu. Jde především o technologie, které umožňují využít elektrickou energii k výrobě tepla, jako infratopení či fotovoltaika. V tomto segmentu chce Prometheus ES nabízet jak přímý prodej, tak servisní zajištění.
V pražských Kbelích už společnost realizovala komplexní přeměnu energetiky městské části, kde se v minulosti dlouhodobě potýkali s nestabilitou dodávek a růstem cen pro spotřebitele. Nyní Kbely disponují efektivními rozvody napojenými na moderní plynové kotelny a kogenerační jednotky, které budou doplněny fotovoltaickými systémy.
V Michelském areálu, vlastněném Pražskou plynárenskou, firma Prometheus zahájila projekt plné energetické soběstačnosti celého objektu, který díky fotovoltaice bude schopen z přebytků elektrické energie produkovat zelený vodík. A to ve spolupráci s Pražským dopravním podnikem, který připravuje pilotní projekt na využití vodíku v autobusech městské hromadné dopravy.
Možná největší výzvou pro pražskou energetiku bude v budoucnu výstavba modulárního jaderného bloku v okolí hlavního města. Výhodou takového zařízení je kromě vysokého výkonu především nižší pořizovací cena. Nejde totiž o běžnou stavbu, protože se většina elektrárny vyrobí předem v továrně. Vyhýbá se tím častým prodražením a zpožděním projektu.
„Zkušenost se spoluprací s pražskými samosprávami je pro nás důležitá. Naše řešení pomáhají přivádět teplo do škol, úřadů, nemocnic a podniků. Moc rádi bychom viděli energetiku Prahy poskládanou s takto organicky propojených soběstačných a bezemisně zásobovaných lokalit, které si mohou vzájemně vypomoci, když bude potřeba. Taková je vize Promethea. Interně zpracováváme i model zapojení tepla z rekuperace odpadních vod či potenciál využití malého modulárního reaktoru, pro který máme vhodné strategické pozemky,“ říká Ludvík Baleka předseda představenstva společnosti Prometheus a dodává: „Sluší se říct, že neobjevujeme Ameriku. V západním Berlíně od uhelných zdrojů začali ustupovat už v sedmdesátých letech a výrobu tepla přizpůsobovali typu zástavby v jednotlivých lokalitách. Ve východním Berlíně už v roce 1989 vytápěli přes 60 procent bytů z komunálních zdrojů. A třeba ve Vídni letos spustili systém, který jen díky recyklaci tepla z odpadních vod vyhřívá okolo 1 900 domácností. Dlouhodobě udržitelná a zelená řešení existují. V Prometheu se jim věnujeme a máme jasnou představu toho, jak je v Praze přetavit do praxe,“ uzavírá Ludvík Baleka.
