Revitalizaci brownfieldů je třeba podpořit, inspirovat se můžeme jinde v Evropě

Jaké revitalizace brownfieldů jste realizovali?

Například projekt Nová Elektra v pražském Hloubětíně, který se změnil k nepoznání a dnes je součástí moderní městské čtvrti. Do budoucna se budeme významně podílet také na revitalizaci okolí nákladového nádraží na Žižkově. Vlajkovou lodí je ale určitě náš čerstvě dokončený projekt Pergamenka v Holešovicích. Tady se spojilo vše, co ke správnému městskému developmentu patří. Ideální umístění v širším centru města, skvělá dopravní dostupnost, velmi bohatá veřejná vybavenost okolí, kterou dále rozšiřujeme. Byl to brownfield, který dlouhodobě čekal na svou revitalizaci, a místo, které nás opravdu bavilo.

Je pro vás výhodnější revitalizovat brownfield než začínat s výstavbou „na zelené louce“?

Brownfieldy přinášejí množství výzev, s nimiž se musíme vypořádat. Na druhou stranu jsou právě tím místem, kde by kapacitní moderní zástavba měla vyrůstat. Je velká škoda, že v centrech českých měst a obcí stále zejí prázdnotou různě opuštěné a zanedbané pozemky, na kterých by měly růst nejen byty, ale také veřejná vybavenost nebo kanceláře. Namísto toho se zastavují zelené plochy za hranicemi měst a obcí. V tomto smyslu jsme na Pergamence našli pochopení a podporu také u městské části a u hlavního města Prahy. Byla to skvělá symbióza.

Jak se k revitalizaci brownfieldů stavějí české úřady?

Určitě by bylo dobré revitalizaci brownfieldů výrazněji podpořit. Nemluvím o dotacích, ale spíše o vytvoření vhodných podmínek. V mnoha evropských státech existují konkrétní legislativní opatření, která proces revitalizace brownfieldů výrazně zkracují. Od změny zákona přes normy až po rychlost získání stavebního povolení. To by byla dobrá inspirace i pro Českou republiku, která by byla prospěšná pro všechny. Rychleji by mizely různé nepěkné „bradavice“ našich měst, namísto nich by vyrůstaly byty a zvyšovala se dostupnost bydlení. Jeho cena by nerostla tak výrazně, jak jsme toho svědky dnes. A na daňových příjmech by bohatl i stát. Především v Praze začíná být problém s nedostatkem stavebních ploch.

Mohou být brownfieldy řešením, jak se dostat do atraktivních lokalit?

Především by to měla být preferovaná cesta, jenže jenom pozemky nestačí. Měli bychom si v Praze přiznat, že tam, kde to dává smysl, by měla vyrůst optimálně kapacitní výstavba. Do výšky, do šířky, do objemu. To by bylo správné řešení, které by mnoho proklamací a sloganů přeneslo do reality. Ať už jde o město krátkých vzdáleností, skutečný městský urbanismus, zohlednění ekonomických aspektů rozvoje a údržby města, nebo o optimalizaci z hlediska veřejné vybavenosti a služeb.

Jak si lokality vybíráte?

Jsou lokality, které si vybírají nás – tedy osloví nás přímo jejich majitelé. Prioritně sledujeme takové parametry, jako jsou poloha, dopravní spojení, veřejná vybavenost, rozvojový potenciál. Potom je ale potřeba, aby takové místo mělo ještě něco navíc. Vždy se sami sebe ptáme, zda bychom tam chtěli bydlet sami a vychovávat tam děti. A protože jsme podnikatelé, tak také počítáme. Potřebujeme vědět, jestli produkt dokážeme prodat.

Na Pergamence jste k dekorativním účelům využili ocelovou konstrukci původní haly. Jak to vzniklo?

Každý projekt je unikát a tak k němu při plánování přistupujeme. Podpořit jedinečného genia loci, jejž nabízely ocelové konstrukce původních budov, bylo něco, co nás nadchlo a rádi jsme se do toho dobrodružství pustili. Nebylo to ale vůbec jednoduché – celá konstrukce se musela rozebrat, ve specializované „továrně“ zachránit, obnovit, potom vrátit zpět na místo a opět smontovat.