Správně umístěná výšková budova město kultivuje, říká developer plzeňských věží Sisters

Řada měst v Evropě staví do výšky, v Česku to však tak typické stále není. Váš projekt budovy se dvěma věžemi nazvanými Sisters, které budou vysoké 94 a 83 metrů, do značné výšky vyroste. Jak složité bylo si ho prosadit?

V Evropě je výška běžný urbanistický nástroj, ne ideologické téma. Ve Vídni, Rotterdamu, nebo v Polsku či na Slovensku se výškové domy posuzují podle logiky území, kapacit dopravy a charakteru místa. U nás je to naopak. Buď se výšky odmítají plošně, nebo se vedou spíše emocionální debaty. Nemám detailně prostudovaný pražský metropolitní plán, takže bych to nerad hodnotil, nicméně Plzeň šla cestou individuálního posuzování. A to je podle mě správně.

Takže výškové budovy do měst podle vás patří.

Myslím, že každá metropole by měla mít výškové budovy. Volných ploch ve městech ubývá, brownfieldů je omezeně, a města se nemohou neustále rozrůstat do šířky. Výška je logický směr. A u Sisters jsme se navíc drželi pod horní linií katedrály, budova bude o osm metrů nižší, než je věž svatého Bartoloměje, protože její silueta je pro Plzeň nezpochybnitelná. Kdyby neexistovala, stavěli bychom pravděpodobně ještě výš. Jak říká jeden z architektů projektu, Václav Ulč (architekti projektu jsou Václav Ulč a Jan Jiran z kanceláře AVE architekt - pozn. redakce), každá doba má mít vlastní architekturu. A zásadní také podle mě je, aby výškový dům nikdy nebyl solitérem.

Což u Sisters nebude…

Přesně tak. Věže jsou součástí širšího urbanistického konceptu Polyfunkčních domů Chelčického. Kromě jich samotných, čtyřpodlažního parkovacího domu, zahrnuje projekt také menší bariérový bytový dům. A zároveň se stavbou věží zrekonstruujeme i někdejší věhlasný hotel Škoda z roku 1967. Ten se promění ve stejném čase – tedy za tři roky, kdy by měly stát i věže, na čtyřhvězdičkový hotel. Navíc, správně umístěná výšková budova může být i městským orientačním bodem a dá se s ní pak pracovat při různých příležitostech.

Jak to myslíte?

Jsem plzeňský patriot, a třeba FC Viktoria Plzeň je pro mě srdeční záležitost. Proto jsme na vrchol budovy navrhli čtyři věže symbolizující čtyři řeky, které se v Plzni stékají. A když klub odehraje významný nebo mezinárodní zápas, tyto věže se rozzáří červeně a modře a promění tak budovu v symbolický městský maják.

A byla stavba takové výškové budovy něco, co jste chtěl i vy sám osobně realizovat?

Byla to spíš souhra okolností než plánovaný sen o mrakodrapu. V developmentu jsem pětadvacet let a myslím, že každý developer chce jednou v životě postavit výškovou budovu. Před čtyřmi lety jsme měli možnost koupit společnost s rozpracovaným projektem kancelářské budovy, která už měla územní rozhodnutí. Původně měla být nižší a čistě administrativní. Když jsme následně zjistili, že projekt lze přepracovat a posunout na úplně jinou úroveň, rozhodli jsme se do toho vstoupit. Taková příležitost se neodmítá.

Do zmíněné výšky neroste jen samotný objekt, ale i cena bytů nebo kanceláří v takových budovách. Je o takové bydlení v Česku vůbec zájem?

Ano, ceny i jinde v Evropě nejsou malé. Například luxusní byt v nejvyšší rezidenční budově v Rakousku, vídeňské Wohnturms Danube Flats, stojí 14 milionů euro a samotné nájmy malometrážních jednotek nejdou pod dva tisíce eur. Výškové stavby jsou obecně vždy dražší, protože použitá technologie, přesun materiálu, vybavení…, vše je náročnější. To však neznamená, že by musely být nedostupné. Pro dostupné bydlení je výstavba výškových domů ekonomicky náročná, takže města budou muset pro sociální nebo obecní výstavbu volit spíše nižší stavby, nicméně rezidenční projekty nebo kanceláře mohou bez problému růst do výšky.

Takže kolik přímo ve vašem projektu stojí byt, když ho porovnáme například s pražskou nabídkou?

Cenovou politiku máme nastavenou jednoduše: čím vyšší patro, tím vyšší cena za metr čtvereční. Zároveň se s výškou zvyšuje i standard. Jinými slovy, byt v nejnižším patře je levnější než byt v nejvyšším. A když to porovnám s novostavbami v Praze, troufnu si říct, že ceny v našich nejvyšších patrech budou přibližně na úrovni bytů v Praze třeba v pátém patře. Protože když se podíváte na aktuální ceníky v hlavním městě, ceny se už leckdy dostávají přes deset tisíc eur za metr čtvereční. A to jsme u nás v Plzni, i v nejvyšším standardu, pořád níž.

Třetí nejvyšší budova v Česku

Sisters mají být po dokončení třetí nejvyšší stavbou v Česku. Co je nejnáročnější při stavbě tak vysoké budovy?

Ano, třetí nejvyšší po brněnské AZ Tower a pražské V Tower. Pokud bych to hodnotil podle počtu bytů v budově, tak jsme první. A nejnáročnější? Rozhodně to, že v Česku je málo zkušeností. Projekčních kanceláří, které zvládnou výškové domy, je pár. Technologie, statika nebo technické systémy, které zajišťují provoz a komfort budovy, jako třeba vytápění a chlazení, vzduchotechnika, elektroinstalace, voda a další, u všeho řešíte věci, které u běžných pětipatrových domů vůbec nepřijdou. Byla to výzva, protože problémů a překážek, se kterými jsme se museli vypořádat, bylo poměrně dost. Myslím, že zatím se nám do daří.

Takže už plánujete další podobně vysokou stavbu?

Rád bych. Je nám ale jasné, že ani teď nemáme před sebou jednoduchou cestu. Zeptejte se mě za tři roky, až se budeme blížit ke kolaudaci. Uvidíme, jestli to byl dobrý krok a jestli budeme chtít stavět další výškovou budovu. Myslím, že Plzeň by si zasloužila lokalitu, kde výškové domy mohou vznikat. A vzhledem k blízkosti zmíněného hotelu Škoda, který má 12 pater, dává smysl, aby zrovna tato oblast byla místem pro takovou výstavbu.

Říkáte, že cesta bude trnitá i dále? Jak hodnotíte proces výstavby v Česku?

Například digitalizace stavebního řízení je velké téma. Mluví se také o zrychlení schvalování výstavby, což je potřeba. Podle mě s tím musí jít ruku v ruce i řešení nedostatku pracovních sil. K čemu bude rychlé povolování, když nebude mít kdo stavět? Narážím tady hlavně na stav učňovského školství, kvalita profesních dělníků se každým rokem zhoršuje a mladí nepřicházejí. Stavební firmy pak musí vynakládat vysoké náklady na kontrolu kvality. To je obrovský problém budoucnosti.

Viděla jsem roboty stavět zdi. Nepřevezmou roli dělníků?

Viděl jsem to také, třeba na výstavách v Německu. U rodinných domků si robotizaci představit dokážu, ale u bytových domů nebo výškových budov zatím ne. Možná v budoucnu, ale je to ještě běh na dlouhou trať.

Pojďme ke stavu projektu. V jaké fázi Sisters aktuálně jsou?

Dnes, když projedete kolem, vidíte jen štětovnice, které drží zeminu kolem jámy, jinak nic. Vše se odehrává 10 metrů pod zemí. U výškových části budov máme hotový výkop, zajištěnou stavební jámu, vyhloubené základy i podzemní garáže. Máme vyvrtané a zabetonované základové piloty, takže nejnižší části obou objektů jsou hotové. Aktuálně armujeme a betonujeme základové desky, které jsou technicky velmi náročné. Pro představu, některé části mají přibližně metr tloušťky a mají víc výškových úrovní.

A kdy tedy nastane bod nula? Kdy se stavba dostanete nad terén?

Po dokončení dvou podzemních pater. Odhaduji únor nebo březen příštího roku. Teprve tehdy bude z ulice opravdu vidět, jak budova roste do výšky.

Co všechno vyroste?

Celý objekt je postaven na podnoži, kde jsou zmíněné garáže. Na nich pak vyroste menší pětipatrový bytový dům s obchodními jednotkami v přízemí a 31 byty. Samotné věže budou mít 144 bytů a také kanceláře. V nejvyšším 26 patře bude vyhlídka přístupná i veřejnosti. Ta zůstane v našem majetku, provoz budeme řešit s městem. V přízemí budovy bude kavárna, bistro nebo lobby. A součástí je také klubové patro přístupné jen některým bytům. A to s bazénem, wellness a dětským koutkem. Jen pro představu, výstavba celého komplexu si vyžádá přibližně 16 tisíc m3 železobetonu, a více než tři tisíce m2 skleněných ploch. Fasáda je celoprosklená, jde o lehký obvodový plášť v modulových panelech, stejný princip jako se staví třeba v Dubaji. 

Trend je celorepublikově stejný. Velká poptávka je po malometrážních bytech – garsonkách, 1+kk nebo 2+kk. Ty se často pořizují jako investiční byty, případně pro děti do budoucna. Byty 3+kk nebo 4+kk už kupují lidé na vlastní bydlení a lépe si je vybavují. U nás naopak převládají spíš větší jednotky. Chceme totiž, aby šlo o skutečné bydlení, ne investiční dům. A už také máme první podepsané smlouvy, zájem je veliký. Přestože jsme prodej ještě oficiálně nespustili, zájemci pokrývají zhruba dvě a půl patra. V první polovině prosince plánujeme spustit web a zahájit veřejný prodej.

Zájem je i o kanceláře?

Ano, jde o tři patra, celkem téměř dva tisíce metrů čtverečních plochy. Tyto kanceláře budou na prodej. A vzhledem k tomu, že v Plzni kvalitní kancelářské prostory často bývají spíš k pronájmu, a ne k prodeji, poptávka rozhodně je.